Přežití koček s kardiomyopatiemi

Kardiomyopatie jsou heterogenní skupinou onemocnění myokardu, které buď primárně postihují srdce (primární kardiomyopatie), nebo jsou součástí systémového onemocnění (sekunární kardiomyopatie). Nejčastější kardiomyopatií koček je hypertrofická kardiomyopatie.

 

Ta je charakterizována hypertrofovanou stěnou (>6 mm v diastole) levé komory při absenci jiného srdečního nebo systémového onemocnění, které by mohlo způsobit podobné změny. Přítomnost systémového onemocnění, které je odpovědné za zesílení stěny levé komory, znamená sekundární kardiomyopatii. Máme celkem málo informací o výskytu a důsledcích abnormalit srdce u koček s hypertyreózou a systémovou hypertenzí a není žádná studie, která by sledovala vývoj u těchto pacientů se zaměřením na kardiovaskulární systém. Restriktivní kardiomyopatie představuje přibližně 20 % kardiomyopatií koček a je definována jako restriktivní plnění komor, s nezvětšenou levou komorou a zvětšením obou atrií. Mohou být identifikovány dvě formy: myokardiální a endomyokardiální. Cílem této studie bylo zjistit údaje o populaci koček s kardiomyopatiemi, dobu přežití a určit prognostické faktory.

 

Jednalo se o retrospektivní studii, kam byly zařazeny kočky s diagnózou hypertrofické, restriktivní nebo sekundární kardiomyopatie s kompletními lékařskými záznamy (tj. detailní anamnéza a klinické vyšetření a kompletní echokardiografie). Ke zjištění tlaku krve byla využívána Dopplerova metoda. Při opakovaném výsledku >160 mm Hg byla kočka prohlášena za pacienta s hypertenzí. U takových koček bylo provedeno hematologické a biochemické vyšetření krve, a to včetně hladiny T4 (u všech koček s hypertenzí a u koček starších 10 let). Pokud byl pacient prezentován s klinickými příznaky typickými pro hypertyreózu (polyfágie, progresivní hubnutí), bylo vyšetření krve včetně T4 provedeno bez ohledu na věk pacienta.

 

Finální diagnóza kardiomyopatie byla vyslovena na základě výsledku echokardiografie. Primární hypertrofická kardiomyopatie byla diagnostikována v případech, kdy stěna levé komory v diastole byla silnější než 6 mm při absenci dalšího systémového nebo srdečního onemocnění. Sekundární kardiomyopatie byla identifikována u pacientů s hypertenzí nebo hypertyreózou. Restriktivní kardiomyopatie byla diagnostikována na základě přítomnosti výrazné dilatace levého nebo obou atrií, bez současné hypertrofie myokardu. Přítomnost klinických příznaků byla spojena s kratším přežitím v celé skupině a u koček s primárními kardiomyopatiemi. Zvětšené levého atria bylo také spojeno s kratším přežitím bez ohledu na typ kardiomyopatie.*

 

 

 

SPALLA, I., LOCATELLI, C., RISCAZZI, G., SANTAGOSTINO, S., CREMASCHI, E., BRAMBILLA, P. Survival in cats with primary and secondary cardiomyopathies. J Feline Med Surg 2015;6(9):1098612X15588797. [Epub ahead of print]

 

 Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *