První mezinárodní dermatologický kongres

17. - 18. 11. 2007, Holiday Inn

Pro odborné veterinární lékaře a zájemce o dermatologii z řad veterinárních lékařů a studentů připravila společnost M + H vet s. r. o. první dermatologický kongres.
Odborné přednášky proběhly dne 17. 11. v kongresovém sále hotelu Holiday Inn a druhý den si účastníci kongresu mohli vyzkoušet laboratorní cytologii v praxi na VFU Brno na Ústavu biologie.
Hlavním přednášejícím byl hostující dr. Craig E. Griffin (USA), který vlastní dvě veterinární ordinace v Californii a v Los Angeles, a kromě toho působí i na řadě jiných významných klinik ve Spojených Státech. Autor se zabýval technikou kožní cytologie, kdy je pro stanovení přesné diagnózy nutný odběr vzorků z více míst na povrchu těla, protože cytologický obraz z různých míst (lézí) se nemusí shodovat. Z dermatologického hlediska je nejdůležitější vyšetření uší, análních váčků, meziprstí, podpaží a ventrální strana krku. Zatímco na zdravé kůži jsou po fixaci a obarvení vzorků pozorovány v mikroskopu pod imerzí korneocyty (bez jádra), keratinocyty (s jádrem), bez zánětlivých buněk a malassezií, maz a lipid ze zvukovodů, v análních váčcích se vyskytují zánětlivé buňky a bakterie. Ze zánětlivých prasklých buněk můžeme pod mikroskopem identifikovat DNA pruhy. U kožních nemocí zjišťujeme nejčastěji neutrofily, v dermálním exsudátu nebo vředu jsou časté mastocyty.
V další přednášce se autor věnoval terapii chronického zánětu uší. Popsal anatomii ucha a zdůraznil význam kvalitního otoskopu v ordinaci veterinárního lékaře. Mnohdy není primární onemocnění rozpoznáno, např. 10 % psů trpí atopickou otitidou a 7,3 % z nich mohou mít otitis externa. Při chronickém zánětu ucha může dojít ke kumulaci exsudátu a debris a záhyby kůže mohou uzavřít ušní kanál. Doporučuje se provádět masáže a výplachy, podávat cerumenolytika, a kontrolovat stav ucha.Terapie reverzní proliferativní odpovědi vyžaduje lokální aplikaci glukokortikoidů, systémovou ATB terapii, při stenózách injekce do kůže ušního kanálu.
Odpolední přednáška autora byla věnována pruritu, konkrétně jednotlivým diagnostickým krokům, které jsou součástí správného přístupu k managementu pruritu. Dr. Griffin upozornil, že diferenciální diagnostika pruritu je sice rozsáhlá, ale ve skutečnosti se v praxi setkáváme s několika běžnými příčinami, které působí buď samostatně nebo v kombinaci. Jedná se o atopickou dermatitidu, alergii na bleší bodnutí, nežádoucí reakce na krmivo, svrab, demodikózu a dále sekundární příčiny, kterými jsou pyodermie, bakteriální přerůstání a malasseziová infekce. Právě prvním krokem v managementu pruritu je zjištění, jaká sekundární mikrobiální infekce je přítomna. K tomuto účelu je opět naprosto nezbytná cytologie. Je nutné léčit jakoukoli bakteriální infekci přítomnou na kůži. Dalším krokem je určení, která z vyjmenovaných příčin je primárním onemocněním. Autor definoval tzv. „velkou trojku“ možných příčin, které je někdy obtížné odlišit. Jedná se o atopickou dermatitidu, nežádoucí reakce na krmivo a svrab. K vyloučení posledně jmenovaného onemocnění je často nezbytná tzv. zkušební terapie vhodným přípravkem. Diagnostika nežádoucích reakcí na krmivo vyžaduje přísnou a dlouhodobou eliminační dietu. Autor je zastáncem tzv. vegetariánských diet, kdy jsou zdroje bílkovin i sacharidů čerpány z rostlinné stravy (např. strakaté fazole a dýně). Diskutována byla rovněž diagnostika atopické dermatitidy a porovnání spolehlivosti klasického kožního alergického testu a stanovování IgE protilátek z krve. Posledním zmíněným krokem při správném managementu pruritu je zmírnění pocitů svědění dostupnými prostředky. Zejména významná je z tohoto pohledu lokální terapie s využitím šampónu a např. topických glukokortikoidů. Autor dále vyzdvihnul výhody použití cyklosporinu při specifické terapii atopické dermatitidy.
Druhá přednášející dermatologického kongresu, MVDr. Zuzana Svobodová. Ph.D. (VFU Brno), zmínila nejdůležitější parazity kůže u psa a kočky. Jedná se především o blechy, jejichž význam je stále aktuální a to zejména v souvislosti s problematikou alergie na bleší bodnutí. Hlavním problémem této diagnózy je často nedůvěra majitelů a nedůslednost terapeutických opatření. Dalšími častými parazitózami jsou sarkoptový svrab, cheyletielóza a demodikóza. Zaklíštění je významné i z hlediska rizika přenosu tzv. „tick borne diseases“ mezi které patří např. lymská borrelióza, virová klíšťová encefalitida, granulocytární a monocytární ehrlichióza a babesióza psů. Autorka u všech zmíněných parazitárních infekcí podala přehled účinných spot on přípravků dostupných na trhu. V závěru zmínila méně známé importované parazitózy s kožní manifestací leishmaniózu a kožní dirofilariózu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *