Postnatální vývoj imunitního systému prasat

K. NECHVÁTALOVÁ,1 J. KREJČÍ,1 P. ZELNÍČKOVÁ,1,2 H. ŠTĚPÁNOVÁ,1 P. ŠAMÁNKOVÁ,1 J. BERNARDY,2 M. FALDYNA1,2 1Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno 2Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Veterinářství 2008;58:187-192.

SOUHRN
Nechvátalová K., Krejčí J., Zelníčková P., Štěpánová H., Šamánková P., Bernardy J., Faldyna M. Postnatální vývoj imunitního systému prasat.
Selata se rodí s relativně vyzrálým imunitním systémem. Vývoj tohoto systému ovšem není v době narození zcela ukončen. V časném postnatálním období dochází pod vlivem kolonizace sliznic mikroflórou ke strukturálním změnám v imunitním systému a zvyšuje se také funkční aktivita buněk, které jsou významnou složkou jak nespecifické tak i specifické imunity. Velký význam v pasívní ochraně selat před infekcemi má příjem kolostra a následně mléka. Oba zmiňované produkty mléčné žlázy obsahují nejen protilátky, ale také buňky imunitního systému a humorální složky nespecifické imunity, jejichž role v ochraně mláďat stále není dostatečně prostudována. V této práci jsou shrnuty některé obecné poznatky týkající se postnatálního vývoje imunitního systému selat rozšířené o výsledky našich experimentálních studií.

SUMMARY
Nechvátalová K., Krejčí J., Zelníčková P., Štěpánová H., Šamánková P., Bernardy J., Faldyna M. Postnatal development of immune system of piglets.
Piglets are born with a relatively matured immune system. The development of this system is, however, not finished at the time of delivery. Under influence of a mucosal surface colonisation by microflora, structure of immune system changes. Postnataly, increasing functional activity of immune cells involved in both nonspecific and specific immunity can be detected. Important role in a passive protection of piglets against infections is played by an intake of colostrum and thereafter of milk. The products of mammary gland contain not only antibodies but also immune cells and humoral components of nonspecific defence mechanisms whose role in protection of the young has not been specified sufficiently. In this article, some general knowledge of a postnatal development of the piglet immune system is summarised and extended by results of our experimental studies.

Úvod
Ontogeneze imunitního systému neprobíhá u všech živočišných druhů stejně. Obecně platí, že vývoj struktur imunitního systému u zvířat s delší dobou gestace (tedy včetně prasete) probíhá především během intrauterinního života a féty jsou v druhé polovině svého prenatálního vývoje již schopny imunitní odpovědi na specifický antigen.1,2
Přestože je průměrná délka gravidity prasnice 115 dní, není vývoj imunitního systému selat v době narození zcela ukončen. Imunitní systém novorozených mláďat funkčně nedosahuje úrovně zdravých dospělých prasat a jednotlivé složky imunitního systému dozrávají v prvních dnech a týdnech života.3-5 V této práci jsou shrnuty některé obecné skutečnosti týkající se postnatálního vývoje imunitního systému selat rozšířené o výsledky našich experimentálních studií.

Změny v počtu, zastoupení a aktivitě buněk imunitního systému
Rozdíly mezi selaty a dospělými prasaty najdeme v řadě parametrů. V průběhu postnatálního vývoje dochází ke změnám jak v celkových počtech a procentuelním zastoupení jednotlivých typů buněk imunitního systému, tak i v jejich aktivitě. V době narození převažují v periferní krvi selat neutrofilní granulocyty (60 %) nad lymfocyty (38 %). Tento poměr se mění za jeden až dva týdny.3
Teprve v období po porodu se začínají objevovat v plicích alveolární a perivaskulární plicní makrofágy a dozrávají obdobně jako ostatní makrofágy až po týdnu života.3 Zatímco u novorozených selat kryjí perivaskulární makrofágy pouze 2 % povrchu kapilár plic, ve věku jednoho měsíce pokrývají již 16 % a začínají být plně zodpovědné za bakteriální clearance. Také počty alveolárních makrofágů narůstají postupně s věkem. Makrofágy lamina propria sliznic dosáhnou fyziologických počtů až v pátém týdnu po narození.
Funkční aktivita neutrofilních granulocytů a monocytů/makrofágů, tedy buněk zodpovědných za fagocytózu, je v prvním týdnu života snížená, stejně jako jejich schopnost produkovat prozánětlivé cytokiny.6-8
Pod vlivem kolonizace sliznic mikroflórou dochází ke strukturálním změnám v imunitním systému sliznic a to zejména střeva.9,10 Charakteristickým znakem tohoto procesu je počátek výskytu aktivovaných B lymfocytů11 ve sliznici střeva.
Zatímco v mízních uzlinách převažují po narození CD4+ tzv. pomocné lymfocyty, s věkem zde přibývá zastoupení B lymfocytů a cytotoxických CD8+ lymfocytů.12,13 Také in vitro aktivovatelnost lymfocytů je u novorozených selat nižší než u dospělých prasat a postupně se v průběhu několika týdnů po narození zvyšuje.14,15

Kolostrální a laktogenní imunita
Zásadní roli v pasivní ochraně mláďat před infekcemi hraje příjem kolostra. Epiteliochoriální uspořádání placenty neumožňuje transplacentární přenos protilátek,16 selata se rodí agamaglobulinemická a jsou odkázána na příjem protilátek z kolostra. Význam příjmu kolostra a v něm obsažených proteinů je proto neoddiskutovatelný. Pod vlivem probíhající gestace se mléčná žláza plní bílkovinami filtrovanými ze séra prasnice. Nejedná se patrně o pouhou filtraci, ale o aktivní transport protilátkových molekul pomocí tzv. neonatálního Fc receptoru (FcRn), který byl, podobně jako u jiných živočišných druhů, popsán také u prasat.17 Protilátky přijaté kolostrem jsou patrně opět pomocí FcRn transportovány do krevního oběhu mláďat. První protilátky izotypu IgG, ale také izotypu IgA a IgM, je možné detekovat v periferní krvi selat již za jednu až dvě hodiny po prvním napití kolostra. Za 12 – 24 hodin dosahují hladiny imunoglobulinů v periferní krvi selat maxima.18-20
Bylo rovněž zjištěno, že se hladiny antigenně specifických protilátek v sérech prasnic signifikantně neliší od množství antigenně specifických protilátek v kolostrech. V periferní krvi selat dosáhnou hladiny těchto protilátek již za 24 hodin od prvního napití stejné úrovně, jakou měly jejich matky v séru. S přibývajícím věkem selat hladiny kolostrálních protilátek postupně klesají.19,21 Biologickou úlohou kolostrem přijatých protilátek je ochrana mláděte zejména před systémovými infekcemi.
S postupující laktací se mění charakter sekretu mléčné žlázy z kolostra na mléko. Jestliže v kolostru převažuje izotyp IgG nad izotypy IgA a IgM,3 v mléce převažuje izotyp IgA. Poměr IgA : IgG od porodu stoupá. Během prvních dvou dnů po narození se zvýší z hodnoty 0,16 na 0,32; po pěti dnech se dostává na hodnotu 1,78 a v osmém dni dosahuje hodnoty 2,22. Na rozdíl od kolostrálních protilátek, biologickou úlohou protilátek obsažených v mléce je ochrana sliznic, zejména sliznice gastrointestinálního traktu. Z toho vyplývá také jiný původ protilátek vylučovaných mlékem. IgA v mléce je tvořeno převážně B lymfocyty, které se nachází v intersticiu mléčného parenchymu. Tam se dostanou recirkulací B lymfocytů v rámci společného imunitního systému sliznic: B lymfocyty jsou stimulovány specifickým antigenem v tzv. induktivních místech (např. tzv. GALT – gut-associated lymphatic tissue v lamina propria střeva), poté vstupují do krevního oběhu a následně se ve velkém počtu vrací zpět do lamina propria sliznice, ze které vycestovaly, tzn. do sliznice „svého původu“ – v našem případě do sliznice střeva, ale část stimulovaných B lymfocytů osídluje také ostatní sliznice, včetně mléčné žlázy.
Proces zajišťující selatům zisk sérových protilátek z kolostra je dobře známý.22 Poněkud nejasná je situace okolo redistrubuce z kolostra absorbovaných IgA na sliznice, včetně dýchacího aparátu.23,24 Většina publikovaných prací sleduje pouze celkové hladiny imunoglobulinů získaných z kolostra, nezabývá se popisem jejich izotypové charakteristiky a stejně tak se příliš nezabývá sledováním prostupu a dynamikou jednotlivých protilátkových izotypů na sliznicích a nevysvětlují původ IgG protilátek na sliznici dýchacího aparátu u novorozených selat.24 Charley a Corthier25 popisují, že u zdravých rostoucích a dospělých prasat nedochází k průniku imunoglobulinů přes nepoškozenou hematoalveolární bariéru plic.25 Na rozdíl od dospělců, byl u mláďat (selat a jehňat) popsán prostup kolostrálních protilátek na sliznici dýchacího aparátu.23,26-28 K podobnému zjištění jsme dospěli rovněž na našem ústavu při experimentálních infekcích s Actinobacillus pleuropneumoniae a modelovými antigeny (tetanovým toxoidem a keyhole limpet hemocyaninen – KLH).19 U selat, která se nenapila kolostra, nebyly detekovány antigenně specifické protilátky ve výplašku z dýchacích cest (bronchoalveolar lavage fluid – BALF). Naopak u selat, která se napila kolostra, byly naměřeny v BALF vysoké hladiny antigenně specifických protilátek izotypu IgG a IgA. Protilátky izotypu IgM se v BALF selat nevyskytovaly. S narůstajícím věkem selat docházelo k poklesu hladin těchto protilátek. Pokles hladin protilátek byl mnohem rychlejší v BALF než v sérech selat (graf 1 a – e). Prostup protilátek na sliznici dýchacího aparátu umožňuje pravděpodobně opět FcRn, který byl popsán v plicích skotu.29
graf 1 a, b, c, d, e
Kromě protilátek obsahují sekrety mléčné žlázy – a zvláště kolostrum – i jiné komponenty, které mohou přispívat k ochraně mláďat, ale mohou mít také imunoregulační vlastnosti. Například je známo, že se v kolostru vyskytuje velké množství buněk. Kromě buněk epiteliálních, obsahuje kolostrum také velký počet buněk imunitního systému – neutrofilních granulocytů a lymfocytů.30-33 Některé studie potvrzují, že jsou tyto buňky schopny ne zcela definovaným způsobem proniknout také do těla mláděte a kolonizovat lymfatickou tkáň.34-37 Navíc se zjistilo, že dochází pouze ke vstřebávání buněk, které pochází z mléčné žlázy prasnice, ale ne těch buněk, které je možné izolovat z krve matky.36
Na základě výsledků našich studií můžeme usuzovat, že kolostrem může být přenášena nejen protilátková, ale také buňkami-zprostředkovaná imunita. Lymfocyty periferní krve a mezenteriální mízní uzliny získané od jednodenních selat, která přijala kolostrum prasnice vakcinované modelovým antigenem, byly totiž schopny reagovat na in vitro stimulaci tímto antigenem (graf 2 a – d).
graf 2 a – d
Lymfocyty periferní krve si tuto schopnost udržely až do 28. dne života selat. Naopak, tuto schopnost neměly lymfocyty sleziny a tracheobronchiální mízní uzliny. Teorii o přenosu protilátkové a buňkami-zprostředkované imunity kolostrem dokládají i výsledky studie Goubier a kol.,38 která byla zaměřena na sledování rozdílů v přítomnosti antigen-specifických protilátek a imunitních buněk v kolostru prasnic po vakcinaci. V kolostru prasnic vakcinovaných proti cirkovirové infekci, na rozdíl od prasnic nevakcinovaných, byly jak specifické protilátky, tak velké množství T-lymfocytů, schopných produkce interferonu-γ a tumor nekrotizujícího faktoru-α po in vitro stimulaci cirkovirem. Autoři předpokládají, že dochází k prostupu všech zmíněných složek kolostra přes gastrointestinální bariéru selat, která jsou následně chráněna proti cirkovirové reinfekci.38
Další součástí kolostra jsou neimunoglobulinové složky séra, a to jednak antibakteriální produkty – laktoferin, lysozym, peroxidáza – ale také cytokiny, jejichž význam bude patrně imunomodulační.39

Vakcinační okno a jeho příčiny
Období od narození až do věku čtyř týdnů je popisováno některými autory jako období tzv. ,,imunodeficience“ – teprve po čtvrtém týdnu se podle některých autorů dostává schopnost odpovídat na antigenní podnět na úroveň dospělých zvířat.40 Informace o tom, že mláďata hospodářských zvířat mají nedostatečně vyzrálý imunitní systém vychází velmi často ze sledování nedostatečné imunitní odpovědi na vakcinaci. Z našich studií na štěňatech41 a studiích na selatech,19,42 je zřejmé, že období imunitní nedostatečnosti mláďat je kratší, než se obecně předpokládá.
Ke zmíněné nedostatečné odpovědi na vakcinaci dochází díky částečné specifické inhibici kolostrálními protilátkami přetrvávajícími v krevním oběhu mláďat. Mechanismus této inhibice lze vysvětlit rozdílnou aktivitou B lymfocytu v přítomnosti a nepřítomnosti specifických protilátek. Nejsou-li přítomny protilátky, je antigen potažen komplementem a dochází ke stimulaci aktivity B lymfocytu. B lymfocyt rozpozná komplement pomocí svého receptoru pro komplement a reaguje tvorbou protilátek. Naopak, je-li antigen potažen protilátkou, B lymfocyt rozpozná protilátku svým receptorem pro imunoglobulin a jeho aktivita je ulumena. V tomto případě není rozdílu v tom, jestli jde o protilátku pasivně přijatou kolostrem nebo o protilátku vytvořenou aktivní odpovědí jako součást zpětně-vazebného regulačního mechanizmu.
Podle převládajících představ hladina kolostrálních protilátek v určitém okamžiku poklesne natolik, že již nejsou schopny chránit před infekcí, avšak současně ještě blokují nástup aktivní imunity. Pro toto období, které nelze překrýt aktivní imunizací, se vžil název ,,imunitní okno“.43 Na druhé straně naše předchozí výsledky19,41 i výsledky jiných autorů40,44,45 naznačují, že specifická inhibice se týká pouze primární imunitní odpovědi, sekundární odpověď již inhibována nebývá, stejně jako nebývá inhibována buněčná imunitní odpověď. Zdá se, že období ,,imunitního okna“ by se dalo obejít a překonat vhodným načasováním vakcinací, lokální aplikací antigenů (např. do kůže, kdy dochází k jinému typu antigenní prezentace), použití adjuvans a imunomodulačních látek.

Nástup aktivní imunitní odpovědi
Otázkám vývoje schopnosti novorozených selat reagovat protilátkovou odpovědí na podaný antigen byla již dříve věnována patřičná pozornost.46 Výsledky těchto prací jsou ovšem velmi kusé a netýkají se imunitní odpovědi jako celku, nevěnují pozornost vývoji schopnosti selat reagovat buněčnou imunitní odpovědí na podaný antigen, nezabývají se rovněž slizniční imunitou, tedy imunitní odpovědí na antigen aplikovaný na sliznice.
Tlaskalova-Hogenova a kol.47 popisuje, že novorozená selata bez kolostrálních protilátek byla schopna odpovědět na perorálně podaný antigen během několika dní tvorbou IgM a později IgA protilátek, detekovatelných nejen na sliznici střeva, ale i v séru. Jaká je situace v ostatních slizničních systémech, např. v dýchacím aparátu a kdy je vyvinuta schopnost odpovídat na antigen v tomto kompartmentu nebylo prozatím u prasat důkladně prostudováno. Z dostupných zdrojů je známo, že u novorozených selat je v bronchiálních mízních uzlinách velmi málo plazmatických buněk schopných produkovat protilátky, ale jejich počty se pozvolna zvyšují až do věku pěti týdnů.23 V uzlinách převažují IgG+ plazmatické buňky nad IgA+ a IgM+. Ve stěnách bronchů a bronchiolů je situace opačná, převažují IgA+ plazmatické buňky nad IgG+ a IgM+.

V našich studiích jsme se zaměřili na sledování schopnosti aktivní tvorby systémových protilátek a celkové buněčné imunitní odpovědi po aplikaci modelového antigenu, a to v raném postnatálním období. Antigen s adjuvans byl aplikován 3denním, 7denním, 14denním a 28denním selatům, intramuskulárně. Za tři týdny po primovakcinaci byla selata revakcinována. V pravidelných intervalech byl selatům odebírán vzorek krve na imunologické vyšetření. Celková protilátková imunitní odpověď po primovakcinaci měla standardní průběh a charakter primární imunitní reakce,48, 49 ale menší intenzity u selat vakcinovaných třetí den po porodu, než u selat vakcinovaných v pozdějším věku. Pro primární imunitní odpověď byla tedy typická tvorba protilátek izotypu IgM, následovaná produkcí IgG izotypu. Po revakcinaci měla celková imunitní odpověď charakter sekundární imunitní odpovědi s výraznou a rychle nastupující produkcí protilátek izotypu IgG. Na druhou stranu jsme u selat zaznamenali již pouze mírné další zvýšení hladin IgM protilátek (graf 3 a, b).
graf 3 a, b
Lymfocyty izolované z periferní krve selat vakcinovaných modelovým antigenem tři dny po porodu měly schopnost reagovat na in vitro stimulaci tímto antigenem (graf 4). To znamená, že již třídenní sele je schopno odpovědět na aplikaci antigenu měřitelnou buněčnou imunitní odpovědí. Tato odpověď byla ovšem nižší než u selat vakcinovaných v pozdějším věku a obecně byla u všech selat výraznější po revakcinaci (graf 4).
graf 4 a, b

Praktická aplikace poznatků
 Sele se narodí s relativně dobře vyvinutým imunitním systémem, který sice prodělává zejména pod vlivem kolonizace sliznic mikroflórou strukturální a funkční změny, přesto je schopen zpracovat aplikovaný antigen a odpovědět na něj protilátkovou i buněčnou imunitní odpovědí, i ve velmi časném postnatálním období.
 Zatímco kolostrálními protilátkami je sele chráněno proti systémovým chorobám, protilátky v mléce se podílejí především na ochraně sliznic gastrointestinálního aparátu. Kolostrem může být přenášena nejen protilátková, ale také buňkami-zprostředkovaná imunita. Část kolostrálních protilátek se díky neonatálnímu Fc receptoru dostává také na sliznice dýchacího aparátu a pravděpodobně se zde podílí na ochraně selat před respiračním onemocněním.
 Období ,,imunitní nedostatečnosti“ selat je kratší, než se obecně předpokládá. Termín „imunitní okno“ se patrně netýká všech druhů odpovědí na aplikovaný antigen, ale pouze primární imunitní odpovědi, sekundární odpověď ani buněčná imunitní odpověď nebývá inhibována.

Poděkování
Práce vznikla za finanční podpory projektů Ministerstva zemědělství České republiky 1B44024 a 0002716201 a Grantové agentury České republiky (GA524/06/P455).

Literatura:
1. Symons, D. B. A., Clarkson, C. A., Binns R. M. Antibody response to dinitrophenyl hapten by foetal, neonatal and young pigs. Immunology 1983;48:703-711.
2. Trebichavsky, I., Tlaskalova-Hogenova, H., Cukrowska, B., Sinkora, J. Ontogeny of the immune system. In: Pastoret, P. P. et al. Handbook of Vertebrate Immunology, Academic Press 1998:394-395.
3. Trebichavsky, I., Tlaskalova-Hogenova, H. Neonatal immune responses. In: Pastoret, P. P. et al.: Handbook of Vertebrate Immunology. Academic press 1998:397-398.
4. Butler, J. E., Weber, P., Sinkora, M., Baker, D., Schoenherr, A., Mayer, B., Francis, D. Antibody repertoire development in fetal and neonatal piglets. VIII. Colonization is required for newborn piglets to make serum antibodies to T-dependent and type 2 T-independent antigens. J Immunol 2002;169:6822-6830.
5. Sinkora, J., Rehakova, Z., Sinkora, M., Cukrowska, B., Tlaskalova-Hogenova, H. Early development of immune system in pigs. Vet Immunol Immunopathol 2002;87:301-306.
6. Arturson, K., Lindersson, M., Wallgren, P. A study of the interferon-production in newborn piglets. Vet Immunol Immunopathol 1992;35:114-115.
7. Zelnickova, P., Kovaru H., Pesak S., Lojek A., Matalova, E., Ondracek, J., Kovaru, F. Postnatal functional maturation of blood phagocytes in pigs. Vet Immunol Immunopathol 2006;113:383-391.
8. Zelnickova, P., Faldyna, M., Ondracek, J., Kovaru, F. Ontogeny of reactive nitrogen species production by blood phagocytes in pig. Physiol Res v tisku.
9. Rothkotter, H. J., Pabst, R. Lymphocyte subsets in jejunal and ileal Peyer’s patches of normal and gnotobiotic minipigs. Immunology 1989;67:103-108.
10. Solano-Aguilar, G., Vengroski, K. G., Beshah, E., Douglass, L. W., Lunney, J. K. Characterization of lymphocyte subsets from mucosal tissue in neonatal swine. Dev Comp Immunol 2001;25:245-263.
11. Sinkora, J., Rehakova, Z., Sinkora, M., Cukrowska, B., Tlaskalova-Hogenova H., Bianchi, A.T., De Geus, B. Expression of CD2 on porcine B lymphocytes. Immunology 1998;95:443-449.
12. Joling, P., Bianchi, A. T., Kappe, A. L., Zwart, R. J. Distribution of lymphocyte subpopulations in thymus, spleen, and peripheral blood of specific pathogen free pigs from 1 to 40 weeks of age. Vet Immunol Immunopathol 1994;40:105-117.
13. Stepanova, H., Samankova, P., Leva, L., Sinkora, J., Faldyna, M. Early postnatal development of immune system of piglets – redistribution of T lymphocyte subsets. Cell Immunol 2007;249:73-79.
14. Nechvatalova, K., Kudlackova, H., Leva, L., Krejci, J., Faldyna, M. Postnatal development of the antibody and cell-mediated immune responses in piglets. In: Proceedings of the 4th International Veterinary Vaccines and Diagnostics Conference, Oslo; Scientific Nordic institutions, 2006:77.
15. Nechvatalova, K., Kudlackova, H., Leva, L., Krejci, J., Samankova, P., Faldyna, M.: Postnatal development of the immune response in piglets after intradermal administration of antigen. In: Proceedings of the 13rdInternational Congress of Mucosal immunology, Tokio; Society for Mucosal Immunology, 2007:314.
16. Sterzl, J., Rejnek, J., Travnicek, J. Impermeability of pig placenta for antibodies. Folia Microbiol 1966;11:7-10.
17. Schnulle, P. M., Hurley, W. L. Sequence and expression of the FcRn in the porcine mammary gland. Vet Immunol Immunopathol 2003;91:227-231.
18. Stokes, C., Bailey, M. Passive transfer of immunity. In: Pastoret P. P. et al.: Handbook of vertebrate Immunology, Academic Press 1998:395-397.
19. Nechvatalova, K., Knotigova, P., Krejci, J. et al. Significance of different types and levels of antigen-specific immunity to Actinobacillus pleuropneumonie infection in piglets. Vet Med – Czech 2005;50:47–59.
20. Krejci, J., Nechvatalova, K., Kudlackova, H., Faldyna, M., Kucerova, Z., Toman, M. Systemic and local antibody responses after experimental infection with Actinobacillus pleuropneumoniae in piglets with passive or active immunity. J Vet Med B 2005;52:190-196.
21. Vigre, H., Ersboll, A. K., Sorensen, V. Decay of acquired colostral antibodies to Actinobacillus pleuropneumoniae in pigs. J Vet Med B 2003;50:430-435.
22. Curtis, J., Bourne, F. J. Immunoglobulin quantitation in sow serum, colostrum and milk and in serum of young pigs. Biochim Biophys Acta 1971;236:319-332.
23. Bradley, P. A., Bourne, F. J., Brown, P. J. The respiratory tract immune system in the pigs. – I. The distribution of immunoglobulin containing cells in the respiratory tract mucosa. Vet Pathol 1976;13:81-89.
24. Morgan, K. L., Bourne, F. J. Immunoglobulin content of the respiratory tract secretion of piglets from birth to 10 weeks old. Res Vet Sci 1981;31:40-42.
25. Charley, B., Corthier, G. Local immunity in the respiratory tract. II. – Relationship of serum and local antibodies. Ann Microbiol 1977;128B:109-119.
26. Mensik, J., Franz, J., Pospisil, J., Krejci, J. The local transport of antibodies in the protection of calves and piglets against viral respiratory infection. Acta Vet Brno 1971;2:75-81.
27. Mensik, J., Pospisil, J., Franz, J., Dreslerova, J. Local effect of passively acquired colostral antibody on the development of experimental swine influenza infection in suckling pigs. Zentralblatt Veterinarmedizin Reihe B 1971;18:804-818.
28. Smith, W. D., Wells, P. W., Burrells, C., Dawson, A. M. Maternal immunoglobulins and parainfluenza 3 virus inhibitors in the nasal and lacrymal secretion and serum of newborn lambs. Clin Exp Immunol 1976;23:544-553.
29. Mayer, B., Kis, Z., Kajan, G., Frenyo, L.V., Hammarstrom, L., Kacskovics, I. The neonatal Fc receptor (FcRn) is expressed in the bovine lung. Vet Immunol Immunopathol 2004;98:85-89.
30. Evans, P.A., Newby, T. J., Stokes, C. R., Bourne, F. J. A study of cells in the mammary secretions of sows. Vet Immunol Immunopathol 1982;3:515-527.
31. Norcross, N. L. Secretion and composition of colostrum and milk. J Am Vet Med Assoc 1982;181:1057-1060.
32. Schollenberger, A., Frymus, T., Degorski, A., Schollenberger, A. Cells of sow mammary secretions. II. Characterization of lymphocyte populations. Zentralbl Veterinarmed A 1986;33:39-46.
33. Le Jan, C. A study by flow cytometry of lymphocytes in sow colostrum. Res Vet Sci 1994;57:300-304.
34. Williams, P. P. Immunomodulating effects of intestinal absorbed maternal colostral leukocytes by neonatal pigs. Can J Vet Res 1993;57:1-8.
35. Tuboly, S., Bernáth, S., Glávits, R., Medveczky, I. Intestinal absorption of colostral lymphoid cells in newborn piglets. Vet Immunol Immunopathol 1988;20:75-85.
36. Tuboly, S., Bernáth S. Intestinal absorption of colostral lymphoid cells in newborn animals. Adv Exp Med Biol 2002;503:107-114.
37. Wagstrom, E. A., Yoon, K. J., Zimmerman, J. J. Immune components in porcine mammary secretions. Viral Immunol 2000;13:383-397.
38. Goubier, A., Piras, F., Gnudis, M. et al. Colostrum from sows vaccinated with an inctivated PCV2 vaccine contains antigen specific leukocytes. In: Proceedings of the 8th International Veterinary Immunology symposium. Quero Preto; International Veterinary Immunology Society, 2007:90.
39. Nguyen, T. V., Yuan, L., Azevedo, M. S., Jeong, K. I., Gonzalez, A. M., Saif, L. J. Transfer of maternal cytokines to suckling piglets: in vivo and in vitro models with implications for immunomodulation of neonatal immunity. Vet Immunol Immunopathol 2007;117:236-248.
40. Metzger, J. J., Ballet-Lapierre, C., Houdayer, M. Partial inhibition of the humoral immune response of pigs after early postnatal immunization. Am J Vet Res 1978;39:627-631.
41. Toman, M., Pokorova, D., Faldyna, M. The dynamics and isotype characterization of colostral antibodies to parvovirus in newborn pups. Immunol Lett 2003;87:162.
42. Symons, D. B., Clarkson, C. A., Binns, R. M. Antibody response to dinitrophenyl hapten by foetal, neonatal and young pigs. Immunology 1983;48:703-711.
43. Chappuis, G. Neonatal immunity and immunisation in early age: lessons from veterinary medicine. Vaccine 1998;16:1468-1472.
44. Sarvas, H., Kurikka, S., Seppala, I. J., Makela, P. H., Makela, O. Maternal antibodies partly inhibit an active antibody response to routine tetanus toxoid immunization in infants. J Infect Dis 1992;165:977-979.
45. Kit, S., McConnell, S., Kit, M., Lawhorn, B. Circumvention of maternal antibody interference by immunization of newborn pigs with glycoprotein gIII-deleted marker vaccine. Immunol Cell Biol 1993;71:421-430.
46. Kim, Y. B., Bradley, S. G., Watson, D. W. Ontogeny of the immune response I. Development of immunoglobulin in germ-free and conventional colostrum deprived piglets. J Immunol 1966;97:52-63.
47. Tlaskalova-Hogenova, H., Cerna, J., Mandel, L. Peroral immunization of germfree piglets, appearance of antibody-forming cells and antibodies of different isotypes. Scand J Immunol 1981;13:467-472.
48. Bosse, J. T., Johnson, R. P., Nemec, M., Rosendal, S. Protective local and systemic antibody responses of swine exposed to an aerosol of Actinobacillus pleuropneumoniae serotype 1. Infect Immun 1992;60:479-484.
49. Gutierrez, C. B., Rodriguez Barbosa, J. I., Tascon, R. I., Rodriguez Ferri, E. F., Dominguez Juncal, J. Quantifying by monoclonal antibodies of specific IgG, IgM and IgA in the serum of minipigs experimentally infected with Actinobacillus pleuropneumoniae. Res Vet Sci 1992;53:254-256.

Adresa autora:
MVDr. Kateřina Nechvátalová, Ph.D.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.
Hudcova 70
621 00 Brno
email: nechvatalova@vri.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *