Problematika časných ztrát selat a možnosti jejího řešení

Nízká ekonomická návratnost chovu prasat je často způsobena vysokými ztrátami novorozených selat. Na jejich vzniku se společně podílejí jak některé negativní faktory mateřské, tak i kondice novorozených selat. Ze strany prasnice jsou to zejména malá mléčnost, nedostatečný počet funkčních struků a v případě některých prasniček i poruchy mateřského chování. Nejčastější bezprostřední příčinou úhynů selat je nízká porodní hmotnost některých jedinců v rámci nevyrovnaných vrhů spojená s jejich nízkou životaschopností, případně porody celých slabých a málo životaschopných vrhů. Jednotlivé výše popsané poruchy nemusí samy o sobě být příčinou úhynu, avšak jejich vzájemná kombinace má obvykle za následky ztráty, které mohou vážně ohrožovat ekonomiku chovu. Bezprostřední příčinou úhynu novorozených selat je pak většinou zalehnutí, septické stavy, zchátralost, případně infekční průjmová onemocnění.

Všechny jmenované poruchy, ať již přímo nebo nepřímo, jsou důsledkem nedostatečného napojení mlezivem, které má pro novorozená selata zásadní význam. Mlezivo bývá většinou chápáno pouze jako zdroj živin a energie a v menší míře jako zdroj imunoglobulinů. Tento pohled je sice správný, avšak poněkud omezený.
Kolostrum (mlezivo) hraje ve vývoji selat zásadní roli minimálně ve třech oblastech:
– zdroj živin a energie – selata se rodí jen s omezenou zásobou živin a zejména energie. Jejich příjem mlékem a mlezivem má zásadní význam. Včasný a dostatečný příjem mleziva je proto nezbytným předpokladem dalšího vývoje. Selata, která se včas dostatečně nenapijí mleziva, rychle slábnou, chřadnou a ztrácejí tělesnou teplotu. Tato selata pak snadno podléhají jakýmkoliv onemocněním a bývají často zalehávána, neboť jejich sebezáchovné instinkty rychle vyhasínají. Zdravá, životaschopná selata bývají zalehnuta jen zřídka.
– zdroj specifických protilátek (imunoglobulinů) – vzhledem ke skutečnosti, že se selata rodí zcela bez protilátek, které by je chránily proti infekcím, jsou zcela odkázána na jejich příjem mlezivem, v němž jsou přítomny ve velkém množství. Protilátky kolostra, pokud jsou přijaty seletem v prvních hodinách po porodu, nejpozději však do 24 hodin, se vstřebávají do krve, kde chrání novorozené sele proti infekcím (septická onemocnění).
Protilátky mleziva a mléka, které se do krve nevstřebají působí pouze ve střevě, jako ochrana střeva proti infekcím v prvních dnech až týdnech po porodu. Proto nejen včasný, ale i opakovaný příjem kolostra a mléka je nezbytným předpokladem dalšího vývoje selat.
– teprve v poslední době začíná být oceňována role kolostra jako zdroje stimulačních a regulačních látek, kterými matka uvádí do chodu řadu funkcí nutných pro další vývoj mláděte. Výzkum biologicky aktivních látek mleziva je teprve v běhu, nicméně již nyní není o překvapení nouze. Jedná se zejména o tyto látky:
 látky povahy hormonů a neuromediátorů, které nejenže startují některé fyziologické aktivity nutné pro další vývoj selat, ale zároveň ovlivňují i jejich chování;
 látky s nespecifickými antibakteriálními a antivirovými aktivitami jako jsou defenziny, laktoferrin, lysozym apod.;
 látky stimulující růst a vývoj střevních klků a jejich epiteliálních buněk. Tím napomáhají k rozvoji trávicích funkcí střeva a zlepšují využitelnost přijatého krmiva;
 imunostimulační a imunoregulační látky, které selatům napomáhají v rozvoji vlastních imunitních funkcí.
Všechny uvedené role mleziva musí zajistit první napojení kolostrem v co nejkratší době po narození. Pokud je prasnice dostatečně mléčná, má přiměřený počet selat a vykazuje přiměřené mateřské chování, uvedené funkce jsou uspokojivě zajištěny. V praxi se však poměrně často setkáváme s případy malé mléčnosti prasnic, poruchami laktace, relativně velkými vrhy selat, poruchami mateřského chování prasniček a řadou dalších poruch, které způsobují nevyrovnaný příjem mleziva a tím i nevyrovnaný start do života. Dokonce ani v chovech s relativně vyrovnanými vrhy, nejsou jednotlivá selata téhož vrhu vyrovnaná pokud se týče jejich zásobení imunoglobuliny. Tento výsledek je podmíněn úspěšností v soupeření o nejvýhodnější místo při sání. V tomto souboji hraje roli nejen porodní váha, ale i pořadí při narození, případně i další faktory.
Výše popsané poruchy v příjmu mleziva nemusí nutně vést k úhynu takto postižených selat. Pokud jejich porodní hmotnost dosáhla alespoň 0,8 kg, lze je zvýšenou péčí a umělou dietou úspěšně odchovat. V podmínkách velkochovů je to však obtížné, neboť velkovýrobní charakter těchto zařízení znesnadňuje individuální přístup k zaostávajícím zvířatům.
Ve snaze usnadnit poporodní péči o selata z problémových vrhů, znevýhodněná některou z uvedených poruch příjmu mleziva vyvinula společnost MEDIPHARM přípravek IMUNO PASTA. Pasta s obsahem protilátek, probiotik a vitamínů v jednoduché aplikační formě usnadňuje podávání i v podmínkách velkochovů.
IMUNO PASTA obsahuje lyofilizované kravské kolostrum, probiotickou kulturu Enterococcus faecium M74 a vitamíny A, D, E, B1, B12, C, niacin. Toto složení zajišťuje základní přísun živin, vitamínů i protilátek. Skutečnost, že se jedná o cizorodé protilátky není na závadu neboť, pokud jsou podány v prvních hodinách po narození, vstřebávají se do krve stejně jako vlastní. Po proniknutí do krevního oběhu chrání krev proti septickým onemocněním, a to i přesto, že zde nepřetrvávají tak dlouho jako vlastní protilátky. V kritickém období prvních dnů, kdy je nebezpečí sepse nejvyšší, zůstává jejich hladina stále dostatečně vysoká. Při pozdějším podání protilátky obsažené v pastě chrání proti střevním infekcím. Významnou roli sehrává rovněž přítomnost probiotické kultury, která ve střevě vytváří podmínky příhodné pro rozvoj přirozené mikroflóry, jež sama vytváří bariéru proti infekcím a stimuluje vývoj vlastního imunitního systému střeva. Další složky podané pasty se uplatňují buď přímo ve střevě, nebo pokud mají menší molekulu, vstřebávají se také do krve ošetřených selat.
Pasta by měla být podávána v průběhu prvního dne po narození a pak, je-li to zapotřebí, i opakovaně v dalších dnech. Od pátého dne by měla být nahrazena krmným doplňkem IMUGUARD.
Aplikace pasty v žádném případě nemůže nahradit dostatečný příjem kvalitního mateřského mleziva. Může však poněkud zmírnit nerovnoměrnosti v jeho příjmu a vyrovnat tak šance všech selat v rámci jednoho vrhu, případně napomoci mláďatům málo mléčných prasnic překonat první kritické období.

MVDr. Josef Krejčí
VÚVeL Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *