Pseudogravidita

Falešná březost * Falešná laktace

Charakteristika
Falešná březost patří k velmi častým chovatelských problémům fen. Jednoznačně se však nedá považovat za onemocnění jako takové. Jedná se spíše o různou intenzitu a variabilitu projevu mateřského pudu.
V literatuře se tento stav označuje jako atavismus. Přepokládá se, že je projevem smečkového chování, kdy synchronizace hárání fen ve smečce společně se shodnou hormonální dynamiky luteální fáze březích i nebřezích fen zabezpečuje schopnost nebřezích fen plnohodnotně převzít roli matek.

Příčina
Fyziologická: Vyvolávajícím faktorem je zvýšená hladina hormonu hypofýzy prolaktinu. Tento hormon se fyziologicky zvyšuje v době okolo porodu, kdy začíná rychle klesat hladina progesteronu a naopak mírně stoupá hladina estradiolu.
Prolaktin působí jednak na centrální nervový systém, kde je odpovědný za formování mateřského chování – péči o štěňata, jednak na mléčnou žlázu, v níž ovlivňuje tvorbu žláznaté tkáně (mammogeneze) a mléčného sekretu (laktogeneze). Jeho vazebná místa jsou také na pohlavních orgánech, kde je odpovědný za přípravu feny k porodu – rozvolnění pevných porodních cest.
Zpětnou vazbou blokuje tvorbu luteinizačního hormonu, čímž podporuje luteolýzu žlutých tělísek a zároveň i tvorbu folikulostimulačního hormonu, čímž uvádí fenu do klidové pohlavní fáze – anestru.
Vzhledem k takto veliké šíři účinku prolaktinu, je zákonitě i projev falešné březosti velmi různorodý.
Iatrogenní: Pokud se provede kastrace feny v období metestru, během 2 – 3 dní po zákroku prudce klesnou hladiny pohlavních hormonů. To vyvolá stejně jako u porodu sled hormonálních změn, které vedou k projevu falešné březosti. První příznaky jsou zpravidla patrné již od 1. – 2. týdne po provedení zákroku.
Stejný efekt je patrný po aplikaci prostaglandinů při konzervativní terapii pyometry nebo při vedení tzv. pozdního abortu, pokud zde není kombinováno podávání prostaglandinů s antiprolaktiny.
S možností projevu falešné březosti musíme počítat také po užití depotních forem gestagenů.
Patologická: Hyperprolaktinemie neboli patologické zvýšení hladiny prolaktinu je zpravidla vyvoláno neoplastickým procesem na hypofýze. Projevy falešné březosti v tomto případě nejsou ovlivnitelné klasickou terapií a přetrvávají několik měsíců. Řešením je zpravidla totální mastektomie, resp. odstranění hypofyzárního novotvaru.

Příznaky, diagnostika
Zevní projevy falešné březosti jsou velmi různorodé, a to co do spektra, tak i do intenzity. Zpravidla jsou zřetelné mezi 45. až 65.dnem po konci hárání.
Chování: Fena může více vyžadovat pozornost majitele, bývá mazlivá. Doma je neklidná, třese se, zalézá do pelíšku nebo si vytvoří nový, v temnějším a bezpečnějším prostoru. Více si hraje s hračkami, především pískajícími. Nosí si je do pelíšku. Má tendenci v pelíšku hrabat věci pod sebe.
Pracovně je nespolehlivá, výkon je slabší. Odmítá procházky, po vyvenčení se hned vrací domů. Odmítá si hrát s druhými psy, někdy je na ně i agresivní.
Feny mohou v tomto období více žrát, přitom se často objevuje zvracení.
Mléčná žláza: Difuzní pozvolné zvětšování všech mléčných oddílů je nejčastějším projevem falešné březosti. Rozsah je dán dobou rozvoje mateřských pudů. Největší zvětšení je patrné především na posledních dvou mléčných oddílech.
Parenchym mléčné žlázy je měkce elastický, homogenní a na pohmat nebolestivý. Zvětšování obou mléčných lišt je symetrické. Kůže v rozsahu obou lišt není zesílená nebo zarudlá. Inguinální mízní uzliny jsou nezvětšené.
V době falešné březosti se zvětšují i struky – zpravidla se prodlouží a zesílí. Zvětšení je opět symetrické a nebolestivé.
Ve vrcholné fázi falešné březosti je u mnohých fen zvětšování mléčné žlázy vyvoláno i tvorbou vlastního sekretu. Ten může být v typické mléčné podobě nebo hustý, krémovitý, případně nahnědlý až krvavě vodnatý.
Tvorba mléčného sekretu je považována za hlavní komplikující faktor falešné březosti.
Zevní pohlavní orgány: U většiny fen přechodně dochází ke zvětšení vulvy. Feny drobně špiní. Výtok je kouřově zkalený, hlenovitý. Na přítomnost výtoku nás feny upozorní častějším čištěním.

Terapie
Stejně jako je variabilní projev falešné březosti, je různorodá i terapie. Zpravidla se skládá z chovatelských opatření a podávání medikamentů.
Chovatelská opatření: V první fázi se doporučuje provést několik chovatelských opatření:
1. zrušit nový pelíšek,
2. vyndat z pelíšku deky, které si hrabe pod sebe,
3. uklidit všechny hračky,
4. více se feně věnovat,
5. často jí brát na procházky,
6. zvýšit pracovní zatížení,
7. omezit příjem energie v potravě,
8. provést studené odklady mléčných lišt.
Tato opatření se doporučuje provádět preventivně po každém hárání přibližně 1,5 měsíce od konce hárání. Tak lze u většiny fen zabránit projevu falešné březosti.
Chovatelskými opatřeními lze lehčí formy spolehlivě zvládnout.
Kastrace: Doporučovaná kastrace feny neřeší momentální stav falešné březosti, lze ji doporučit jako preventivní zákrok. Po řádné kastraci, oboustranné ovariektomii, již nemůže v následujících letech života feny dojít k dalším projevům falešné březosti.
Gestageny: Nezřídkavou variantou terapie projevů falešné březosti je podávání gestagenů – megestrol acetátu, proligestonu.
Ve své podstatě se nejedná o chybnou variantu, jen je třeba zvážit všechna rizika, která s sebou tato léčba přináší především pro chovné feny.
Principem léčby je opětovné zvýšení hladiny gestagenů a tím přes hypotalamický GnRH zablokovat tvorbu prolaktinu. Aby tato terapie byla účinná, je nezbytné, aby se hladiny gestagenů držely zvýšené minimálně 10 – 14 dní. Pro pohodlnost aplikace se používají podkožní preparáty s dlouhodobým účinkem 2 – 3 měsíce.
Rizikem aplikací je kromě aktivace neoplastických procesů i prohloubení diabetu, blok sexuálního centra v hypotalamu a následná anestrie, ojediněle i pyometra.
Antiprolaktiny: Po chovatelských opatřeních, resp. souběžně s nimi je jako nejvhodnější variantou terapie falešné březosti použití preparátů zabraňujících tvorbě prolaktinu.
Na našem trhu jsou používány dva zástupci:
Bromocriptin
preparát s tradicí
v tabletové formě více dráždí zažívací trakt
nižší schopnost vstřebávání
orientační dávkování
ovlivňuje serotoninové a adrenergní receptory
aplikační schéma 1x denně po dobu 4 – 5 dní
nežádoucí účinky zvracení, nechutenství a změna chování
jsou prakticky při každé aplikaci
projev bývá intenzivní

Carbergolin
nový preparát
ve formě roztoku přesné dávkování na hmotnost feny
nedráždí zažívací trakt
téměř trojnásobná resorpční schopnost
přesné dávkování
neovlivňuje serotoninové a adrenergní receptory
aplikační schéma 1x denně po dobu 4 – 6 dní
nežádoucí účinky zvracení a nechutenství
projevují se při první, výjimečně druhé aplikaci

Nežádoucí vedlejší účinky antiprolaktinů v podobě zažívacích obtíží a vyšší cena jsou hlavní překážkou častějšího užívání jinak velmi spolehlivých preparátů.

Upozornění
Před zahájením terapie je třeba vždy vyloučit skutečnou březost. Protože falešná březost je považována za silný stresový faktor, neměly by se feny v této fázi vakcinovat.

MVDr. Alois Láznička
V Koutech 9
257 21 Poříčí nad Sázavou
tel.: 775 064 640
e-mail: a.laznicka@volny.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *