Regulace trans-mastných kyselin v potravinách

Tuky v potravinách mohou obsahovat zvláštní formu mastných kyselin (MK), kterým říkáme trans-MK . Přirozeně se vyskytují v tucích přežvýkavců (např. v másle). Jejich malé množství organismus člověka zvládne.

Co ale nezvládne, je vysoký obsah v částečně ztužených tucích, které byly vyrobeny starými technologickými metodami. Pokud je člověk delší dobu zařazuje do svého jídelníčku, může očekávat zdravotní problémy různého charakteru, od reprodukčních problémů až po onemocnění srdce a cév, na které ještě pořád předčasně umírá značná část naší populace. Ví se o tom již dlouho. Proto některé země začaly zavádět národní limity obsahu trans-MK v tucích do národní legislativy. Limity jsou zavedeny v Rakousku a Maďarsku, nově zavádí limity i Slovinsko, Německo, Slovensko a Polsko zatím limity nemá. EU by měla oznámit svůj další postup na podzim tohoto roku.

Situace v České republice

Situace s obsahem trans-MK v potravinách se u nás zlepšuje. Určitě k tomu přispělo zavedení nových technologií při ztužování rostlinných tuků. Spotřebitel si tak kupuje různé ztužené tuky (margariny) s velmi  nízkým obsahem trans-MK. Současně se však při výrobě potravin pořád legálně používají částečně ztužené tuky, kde může být obsah trans-MK dokonce až v desítkách procent. Sníme je většinou v různém pečivu a cukrářských výrobcích. Nesmí (!) se značit na štítku potraviny. Spotřebitel se tak nic nedozví a podle chuti to prakticky nepozná, pokud není trénovaný degustátor. Tato mezera by měla být rychle zaplněna. SZÚ ve svých výzkumech popsalo odhad expozice. Měřeno prostřednictvím složení tuku mateřského mléka se situace za posledních 10 let zlepšila 3-4x. Analýza prokázala, že ve srovnání s roky 2002 a 2007, kdy bylo naměřeno 4,2 – 3,8 % trans-MK v tuku mateřského mléka, došlo v roce 2017 ke snížení na průměrnou hodnotu 0,9 %. Zhruba stejné množství trans-MK pak odvozujeme pro tuk v obvyklé české dietě. Limit rozšířený v zemích EU stanovuje maximální koncentraci trans-MK v tucích na 2%. Nelze vyloučit, že zhruba 1-5% naší populace (0,1 – 0,5 milionu osob) má bohužel ještě přívod vyšší.

Které země již přijaly národní limity?

Země, které již přijaly (nebo navrhly) národní limity pro obsah trans-MK v tucích, s výjimkou přirozeného výskytu v potravinách, jsou: Dánsko (2002), Švýcarsko (2008), Rakousko (2009), Norsko (2008), Island (2010), Švédsko (2011, návrh existuje, ale čeká se na závěry EU), Maďarsko (2013), Litva (2017) a Slovinsko (2017). Neuvádíme některé další země světa. Řada z nich nemá přímý limit, ale povinné značení, které nyní v EU neexistuje (naopak se na štítku uvádět nesmí!).

Na co čekáme?

To není úplně jasné. Existují argumenty proti zavedení legislativního omezení? Jaké? Pojďme o nich veřejně diskutovat, jsou-li skutečně relevantní. Pokud EU sama nenavrhne harmonizovanou legislativu pro trans-MK v roce 2017, je rok 2018 ideální pro přijetí národních limitů shodných s limity v dalších zemích EU. Pracovat se na tom ale musí již nyní. Zdravotníci s tím v principu zřejmě budou souhlasit, spotřebitelé ve vlastním zájmu nejspíše také. Pokud bude existovat limit, nemusí se na štítku potravin logicky nic značit. Co na nový národní limit říkají potravináři, kteří reformulací některých potravin přispěli ke snížení zdravotních rizik?*

Zdroj: www.szu.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *