Řešení problematiky mastitid a počtu somatických buněk metodou ozdravení rozdoje

G. ZELINKOVÁ Virbaconsult, GS Partners, s.r.o., Praha Veterinářství 2009;59:98-103.

SOUHRN
Zelinková G. Řešení problematiky mastitid a počtu somatických buněk metodou ozdravení rozdoje.
Řešení problematiky mastitid a počtu somatických buněk na farmách dojnic stojí v současnosti v popředí zájmu producentů. Snaha o co nejvyšší tržnost bez přímých i nepřímých ztrát na mléce v důsledku vysokého počtu somatických buněk a snižování nákladů na léčbu klinických mastitid je jedním z prvořadých cílů chovatelů. Principy popsané v uvedeném článku jsou aplikované do praxe a doplněné o aktuální poznatky. Konkrétně předkládá efektivní a ekonomickou metodu řešení této problematiky, vytvořenou a ověřenou v podmínkách českých chovů – metodu ozdravení rozdoje a její výsledky.

SUMMARY
Zelinková G. Solution of mastitis and a number of somatic cells by the method of the health condition recovery of the fresh cows group.
Both problematics of mastitis and a number of somatic cells are today the mainstay of front-line interest of producers. Endeavour of the highest market without direct or indirect loss in milk due to high number of somatic cells and cost reduction on therapy of clinical mastitis is the prime requisite provided the Czech breeds have to be able to compete. Principles described in this contribution are applied into practice and replenished with current knowledge. Concretely suppose effective and economic method of this problematics solution, created an verified in condition of the Czech breeds – the method of health condition recovery and its results.

Úvod
Mnoho metod, prováděných v zahraničních chovech je založeno na finančně nákladném plošném provádění individuálních bakteriologických vyšetření, a následných ekonomicky nákladných řešeních, jakým je plošná terapie všech pozitivních dojnic – tzv. blesková terapie v řešení problematiky Streptococcus agalactiae, prováděná v USA1,2 či vyřazení všech pozitivních dojnic v eradikačních programech při řešení problematiky Staphylococcus aureus.3

Metoda ozdravení rozdoje
Principy
Metoda ozdravení rozdoje je cesta k ozdravení stád, založená především na změně přístupu v práci se stádem, na organizačních změnách v technologii dojení a ustájení, bez zbytečných ekonomických nákladů. Jedná se o metodu, která při splnění všech podmínek umožňuje ozdravení stáda za plné produkce mléčné farmy, tj. bez zbytečných omezení v dodávce, bez výluky stovek litrů mléka atd. Efekt této metody se zpravidla projevuje ve dvou etapách. Prvotní efekt se dostavuje během krátké doby, do dvou až čtyř týdnů. Je dán snížením infekčního tlaku na stádo dojnic po zavedení preventivních opatření. V dlouhodobém měřítku je efekt této metody výsledkem několikaměsíčního procesu práce se stádem, kdy postupně dochází k vytváření skupiny zdravého rozdoje, který se následně v dalších fázích laktace projeví lepší tržností, snížením aritmetického průměru počtu somatických buněk (SB) ve stádě a zlepšením produkce.

Pilíře metody ozdravení rozdoje jsou:

I. Minimalizace rizika vzniku nových infekcí
II. Proces ozdravení stáda

I. Minimalizace rizika vzniku nových infekcí

Cílem tohoto kroku je minimalizovat riziko vzniku nových infekcí ve stádě realizací preventivních opatření. Jedná se o nejzásadnější ale také nejproblematičtější část celého programu. Úspěšnost této části procesu ozdravení stáda je totiž často limitována danou technologií ustájení, dojení, prací personálu apod. Postup lze shrnout do několika dílčích kroků.

1. Analýza situace ve stádě

Kontrola užitkovosti (KU), prováděná plemenářskými organizacemi (stanovení individuálního počtu somatických buněk) je často nedoceněný, přitom základní zdroj informací o stádě

Umožňuje nám vyhledávat pravděpodobně infikované dojnice v jednotlivých sekcích. Důležité je zejména procento dojnic se zvýšeným počtem somatických buněk při první KU po porodu, dále v období rozdoje (tři měsíce p. p.), procento pravděpodobně infikovaných prvotelek apod. Dále sledujeme mléčné skóre dojnic, v praxi zejména poměr % tuku a % bílkoviny v mléce, které je jasným signálem úrovně zvládání tranzitního období z hlediska metabolického statusu dojnic. Podle autorů jsou totiž právě dojnice v negativní energetické bilanci v postpartálním období signifikantně více zatížené rizikem vzniku mastitid a endometritid. Proto je sledování úrovně metabolismu v peripartálním období velice důležité.4,5,10-12

2. Hledání zdroje infekce

Tady je stěžejní výsledek screeningového bakteriologického vyšetření, kterým stanovíme hlavní patogeny v chovu. Zásady bakteriologického screeningu, odběru vzorků i hodnocení výsledků z hlediska typů laktopatogenů byly podrobněji popsány dříve9,13, proto se jimi nebudeme podrobněji zabývat.

Díky výsledkům bakteriologického screeningu můžeme identifikovat zdroj infekce v chovu a
eliminovat jeho vliv na stádo

Za zdroj infekce lze považovat infikované dojnice, podestýlku, vodu aj. V případě vysoké prevalence kontagiózních patogenů, jako je Streptococcus agalactiae a Staphylococcus aureus , jsou zdrojem infekce infikované dojnice. Jedná se tedy o problém stáda a prioritní je eliminovat možnost přenosu infekce na zdravé dojnice při dojení. Dalším zdrojem kontagiózních patogenů bývá odpadní mléko od chronicky infikovaných dojnic a jeho zkrmování odchovávaným jalovičkám.6 Po osídlení mandlí se tyto jalovičky stávají zdrojem kontagiózních patogenů a cestou přenosu je často cucání ve stádě březích jalovic. Prvotelky tak mohou být infikovány ještě otelením. Dokladem z praxe může být stádo s frekventním výskytem cucalek ve stádě březích jalovic, kde bylo následně zjištěno 45% proinfikování dojnic Streptococcus agalactiae již ve skupině rozdoje!

Zdrojem environmentálních patogenů může být nejenom prostředí stáje (podestýlka), ale také voda. Příkladem může být chov, kde z 50 provedených bakteriologických vyšetření vzorků mléka u skupiny dojnic po otelení, bylo 23 ks infikováno Pseudomonas sp. Jako zdroj infekce na farmě byla bakteriologicky potvrzena voda. Pozitivní byly tři z pěti vzorků vody odebrané z potrubí, a to jak z dojírny, tak z napaječek ve stáji.

Důležité je správné vyhodnocení bakteriologických nálezů, zejména klinické významnosti izolovaných kmenů. Například závažnost nálezu Staphylococcus aureus lze objektivně posoudit až po genotypizaci izolovaných kmenů. Zatímco kontagiozita i patogenita genotypu B je vysoká, u kmenů OA a G je signifikantně nižší, a jejich přítomnost ve stádě většinou není prioritním problémem.7

3. Minimalizace rizika přenosu infekce
Známe-li zdroj infekce, je snaha o minimalizaci přenosu infekce na zdravé dojnice. V případě kontagiózních patogenů je to především změnami postupu práce na dojírně:

a) změna pořadí dojnic na dojírně a segregace infikovaných dojnic. Při realizaci programu ozdravení rozdoje je nutné dodržovat toto pořadí dojnic na dojírně:
1. otelené jalovice
2. otelené krávy
3. rozdoj
4. další produkční skupiny vč. konce laktace
5. skupina chronicky infikovaných dojnic

V některých případech, kdy proinfikování stád dosahuje vysoké úrovně nebo segregace chronicky infikovaných dojnic není technicky proveditelná, provádíme pozitivní segregaci, tj. separujeme skupinu dojnic zdravých, se stabilně nízkým počtem SB, do které zařazujeme ozdravené dojnice ze skupiny rozdoje. Tato skupina pak dochází na dojírnu po otelených dojnicích.

b) očista před dojením se řídí úrovní čistoty dojnic. V chovech s výrazně znečištěnými vemeny (obr. 3) je efektivní a organizačně i ekonomicky nejvhodnější tzv. systém dvou kbelíků s použitím textilních utěrek, namočených v dezinfekci (v praxi se osvědčil např. 1% roztok Ecocid S). V chovech s relativně čistými vemeny jsou vhodnou metodou očista s použitím pěny, která se aplikuje pomocí ponořovačů, s následným odstřikem a setřením jednorázovou papírovou utěrkou, nebo otření struků dezinfekčním ubrouskem z bubnu. Dezinfekční tekutina, obsažená v bubnu, musí být aktivní do doby spotřebování všech utěrek. Vhodnost jednotlivých metod nelze zevšeobecňovat, a je potřeba brát zřetel na provozní podmínky daného chovu, zejména technologii dojírny.

c) zařazení mezidezinfekce
Cílem mezidezinfekce strukových násadců je minimalizovat možnost přenosu infekce na zdravé dojnice prostřednictvím strukových násadců. Nejúčinnějším systémem mezidezinfekce je mezidezinfekce technologická. Jedná se o tzv. systémy air wash nebo novější systémy back flush. V chovech bez technologické mezidezinfekce je řešením ruční mezidezinfekce. V praxi se nejvíce osvědčila mezidezinfekce s použitím flexibilních hadic s rozprašovacími násadci (obr. 4), pomocí kterých se přivádí dezinfekce (0,25% – 0,5% roztok kyseliny peroctové) z centrálního tanku. Roztok je nutné připravovat na každé dojení čerstvý.

Bez zavedení mezidezinfekce nelze infekci kontagiózními patogeny dostat pod kontrolu

d) používání jednorázových latexových rukavic minimalizuje přenos infekce rukama personálu.

e) správné používání vhodných dipů po dojení. Používání dipů po dojení je nástrojem k eliminaci zárodků na povrchu struku, a také k vytvoření účinné bariéry proti infekci mezi dojením. Bariérové dipy jsou volbou v chovech s výskytem environmentálních patogenů. Neméně důležitý je způsob aplikace. Struky je potřeba ponořovat do dipu v celé jejich délce, tedy nejenom špičky struků.

4. Identifikace a eliminace/minimalizace rizikových faktorů

Za nejvýznamnější z rizikových faktorů lze považovat špatné zvládání tranzitního období

V této souvislosti je velice důležité sledování kondice dojnic (zejména jalovic před otelením),
a kondice mléčné žlázy před otelením , sledování žravosti a kondice dojnic po otelení.
Častým problém českých chovů je překrmování energií v předporodním období a následný nástup negativní energetické bilance po otelení, která je významným rizikovým faktorem pro vznik mastitid a endometritid.
Proto autoři doporučují zkracování suchostojného období s jednotnou krmnou dávkou (KD) od zasušení do porodu, s nízkým obsahem energie (5 – 6 MJ NEL/kg sušiny) a vysokým obsahem vlákniny (35 % v podobě pšeničné řezanky 3 až 5cm).4,10,11
Neméně důležitá je pak struktura KD, která nesmí umožňovat separaci a dále welfare zvířat. V sekci otelených dojnic by měl být minimální prostor na jednu dojnici u žlabu 75 – 80 cm. V opačném případě není příjem sušiny dostatečný, a to se všemi důsledky.11
O dalších rizikových faktorech, jako je nerespektování fyziologických procesů spouštění mléka, špatném seřízení dojírny, kvalitě objemných krmiv atd. jsme již psali dříve.8

Proces ozdravení stáda
Základem je systematická práce se stádem, konkrétně pravidelné vyhledávání infikovaných dojnic a jejich včasná léčba.8

Cílem pravidelného a systematického vyhledávání infikovaných dojnic je snížení podílu nosičství ve stádě a řešení infekcí ve stádiu, kdy je pravděpodobnost vyléčení nejvyšší

Provádíme:
– Pravidelné stanovení individuálního počtu SB u otelených dojnic od čtvrtého dne po porodu (v praxi 1x týdně) pro diagnózu dojnic otelených s infekcí
– 1 x měsíčně provádíme na základě sestav KU výběr aktuálně infikovaných dojnic, zvýšenou pozornost věnujeme sekci rozdoje
– Dojnice se zvýšeným počtem SB (podle úrovně zdraví stáda nad 200 až 400 tis./ml) klinicky vyšetříme, provedeme NK test nebo stanovení čtvrťového počtu SB a podle situace přeléčíme.

V případě vysokého podílu dojnic, otelených s infekcí musíme myslet na problém v managementu zaprahnutí. Problém může být jak ve výběru účinné látky, tak ve způsobu aplikace, která musí být striktně sterilní a aplikován musí být beze zbytku celý obsah injektoru. V současné ekonomické situaci je tendence chovatelů ustupovat od plošné aplikace intramamárních antibiotik u dojnic při zasušení a zavádění selektivní aplikace. Ve všech případech zveřejněných studií vedl tento krok ke zhoršení zdravotní situace v chovu a nárůstu přímých i nepřímých nákladů spojených se zdravotním stavem mléčné žlázy. Proto tento krok nelze doporučit.9
Součástí procesu ozdravení stáda je i plemenářská práce. Při výběru býků bychom neměli zapomínat na kritéria, jako jsou Fitness býka nebo dlouhověkost dcer, dále tvar mléčné žlázy dcer, tvar a délka struků. Pytlovitý tvar mléčné žlázy, nebo krátké struky predisponují dojnici ke vzniku mastitid.

Efekt metody ozdravení rozdoje
Jak je vidět z grafu, metoda ozdravení rozdoje může být efektivní v řešení problematiky mastitid a počtu somatických buněk v českých chovech. Po prvotním efektu snížení počtu SB v krátkodobém měřítku následuje postupné ozdravení stáda vytvářením zdravé skupiny rozdoje, což se v průběhu dalších měsíců, při přecházení ozdravených dojnic do dalších produkčních skupin, projeví snížením aritmetického průměru stáda, zlepšením tržnosti a produkce, při současném snížení ztrát. Základem je striktní dodržování všech opatření a dobrá spolupráce chovatele, veterinárního lékaře a personálu v chovu.

Závěr
Jak ukazují výsledky z chovu, metoda ozdravení rozdoje může být efektivní v řešení problematiky mastitid a počtu somatických buněk v českých chovech. Je zároveň ekonomickou alternativou, která nevyžaduje vetší investice do technologií a je proveditelná za plné produkce mléčné farmy, bez omezení dodávek nebo výluky významnějšího množství mléka. Základem úspěšnosti této metody je striktní dodržování všech opatření a dobrá spolupráce chovatele, veterinárního lékaře a veškerého personálu v chovu.

Literatura:
1. Keefe, G. P. Streptococcus agalactiae mastitis: a review. CanVet J 1997(7)38:429-437.
2. Edmondson, P. W. An economic justification of “blitz” therapy to eradicate Streptococcus agalactiae from a dairy herd. Vet Rec Vol. 1989;125(24):591-593.
3. Zecconi, A. Can we eradicate Stahylococcus aureus mastitis? WBC;Nice, 2006;225-236.
4. Skřivánek, M. Management ve stádech mléčného skotu: nové pohledy na řízení okoloporodního období dojnic, sborník přednášek ze semináře 1. Americko-český projekt 2008. 2008:38-43.
5. Goff, J. P. Immune suppression around the time of calving and the impact of metabolic disease. Hung Vet J 2008;130(Suppl I, Keynote lectures):39-41.
6. James, M., Wu, Ching Ching Identification, Control and Eradication of Streptococcus agalactiae Mastitis in Dairy Herds. Newsletter, Indiana Animal Disease Diagnostic Laboratory, 2002
7. Graber, H. U. Bovine mastitis: Genotypes of Staphylococcus aureus differ in their Clinical Outcome after Intramammary Infection. Hung Vet J 2008;130(Suppl II, Oral and Poster Abstracts):45.
8. Zelinková, G. Mastitidy a problematika počtu somatických buněk – jejich řešení na úrovni stáda, Veterinářství 2008;58:234-243.
9. Seegers, H. a kol. Economic Assessment of Selective versus Blanket Dry Cow Treatment Options Including Teat Sealer Use. Hung Vet J 2008:130:(Suppl II Oral and Poster Abstracts):80.
10. Grummer, Ric R. Změna doby stání na sucho a postupů k minimalizaci negativní energetické bilance, dopad na mléčnou produkci a reprodukční aktivitu. Sborník přednášek ze semináře 1. Americko-český projekt 2008. 2008:19-25.
11. Nordlund, K. V.: Principy preventivní medicíny dojnic: Monitoring a zdravotní péče v okoloporodním období. Sborník přednášek ze semináře 1. Americko-český projekt 2008. 2008:26-31.
12. Illek, J. Poruchy metabolizmu a jejich vliv na obsah tuku a bílkovin v mléce. Sborník přednášek Výživa a zdraví skotu s ohledem na kvalitu mléka. 2008:5-9.
13. Zelinková, G. Prevence onemocnění mléčné žlázy skotu, Sborník přednášek Výživa a zdraví skotu s ohledem na kvalitu mléka. 2008:10-17.

Adresa autora:
MVDr. Gabriela ZELINKOVÁ
J. Felixe 1734
744 01 Frenštát p.Radhoštěm
e-mail: zelinkova@atlas.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *