Ruští vědci vítají nový zákon ČR o využívání kmenových buněk

Český parlament se bude zabývat zákonem, který upraví podmínky výzkumů na lidských embryonálních buňkách. Ty se využívají v biomedicíně jako lék proti rakovině a jiným závažným nemocem. A právě biomedicína je oblastí, v níž ruští vědci mají velké zkušenosti a za sebou dlouhá léta výzkumů, kterými by mohli napomoci České republice. O tom informoval předseda zastoupení Ruské akademie přírodních věd v Praze profesor Igor Bazikov.

Rusové jsou pro etický přístup. Kmenové buňky se považují za lék budoucnosti. Podle vědců léčí rakovinu, cukrovku, používají se v beauty procedurách, dále v oblasti stomatologie, gynekologie, oftalmologie a kardiologie. Avšak využívání kmenových buněk z embryí je spojeno s morálně-etickou otázkou. Některé kliniky totiž nabízejí injekce z potratového materiálu (tzv. buněčný koktejl). „Použití nezaregistrovaných materiálů v komerčních cílech přináší katastrofální následky. Fungování některých firem prodávajících „všelék“ diskredituje ideu výměnné terapie“ – míní akademik Bazikov. Přijetí zákona o využívání embryí zabrání firmám prodávat buňky s podezřelým? původem. Zároveň poskytne vědcům možnost pokračovat ve výzkumech, které přinesou světu léky na nejzávažnější onemocnění.
Rusko chce v ČR aplikovat vědecké strategie. Ruští vědci považují za perspektivní tři směry výzkumu. První je spojen se získáváním a využitím buněk z kostní dřeně nebo tukové tkáně. Druhý směr znamená kultivaci fibroblastů (multipotentní kmenové buňky). Tyto buňky se získávají z embryí, registrují se ve Světové bance kmenových kultur a následně se množí.
Třetí možnost spočívá ve využití extraktu kmenových buněk k získaní medicínských mastí, sprejů, krémů. Ty se použijí v kosmetickém průmyslu, oftalmologii, dermatologii. „Na těchto třech projektech bychom chtěli spolupracovat s českými vědci“ – říká profesor Bazikov.
Smlouva existuje 2 měsíce, spolupráce však již déle. Dohoda o spolupráci ve vědecké oblasti mezi Českou republikou a Ruskou federací byla podepsána letos 24. května. Cesty ke společné vědecké práci se ale začaly hledat dříve. Rok 2005 se ale stal klíčovým: v únoru se 5 českých vědců stalo členy Ruské akademie přírodních věd. 13. března zaregistrovalo Ministerstvo vnitra ČR zastoupení Ruské akademie přírodních věd v Česku.
V Rusku sjednocuje Akademie přední zástupce vědeckého, kulturního a společenského života, např. disidenta – spisovatele Alexandra Solřenitsyna, exprezidenta Michaila Gorbačeva, fyzika Nikolaje Basova, ekonoma Vasilije Leontjeva a dalších 14 laureátů Nobelovy ceny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *