Průkaz účinnosti inaktivované vakcíny proti PRRS experimentální infekcí prasat

Úvod
Na základě požadavků tuzemských i zahraničních odborných autorit byla provedena experimentální infekce prasat evropským a americkým kmenem viru PRRS po jejich imunizaci inaktivovanou vakcínou SUIVAC PRRS-IN inj. ad us. vet. Studie byla provedena v souladu s legislativními požadavky EU.
Z literárních údajů pojednávajících o imunogenních a antigenních vlastnostech viru PRRS vyplývá, že uvedený virus je antigenně značně variabilní a je „slabým“ imunogenem. Zvířata mohou být po imunizaci chráněna, aniž jsou detekovány specifické protilátky. Protekce je vázána především na imunitu zprostředkovanou buňkami. Z tohoto důvodu je velice složité provést definovanou čelenžní infekci zvířat s patřičným vyhodnocením imunogenní účinnosti.
Předkládané výsledky byly získány v rámci rozsáhlých klinických studií prováděných při vývoji a registraci vakcíny SUIVAC PRRS-IN inj. ad us. vet.

Materiál a metody
Zvířata byla náhodně rozdělena do tří experimentálních skupin pro každý čelenžní kmen. K imunizaci byla použita inaktivovaná vakcína SUIVAC PRRS-IN inj. ad us. vet. dle doporučeného vakcinačního schématu. Byla použita prasata ve stáří 6 – 8 týdnů bez protilátek proti PRRS a pocházející z chovu prostého PRRS. Experimentální infekce zvířat čelenžním kmenem viru PRRS byla provedena u skupiny zvířat po primovakcinaci (7 prasat), u skupiny zvířat po revakcinaci (7 prasat) a u kontrolní skupiny neimunizovaných zvířat (5 prasat). Byl použit čelenžní heterologní izolát evropského kmene viru PRRS CD-E (Domašov) a amerického kmene viru PRRS CD-A (Rybany). V obou případech byla zvířata infikována intranazálně v dávce přibližně 105,3 CCID50 viru PRRS. Oba kmeny jsou odlišné od imunizačních kmenů použitých ve vakcíně SUIVAC PRRS-IN inj. ad us. vet.
Vzhledem k tomu, že je obtížné klinicky stanovit, zda zvíře po experimentální infekci onemocnělo PRRS, byla použita nepřímá hodnotící kritéria pro stanovení imunity zvířat. A to:
1. průkaz specifických protilátek,
2. vzestup rektální teploty,
3. dynamika viremie,
4. celkový zdravotní stav zvířat,
5. patologicko-anatomický obraz respiračních orgánů.
Výsledky získané u experimentálních skupin zvířat byly v jednotlivých kritériích porovnány a statisticky vyhodnoceny ve výpočetním prostředí tabulkového procesoru EXCEL 97/2000 a QC EXPERT 2.5.

Výsledky
U primovakcinovaných i revakcinovaných zvířat byl potvrzen nárůst specifických protilátek proti PRRS ve srovnání se skupinou kontrolních zvířat. Nebyl potvrzen významný rozdíl mezi naměřenou rektální teplotou u imunizovaných a kontrolních zvířat po čelenžní infekci. Z tohoto důvodu nebylo možné použít tento parametr k hodnocení. Významný rozdíl byl získán v dynamice viremie po čelenžní infekci u imunizovaných a kontrolních zvířat. U primovakcinovaných prasat čelenžovaných evropským kmenem viru PRRS byla získána 57% četnost zvířat bez viremie, u primovakcinovaných zvířat čelenžovaných americkým kmenem viru PRRS byla získána 43% četnost zvířat bez viremie a u obou skupin revakcinovaných prasat byla získána 71% četnost zvířat bez viremie. Naproti tomu v kontrolních skupinách byla u všech zvířat (100 %) zaznamenána viremie. Množství viru PRRS v krvi bylo u imunizovaných zvířat 100 – 1000krát menší než u neimunizovaných kontrolních zvířat (statisticky významný rozdíl na hladině významnosti 0,95).
Jako doplňující ukazatele hodnotící efekt imunizace bylo sledování celkového zdravotního stavu a hodnocení patologicko-anatomického obrazu plic po porážce zvířat. Nebyl zjištěn významný rozdíl mezi celkovým zdravotním stavem imunizovaných a neimunizovaných zvířat (somnolence, inapetence, vomitus, případně úhyn). Rovněž u patologicko-anatomického nálezu vakcinovaných a kontrolních zvířat nebyly zjištěny významné rozdíly.
Byla potvrzena závislost četnosti a úrovně viremie na množství specifických protilátek proti PRRS před čelenžní infekcí jak evropským, tak americkým kmenem viru PRRS. Byla vypočítána míra těsnosti vyjádřená koeficientem korelace R = 0,75 při čelenži evropským typem a R = 0,88 při čelenži americkým typem. Z uvedeného vyplývá, že čím bylo větší množství protilátek před čelenží zvířat, tím menší byl rozsah viremie po čelenži.

Závěr
Efekt imunizace inaktivovanou vakcínou SUIVAC PRRS-IN inj. ad us. vet. (obsahuje evropské a americký kmen viru PRRS) byl po primovakcinaci i revakcinaci zvířat potvrzen zejména v četnosti úrovně a délky viremie po čelenžní infekci zvířat. Uvedená skutečnost má praktický význam a dopad v chovech s výskytem PRRS, kdy imunizovaná zvířata výrazně méně vylučují živý virus v případě infekce terénním kmenem viru. Infekční tlak na ostatní zvířata je výrazně menší. Význam má i vlastní úroveň hladiny povakcinačních protilátek, která snižuje pravděpodobnost onemocnění zvířat nákazou.

L. PAŽOUT, P. FLACHSEL
Dyntec, spol. s r. o., Terezín

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *