Prevence nekrotické enteritidy a kokcidiózy u drůbeže

Kokcidióza je protozoární onemocnění způsobené rodem Eimeria. Kokcidie se vyvíjejí v buňkách střevní sliznice, čímž je poškozují a při silném zamoření způsobují klinické onemocnění, jehož projev závisí na druhu Eimerie, který onemocnění vyvolal. Onemocnění se vyskytuje především v chovech s vysokou koncentrací zvířat na malé ploše.
Nekrotická enteritida je akutní nebo chronicky probíhající bakteriální onemocnění trávicího aparátu ptáků. Původce je Clostridium perfringens typu A a D. Jedná se o G+ sporulující nepohyblivou tyčinku produkující toxin, vysoce odolnou ve vnějším prostředí. Klostridie jsou běžně přítomné v trávicím traktu zdravé drůbeže. Jejich přemnožení a tvorba toxinu jsou příčinou vzniku klinického onemocnění.

Společným činitelem, který podporuje množení klostridií a následně i kokcidií je zvýšená hodnota pH střevního obsahu, což bývá způsobené především:
1. Hnilobným rozkladem střevního obsahu, který je způsoben nedostatečným enzymatickým rozkladem bílkovin a sníženou peristaltikou střev.
2. Nesprávným složením střevní mikroflóry, která je zodpovědná za
– tvorbu organických kyselin přímo ve střevě,
– podporu činnosti trávicích enzymů ve střevě,
– ochranu sliznice střev před působením toxinů a před adherencí patogenních mikroorganismů.

Porucha trávení bílkovin má několik příčin:
– snížená tvorba pepsinogenu ve žlaznatém žaludku, resp. jeho nedostatečná aktivace na aktivní pepsin,
– snížená tvorba kyseliny ve žlaznatém žaludku, která má udržovat v žaludečním obsahu pH 2 – 3, což je velmi malé rozpětí hodnoty kyselosti, které je vhodné na aktivaci pepsinogenu na aktivní pepsin. Pepsin začíná enzymatický rozklad bílkovin, na který navazují svou činností střevní proteázy.
– krmivo s vysokým obsahem bílkovin při intenzivním výkrmu,
– rychlé přeplnění žláznatého žaludku, při hltavém žraní u zvířat s restrikcí krmení (při odchovu rodičů brojlerových plemen),
– při chybném složení krmiva (vysoký podíl složek, které jsou pro drůbež těžce stravitelné),
– u zdravotně závadného krmiva – namrzlého, zaplísněného, v rozkladu apod.
Na základě těchto poznatků je možné nekrotickou enteritidu a kokcidiózu v chovech drůbeže řešit (kromě respektování zásad o zdravotně nezávadném a plnohodnotném krmivu) i pomocí látek podporujících trávení bílkovin, udržováním optimálního pH v žaludku a zároveň i ve střevech. Běžně používaná okyselovadla snižují pH v žaludku. Ve střevech se následkem snahy organismu o vyrovnání kyselosti může pH nechtěně zvýšit. Místo organických kyselin je lepší používat přípravky s obsahem pepsinu v pufrovacím roztoku, což zaručuje udržení optimálního pH v žaludku, ale i v tenkém střevě. Klinickým testováním se zjistilo, že podáváním takového přípravku preventivně v době předpokládaného výskytu nekrotické enteritidy (např. okolo 10. a 25. dne věku) se problém s nekrotickou enteritidou i výskytem kokcidiózy v chovu může vyřešit bez potřeby antimikrobiální léčby. Zároveň je velmi důležité udržování správné střevní mikroflóry, která ve střevech aktivně tvoří kyselinu mléčnou a organické kyseliny s krátkým řetězcem (octová, máselná, propionová).

Nesprávné složení střevní mikroflóry je zapříčiněné:
– střevní mikroflóra kuřat vylíhnutých v líhních a odchovávaných izolovaně se vyvíjí hůře a pomaleji, protože tato kuřata nemají možnost setkat se s trusem dospělé zdravé drůbeže jako v přirozeném chovu
– podávání antibiotik a antikokcidik nepříznivě ovlivňuje vývoj střevní mikroflóry. Většina patogenních mikroorganismů velmi rychle získává rezistenci na podávané antimikrobiální látky, zatímco bakterie přirozené střevní mikroflóry zůstávají na tyto látky citlivé. To je příčina, proč po ukončení podávání antimikrobiálních látek dochází často k přemnožení patogenních mikroorganismů ve střevě na úkor především laktobacilů, které jsou nejcitlivější, ale zároveň velmi potřebnou složkou střevní mikroflóry. Laktobacily chrání i sliznici tenkého střeva před adherencí patogenních mikroorganismů včetně salmonel a tvorbou kyseliny mléčné a vitamínů (hlavně skupiny B) přispívají k ochraně zdraví zvířat.
Od roku 2006 je ve všech státech EU zakázáno používat antibiotické stimulátory růstu a je zaveden velmi přísný výběr antikokcidik, který má hlavně zohlednit podrobné studie používané látky s ohledem na zanechávání reziduí.
Alternativní, bezpečnou a ekologickou možností prevence kokcidiózy je vakcinace. Náhradou za antibiotické stimulátory s lepším a bezpečnějším efektem jsou probiotické přípravky.

Používání antibiotik jako stimulátorů růstu bylo založeno na tom, že:
– potlačují růst a množení mikroorganismů, které jsou příčinou subklinických forem onemocnění,
– snižují produkci toxických látek mikroorganismy,
– snižují mikrobiální destrukci esenciálních živin,
– zvyšují využitelnost živin z krmiva.

Působení probiotik na bázi laktobacilů a prebiotik:
– potlačují množení patogenních mikroorganismů (i salmonel) následujícím způsobem:
– adherencí na sliznici tenkého střeva brání navázání patogenů,
– vytvářejí ve střevě příznivé prostředí pro rozvoj přirozené mikroflóry a práci trávicích enzymů (tvoří ochranný povlak na sliznici střev, udržují optimální pH tvorbou kyseliny mléčné),
– podporují trávení a využitelnost živin,
– aktivně tvoří vitamíny hlavně skupiny B a vitamín K,
– prebiotika fruktooligosacharid a maltodextrin selektivně podporují množení symbiotických bakterií v tlustém střevě, čímž brání rozvoji patogenních a podmínečně patogenních bakterií a tím i produkci toxických látek mikroorganismy.

Probiotika na bázi laktobacilů a prebiotické přípravky upravují svým působením mikroekologii trávicího traktu drůbeže, kompetitivní exkluzí přispívají k vyloučení některých mikroorganismů z kolonizace trávicího traktu a zajistí přirozenou rezistenci k nežádoucím střevním infekcím. Tyto účinky lze využít i při ochraně drůbeže před salmonelovou infekcí. Laktobacily adherencí na střevní klky zabraňují adherenci salmonel (což je první předpoklad patologického působení salmonel), vytvářejí ochranný film na sliznici střev a tvorbou kyseliny mléčné udržují optimální pH ve střevech, které je nevhodné pro množení salmonel i jiných patogenů. Přirozená střevní mikroflóra má důležitou úlohu v metabolických procesech trávení a ochraně makroorganismu před chorobami, příznivě ovlivňuje celkovou odolnost a obranyschopnost zvířat.

Použití vakcíny proti kokcidióze a probiotických přípravků s laktobacily u drůbeže je ekologické a účinné řešení pro prevenci kokcidiózy a nekrotické enteritidy, zároveň také prevenci střevních infekcí včetně salmonelových, a současně i pro stimulaci růstu.

MVDr. Darina Pospíšilová, PhD.
MVDr. Anna Soubustová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *