Pro klonování nejsou nezbytné kmenové buňky

Jiné buňky mohou tomuto účelu dokonce posloužit lépe.

Tým badatelů z Pittsburské univerzity v americké Pensylvánii vytvořil dvě myši z plně dozrálých krevních buněk, které samy o sobě nejsou schopny se množit. Odborníci se dosud domnívali, že tuto vlastnost mají pouze nezralé kmenové buňky. Ty jsou univerzální a mohou po dozrání plnit různou funkci. Vědci z Pittsburghu tvrdí, že nejslavnější ovce světa Dolly – první naklonovaný savec, nemusela být stvořena z kmenových, nýbrž ze zralých buněk.
Podle britských expertů zpochybňuje objev Američanů obecné povědomí, že čím méně je buňka zralá, tím více se hodí ke klonování. Uvnitř každé tělesné buňky existuje program, v němž je zakódována stavba celého organismu. Klonování probíhá tak, že se tento program vloží do vajíčka, z něhož se předtím odstraní jádro obsahující genetickou informaci. Program se spustí znovu od začátku a vytváří nového jedince. Nový tvor je v podstatě identickou kopií organismu, z jehož těla byla buňka odebrána.
Kmenové buňky jsou v raném stádiu vývoje a mohou dozrát v mnoho jiných typů buněk, ze kterých jsou složeny tkáně nebo orgány. Proto odborníci doufali, že by kmenových buněk mohlo být využito pro léčbu mnoha geneticky daných nemocí.
Pokusy s kmenovými buňkami dospělých, tedy s buňkami odebranými z tkání již narozeného člověka, ale zdaleka nepřinesly očekávané výsledky. Úspěšnost se pohybovala mezi jedním a pěti procenty.
Dr. Tao Cheng a jeho kolegové z Pittsburské univerzity testovali, zda může z granulocytu vzniknout embryo. Experiment se podařil. Ze 35 až 39 procent granulocytů vznikly blastocyty, embrya v raném stadiu. Přitom pouze čtyři procenta nezralých kmenových buněk dokážou zplodit blastocyty. Pouze zralé granulocyty byly schopné vyprodukovat dvě naklonované myši, které však uhynuly několik hodin po narození.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *