První světová konference o oceánech

Indonésie, 11. - 15. 5.

V Indonésii začala první světová konference zabývající se dopady globálního oteplování na moře a oceány a ochranou mořských ekosystémů. Pětidenní schůzky ve městě Manado na indonéském ostrově Sulawesi se podle agentury AFP účastní 1500 politických reprezentantů a ekologických odborníků ze 120 států, OSN a nevládních organizací.
Podle amerického Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA) pohltí moře a oceány denně 22 milionů tun oxidu uhličitého, který je hlavním skleníkovým plynem přispívajícím ke globálnímu oteplování. Mezinárodní námořní organizace (IMO) uvádí, že mořské a oceánské vody nyní uchovávají celkem 38.000 gigatun CO2, což je 50krát víc než zemská atmosféra.
Několik studií z poslední doby nicméně již varovalo, že oceány, které jsou v současnosti údajně o třetinu kyselejší než před 100 lety, svou kapacitu absorbovat CO2 postupně ztrácejí. Je zřejmé, že naše cenné mořské zdroje jsou stále více ohrožovány a že klimatické změny urychlí jejich ničení na řadě míst planety. Je nutné přijmout naléhavá opatření, abychom uchránili nejen mořské zdroje, ale také komunity, jež žijí na pobřežích. Pobřežní komunity ohrožuje především zvyšování hladiny oceánů, jež je do značné míry zaviněno globálním oteplováním a jež vyvolává obavy ze zatopení rozsáhlých ploch v ostrovních státech a při ústích velkých, zejména asijských řek. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) varoval, že by se hladina moří mohla do roku 2100 zvednout až o 59 centimetrů, aniž vezmeme v úvahu tání antarktických a grónských ledovců. Experti nevylučují ani vzestup hladiny o 110 centimetrů ve zmíněném časovém období. Např. hostitelská země, Indonésie, jež je největším souostrovím světa, by tak mohla podle nedávného odhadu Asijské rozvojové banky (ADB) ztratit několik stovek ze svých 17.000 ostrovů. Moře a oceány pokrývají téměř 71 procent povrchu zemského, obsahují 97 procent z celkového množství vody na naší planetě a jsou domovem 50 procent všech živočišných druhů. Asi jedna desetina světové populace žije maximálně deset kilometrů od pobřeží, přičemž 150 milionů lidí obývá oblasti, které by v případě metrového zvýšení hladiny moří byly zaplaveny.
Konference, která se koná na ministerské úrovni, by měla být ukončena prohlášením vyzývajícím k zahrnutí problematiky oceánů do programu plánovaného prosincového summitu v Kodani, jehož výsledky mají nahradit zásady Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů po jeho vypršení v roce 2012. Indonésie usiluje o to, aby v příští dohodě o klimatu byly oceány oficiálně uznány jako skladiště CO2, což by uvolnilo více mezinárodních finančních prostředků pro ochranu moří a zlepšilo bilanci skleníkových plynů v přímořských státech. Na okraj konference o oceánech bude 15. května uspořádán také summit takzvaného Korálového trojúhelníku, který zahrnuje území o rozloze 5,7 milionu kilometrů čtverečních, o něž se dělí šest asijských zemí (Filipíny, Malajsie, Indonésie, Východní Timor, Papua-Nová Guinea a Šalamounovy ostrovy) a na němž je soustředěno 75 procent známých druhů korálů a přes 3000 druhů ryb.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *