Poznámky k různým technikám přípravy krmných doplňků a k jejich kvalitě

Krmné doplňky, tzv. krmná aditiva, jsou v posledních desetiletích neodmyslitelnou součástí přípravy krmných směsí pro výživu hospodářských a domácích zvířat. Tyto doplňky zpracovávají míchárny krmných směsí. Při přípravě krmiv uplatňují nejrůznější dostupnou technologii a technologické postupy. Ke krmným doplňkům se řadí aditiva nejrůznější povahy, jako jsou např. antibiotika, probiotika, prebiotika, vitaminy, antikokcidika a v poslední době rovněž enzymy, které se dnes musí zpracovávat formou granulátu, pokud nejsou nutné jiné formy dávkování. Přípravou krmných enzymů se dnes zabývá okolo 28 firem.
Medikované krmné směsi, do kterých veterinární lékař předepisuje příslušné léky pro zamíchání, smí připravovat jen k tomu vybraná a schválená míchárna, která podléhá příslušnému odbornému dohledu a kontrole (u nás mj. rovněž kontrole ÚSKVBL Brno).
Nesnadný úkol mícháren krmných směsí (zpracovávat aktivní materiál nejrůznější povahy) vyplývá z toho, že biologická nebo chemická složka krmné směsi si musí zachovat léčivý, zdraví prospěšný či nutriční efekt i po zamíchání do krmné směsi Aktivní materiál je smícháván s dalšími složkami a speciálními postupy jsou připraveny částice různých tvarů a vlastností. Jde převážně o komerčně dostupná aditiva, která jsou následně používána v krmných koncentrátech, v premixech nebo jsou zamíchána přímo do finální krmné směsi.
Na přípravu aktivních krmných doplňků je nutno používat nákladné a někdy pracné postupy tak, aby bylo pro aplikaci zajištěno přesné množství jednotek a přesné dávkování, s účinností vyhovující příslušným normám. V neposlední řadě jde o ochranu zdraví a bezpečnost práce v míchárně. Je nutné snížit na minimum potenciální vznik alergizujícího prachu a nebezpečnou manipulaci s aktivním materiálem. Dále jde o vlastní kvalitu konečného produktu, o směsi neoddělujících se partikulí, o sypkost a dobrý vzhled přípravku s vyhovujícími vlastnostmi.
Velkou roli hraje rovněž vlastní kontrola celého procesu přípravy, kontrola vstupních materiálů, kontrola některých základních vlastností aktivních složek apod. Tato kontrola musí zaručovat kvalitu konečných produktů.

Hlavní způsoby přípravy krmných aditiv jsou prosté: zamíchání, potažení ve vakuu („vacuum coating“), zpracování v tekutém prostředí a příprava granulátu.

Prosté zamíchání vyžaduje vhodné nosiče pro aktivní složky, kterých je celá řada. Vybrané nosiče (např. bentonit, kalciumkarbonát, mletý ječmen, mleté extrahované řepkové semeno, různě zpracovaný materiál ze sójových bobů nebo krmná pšeničná mouka a řada dalších nosičů, které mohou podstatnou měrou ovlivnit vlastnosti konečných produktů) mají nejrůznější fyzikální vlastnosti. U nosičů se nejrůznější metodikou (např. také elektronopticky) sleduje mj. specifický povrch, hygroskopické vlastnosti, obsah vlhkosti, hustota, tvar a velikost a vyrovnanost partikulí a řada dalších vlastností.
Mnoho aktivních složek je zpracováváno touto cestou. Jako negativní příklad malé vhodnosti však může sloužit například namíchání antikokcidika Clinacox 0,5% (aktivní látka diclazuril), kdy může docházet ke značné prašnosti a ke zdravotnímu riziku pro osoby při manipulaci, ke ztrátám aktivity odloučením aktivní složky nebo její inaktivaci v prostředí. Proto se tento způsob přípravy aditiv již nedoporučuje.
Potažení ve vakuu („vacuum coating“) a sušení je způsob, kdy je dodáván aktivní materiál ve formě suspenze nebo roztoku a je ve vakuu důkladně zamíchán s částečkami příslušného nosiče. Odpařením ve vakuu se při nízkých teplotách zbavuje materiál ředidla, aby zůstala jeho potřebná aktivita zachována. Nosiče a jeho partikule jsou pečlivě vybírány podle specifity aktivní složky (vysoká porózita, odolnost vůči odření a potřebná velikost a tvar partikulí). Výchozí materiál partikulí může být jak anorganický (např. sulfát sodný), tak organický (např. modifikované škroby nebo vláknina). Aktivní materiál spolu s dalšími složkami (stabilizátory nebo barviva) je potahován na vnějším povrchu i uvnitř partikulí. Tento způsob přípravy je využíván především pro medikaci léčivými přípravky nebo také pro krmné enzymy. Jako příklad lze uvést opět přípravek Clinacox 0,5%, který je jako antikokcidikum touto cestou připravován do vhodné formy (např. s nosičem polysoy™, Janssen Animal Health).
Zpracování v tekutém prostředí je relativně náročnější metodika, kde se uplatňuje kombinace diferencí tlaku a průtoku, sušení, aglomerace, potažení aj. a pomocí sprejových trysek se zapojuje tekutý spojovací prvek nebo prvky. Při aglomeraci lze vytvářet potřebný rozměr v závislosti na aktivním materiálu (typická velikost partikulí bývá mezi 200 – 2000 mikrony). Tato metodika se užívá dnes především pro zpracování krmných enzymů (např. granulát s fytázou).
Granuláty z míchacích přístrojů představují velmi rozšířený zdroj při zpracování krmných aditiv. Prakticky jde u míchacích strojů rovněž o princip aglomerace: při střetnutí partikulí vzniká aglomerace, je-li k dispozici dostatek vázajícího materiálu nebo je-li velikost partikulí dostatečně malá, aby mohlo dojít k molekulární interakci. V zásadě jsou dva aglomerační mixery – jednak bubnový (s dvojitým kuželem nebo dvouplášťový V-mixer), jednak mixer s míchadly (obdoba hnětacího stroje, Lödige-mixér aj.). Je známa řada modifikací a pracovních režimů s využitím řady pomocného přístrojového vybavení na mechanické působení, vysoko obrátkové kutry, které jsou schopny zpracovávat termoplastické materiály a vytvořit produkty s relativně silnou vazbou.

Vlastnosti krmných aditiv základním způsobem ovlivňují aktivitu a biologickou dostupnost a účinnost krmného doplňku, příp. medikaci zvířat. Jedná se jak o velikost, tak o tvar granulátu, kde je velmi důležitá jejich optimální vyrovnanost. Dále jde o relativní denzitu a stabilitu. Relativní denzita a jako protiklad porózita mají značný vliv na vlastnosti granulátu, na vytváření jemných prašných frakcí a na biologický účinek granulátu. V neposlední řadě je nutné, aby granulát měl optimální odolnost proti mechanickému rozbití a odírání, jednak jde o vznik jemných prašných frakcí, jednak o ztrátu aktivního materiálu.
Velmi důležitá je proto volba způsobu přípravy granulátu pro příslušnou aktivní složku, uplatněnou jako krmný doplněk nebo medikace.
Dále však může kvalita aktivní složky pro přípravu krmného doplňku pro medikaci zásadním způsobem ovlivnit jeho vlastní účinnost a biologickou aktivitu.
Jako příklad lze uvést vhodnost či nevhodnost použití originální složky nebo generika. M. Thomas (Feed Innovation Services, 2003) srovnává hladiny diclazurilu, kokcidiostatika pro drůbež z přípravku Clinacox® 0,5% a ze dvou generik (označených A a B).
Jsou zde zřetelně vidět rozdíly ve snížení hladiny aktivní složky po manipulaci s krmivy u generik proti hladinám při použití originálního přípravku. Tyto vyšší ztráty aktivní substance u generik mohou zásadním způsobem ovlivnit účinnost krmné směsi proti kokcidióze drůbeže, protože u části populace ptáků nedojde k aplikaci optimálního množství léčivého přípravku. Tato skutečnost vede následně ke zvýšenému invaznímu tlaku kokcidiózy na farmě. Jako další důležitá okolnost je poddávkování antikokcidik, které zvyšuje riziko vývoje rezistence kokcidií a může značně komplikovat preventivní a léčebné zásahy proti kokcidióze drůbeže v oblasti.

V tomto článku byly stručně shrnuty některé postupy a metody pro přípravu krmných doplňků, některé výhody či nevýhody postupů a v poznámkách byla diskutována kritéria jejich účinnosti.
Závěrem lze shrnout, že je nutno stále snižovat rizika spojená s manipulací s aktivními složkami a se zdravotním rizikem pro výrobce. Dále musí být snahou zajistit takovou metodu přípravy krmných aditiv, aby zvířata dostala v medikovaném krmivu optimální množství příslušných aktivních látek.
V příspěvku byla uvedena řada vlastností granulátu pro zajištění jejich kvality a také biologické dostupnosti aktivních složek pro zvířata. Prosté zamíchání není dnes optimální cesta pro přípravu krmných aditiv.
Z příkladu srovnávací studie s kokcidiostatikem s aktivní složkou diclazuril (přípravek Clinacox®) se dvěma jeho generiky lze učinit závěr, že pro přípravu účinných medikovaných krmných doplňků lze jednoznačně doporučit použití originálních přípravků a aktivních složek místo ne zcela standardních generik. Tím se například v případě medikace proti kokcidióze drůbeže aktivní složkou v originálním přípravku Clinacox® sníží riziko vyššího invazního tlaku a vývoje rezistence a zlepší se zdravotní stav drůbeže v chovu a tím také hospodářský výsledek.
K této problematice je známa celá řada literárních podkladů. Z poslední doby jsou známy přehledné publikace, ze kterých vychází rovněž předložená úvaha (např. M. Thomas, Feed Innovation Services, 2003 nebo D. Ziggers, Feed Tech, 1999).

Z materiálů firmy Novartis, s. r. o., M. Thomas (2003), Feed Innovation Services přeložila Ing. Petra Valentová
Sector Animal Health

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *