Právní důsledky otravy zvířat karbofuranem

P. CHLOUPEK,1 V. VEČEREK,1 J. CHLOUPEK,1 D. DVOŘÁKOVÁ,1 L. NOVOTNÝ,1 Z. KOTRBANCOVÁ2 1Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 2Advokátní kancelář, Praha Veterinářství 2003;53:555-557

SOUHRN
Chloupek P., Večerek V., Chloupek J., Dvořáková D., Novotný L, Kotrbancová Z. Právní důsledky otravy zvířat karbofuranem. Veterinářství 2003;53:555-557.
Práce je zaměřena na posouzení právních důsledků úmyslné otravy zvířat karbofuranem. Byly vyhledány nejdůležitější právní předpisy upravující tuto oblast a posouzeny právní důsledky tohoto jednání. Nejvážnějším právním důsledkem podle trestního zákona může být odnětí svobody na 1, 2, případně až 5 let, zákaz činnosti nebo pokuta. V oblasti správních deliktů a přestupků lze podnikateli uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, nepodnikateli pokutu až do výše 500 000 Kč podle zákona o rostlinolékařské péči.

SUMMARY
Chloupek P., Večerek V., Chloupek J., Dvořáková D., Novotný L., Kotrbancová Z. Legislative consequences of carbofuran poisoning in animals. Veterinářství 2003;53:555-557.
The aim of this study is to analyze the legal consequences of an intentional carbofuran poisoning in animals. The most important recent legislative rules regarding the case were looked up and legislative consequences were analyzed. The imprisonment for 1, 2 or even for 5 years, ban of the professional activities or a financial penalty can be the most serious legislative consequence in connection with the Czech Criminal Code. In the administrative procedure a entrepreneur can be assessed a fine at a value not exceeding 1 000 000 CZK (under the chemical substantials and preparations act), a non-entrepreneur can be penalized by a value not exceeding 500 000 CZK (under the plantmedical care act).

V současné době se množí přípravy otrav domácích zvířat, zejména psů, karbofuranem. Přípravky obsahující karbofuran slouží jako pesticidy k ochraně rostlin. Čistý karbofuran je zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a jeho prováděcími předpisy1 klasifikován jako vysoce toxický a nebezpečný životnímu prostředí. Karbofuran je obsažen v poměrně vysoké koncentraci ve volně prodejných přípravcích, takže jeho dostupnost je mnohem větší, než například u strychninu nebo jiných jedů využívaných k úmyslnému trávení zvířat. V současné době jsou v České republice registrovány následující přípravky obsahující karbofuran:
• Furadan 5 G s obsahem 5 % karbofuranu, klasifikovaný jako zdraví škodlivý.
• Furadan 10G s obsahem 10 % karbofuranu, klasifikovaný jako zdraví škodlivý.
• Furadan 35 ST s obsahem 350 g/l karbofuranu, kalsifikovaný jako vysoce toxický.
• Furadan 350 F s obsahem 360 g/l karbofuranu, kalsifikovaný jako vysoce toxický.
• Furadan 500 ST s obsahem 500 g/l karbofuranu, klasifikovaný jako vysoce toxický.
Cílem této práce je posoudit právní důsledky zneužití těchto přípravků k otravě domácích zvířat.

Prameny právní úpravy
Tato problematika je upravena právními normami dvojího druhu. V první řadě se jedná o normy práva soukromého (např. občanský zákoník), kdy případný negativní následek plní satisfakční funkci a má podobu uložení povinnosti k náhradě škody ve prospěch majitele uhynulého zvířete. Současně je tato problematika upravena normami práva veřejného. Aplikace těchto norem představuje pro pachatele postih represivní povahy a je obsažen jednak v předpisech správního práva, kdy k naplnění příslušné skutkové postaty může dojít již nedbalostním jednáním pachatele, a jednak v normách práva trestního, založeného na úmyslném spáchání příslušné skutkové podstaty.
V právním řádu je obsažena řada předpisů upravujících zacházení s karbofuranem. Podotýkáme, že ne všechny níže uvedené právní předpisy jsou z hlediska tohoto příspěvku relevantní, neboť upravují zacházení s těmito přípravky obecně. Uplatnění sankcí obsažených v těchto předpisech nemá přímou vazbu na úmyslnou otravu zvířat, nicméně mohou hrát jistou roli zejména v řízení o náhradu škody. Případnému pachateli-traviči bude nezbytné prokázat některou z forem protiprávního jednání, což může spočívat i v porušení těchto předpisů. Jedná se zejména o následující právní předpisy:
• Zákon č. 157/1988 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, v platném znění.1
• Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků a způsob jejich klasifikace a označování.2
• Zákon č.147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, v platném znění.3
• Vyhláška č. 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.4
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění.5
• Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění.6
• Zákon č. 40/1964, občanský zákoník, v platném znění.7
a) Správněprávní úprava – režim zacházení s karbofuranem: Normy správního práva upravují zejména nakládání s látkami a přípravky obsahujícími karbofuran a současně stanovují sankce za jejich porušení (většinou v podobě pokuty).
Obecně platí, že pro naplnění příslušné správně-právní skutkové podstaty postačuje i nedbalostní forma zavinění, tedy že pachatel vědět měl a současně mohl, jaký následek může svým jednáním způsobit. Případné sankce správního práva jsou vesměs peněžitého charakteru a k uplynutí prekluzivní lhůty trestnosti (v tomto případě správní trestnosti) dochází dříve, než je tomu u norem práva trestního. S ohledem na skutečnost, že tento příspěvek si klade za cíl provést rozbor protiprávního jednání v podobě úmyslné otravy zvířete karbofuranem, nepokládáme za přínosné se blíže zabývat podrobnou úpravou právních norem upravujících zacházení s těmito látkami.
Za porušení povinností stanovených předpisy upravujícími zacházení s karbofuranem lze uložit fyzickým osobám-nepodnikatelům pokutu do výše 500 000 Kč a podnikatelům až do výše 1 000 000,- Kč. Lhůty pro uložení pokut za správní delikty jsou v naprosté většině případů jednoleté a současně tříleté. Jedná se současné uplatnění dvou lhůt, objektivní, která počíná běžet dnem spáchání správního deliktu, a subjektivní, jejíž počátek je vázán na okamžik, kdy správní orgán zjistil porušení příslušné právní normy. Prekluzivní lhůta, po jejímž marném uplynutí již nelze vyměřit a vymáhat po pachateli pokutu, zásadně končí tehdy, když uplyne kterákoli ze lhůt. Současně platí, a soudními rozhodnutími je opakovaně potvrzováno, že v případě, kdy zákon stanoví lhůtu, do které musí správní úřad vydat rozhodnutí, musí být rozhodnutí v této lhůtě účastníkům řízení (tedy i pachateli deliktu) oznámeno. Zahájením správního řízení přitom nedochází ke stavění běhu prekluzivní lhůty a za uložení pokuty nelze považovat ani nepravomocné rozhodnutí orgánu 1. stupně. Pokud se tedy pachatel správního deliktu proti prvostupňovému rozhodnutí odvolá, nedojde k vydání rozhodnutí a lhůta (většinou jednoletá) běží dál. Od zahájení správního řízení až do právní moci rozhodnutí nenastane okamžik, kdy byla pokuta uložena, ale je pouze vedeno řízení, jehož předmětem je posouzení, zda jsou naplněny zákonné předpoklady pro vyvození postihu. Řízení ve věci končí až právní mocí rozhodnutí a pokuta je uložena až tímto okamžikem (tedy od právní moci rozhodnutí do budoucna).
Taková koncepce je užita např. v zákoně č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, kde je stanoveno, že pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Rovněž tak sankce podle zákona č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání lze uložit pouze do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán ochrany zvířat zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
V případě sankcí podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách je situace příznivější, neboť není stanovena lhůta pro uložení pokuty, ale pro zahájení řízení o jejím uložením. Pro zachování lhůty tedy není nutné nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty, ale postačuje, když bude v jejím rámci zahájeno řízení směřující k jejímu uložení. Toto řízení lze zahájit jen do dvou let ode dne, kdy se správní úřad oprávněný k uložení pokuty dověděl o tom, že právnická osoba nebo fyzická osoba nesplnily stanovenou povinnost, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.
b) Trestně právní úprava: Z hlediska trestního práva je postižitelné týrání zvířat, přičemž trestně právní úprava je úzce svázána s normami správního práva. Jedná se zejména o opakované případy týrání zvířete, bez ohledu na následek, pokud byl pachatel za obdobný přestupek v posledním roce postižen nebo za takový čin v posledních dvou letech odsouzen. Je tedy zapotřebí, aby se pachatel trestného činu týrání zvířat dopustil jednání, které zákon č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání považuje za týrání, příslušné správní, popř. trestní řízení skončilo pravomocným rozhodnutím o uložení sankce před uplynutím prekluzivní lhůty a k právní moci tohoto rozhodnutí nedošlo dříve, než v průběhu jednoho, respektive dvou let před sdělením obvinění (ne zahájení šetření orgánů činných v trestním řízení) pro trestný čin týrání zvířat.
Pro případ, že následkem takového úmyslného jednání byla smrt zvířete, není nutná předchozí sankce podle správních předpisů. Trestnost takového jednání by mohla zaniknout, pokud by obvinění pro tento trestný čin bylo sděleno po uplynutí tří let od jeho spáchání. V obou případech se bude jednat o úmyslné spáchání trestného činu a to také bude muset být v trestním řízení prokázáno.
Rovněž neoprávněná manipulace s látkami obsahujícími karbofuran by mohla za určitých okolností mít trestněprávní důsledky Podle nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce8, se karbofuran nebo přípravky obsahující nejméně 7 % karbofuranu považují za jed.
Trestného činu podle § 187 trestního zákona se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává jed. Za tento trestný čin bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. Trestného činu se dopustí podle § 187a trestního zákona také ten, kdo bez povolení přechovává jed v množství větším než malém. Za takový čin může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
Lze tedy konstatovat, že přípravky, Furadan 35 ST, Furadan 350 F a Furadan 500 ST jsou klasifikovány jako vysoce toxické a dokážou usmrtit zvíře již ve velmi malém množství. Zacházení s těmito přípravky právnickými osobami nebo fyzickými osobami oprávněnými k podnikání podléhá přísné evidenci a kontrole. U fyzických osob nepodnikatelů je však zacházení s těmito přípravky omezeno pouze věkem 18 let a způsobilostí k právním úkonům. Neoprávněnou manipulaci s těmito přípravky lze postihnout pokutou podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, popřípadě i odnětím svobody podle § 187 nebo 187a trestního zákona. Přípravek Furadan 10G je klasifikován jako zdraví škodlivý. Pro účely trestního zákona je považován za jed, ale manipulace s ním není omezena odbornou způsobilostí ani věkem. Musí být pouze dodrženy podmínky a účel použití uvedené výrobcem. Neoprávněnou manipulaci lze postihnout odnětím svobody podle § 187 nebo 187a trestního zákona. Přípravek Furadan 5G je klasifikován jako zdraví škodlivý a není pro účely trestního zákona považován za jed.
Pokud jsou tyto přípravky použity k otravě zvířat, lze toto jednání postihnout pokutou podle zákona č. 147/1996 Sb. nebo zákona č. 246/1992 Sb., nebo odnětím svobody, pokutou nebo zákazem činnosti podle § 203 zákona č. 140/1961 Sb.
Přehled sankcí za zneužití přípravků obsahujících karbofuran uvádí tabulka 1. Tabulka 1

Závěr
Nejpřísnější sankce lze uložit podle trestního zákona, kdy pachatel může být odsouzen k odnětí svobody na jeden, dva nebo až pět let nebo k peněžitému trestu, případně k zákazu činnosti. Pro fyzickou osobu nepodnikatele lze nejpřísnější sankce mimo trestní zákon uložit za porušení povinností stanovených zákonem o rostlinolékařské péči, a to až do výše 500 000 Kč. Pro právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele, respektive chovatele, lze nejpřísnější sankce mimo trestní zákon uložit podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, a to až do výše 1 000 000 Kč.

Práce byla řešena v rámci výzkumného záměru č. 162700004 „Výzkum ekologické a ekotoxikologické problematiky potravních řetězců agrárních ekosystémů při produkci surovin a potravin živočišného původu s ohledem na životní prostředí populace“.

Literatura:
1. Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů. Sbírka zákonů, 1998, č. 54, s. 6716-6735.
2. Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává se Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek. Sbírka zákonů, 1999a, č. 11, s.466-1010.
3. Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů. Sbírka zákonů, 1996, č. 43, s. 1514-1527.
4. Vyhláška č. 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. Sbírka zákonů, 2002, č. 40, s. 1999-2007.
5. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Sbírka zákonů, 1992, č. 50, s. 1284-1290.
6. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Sbírka zákonů, 1961, č. 65, s. 465-512.
7. Zákon č. 40/1964, občanský zákoník. Sbírka zákonů, 1964, č. 19, s. 201-248.
8. Nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce. Sbírka zákonů, 1999, č. 42, s. 2690-2704.

Adresa autora:
MVDr. Petr Chloupek
Ústav soudního a veřejného veterinárního lékařství
FVHE VFU Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *