Scopulariopsis brevicaulis: nedermatofytní plíseň způsobující kožní infekce

Hulínová Štromerová, N., Ščudlová, R. Scopulariopsis brevicaulis: nedermatofytní plíseň způsobující kožní infekce. Veterinářství 2018;68(4):231-237. Hulínová Štromerová, N., Ščudlová, R. Scopulariopsis brevicaulis: non-dermatophytic mold causing skin infections. Veterinářství 2018;68(4):231-237.

 

 

SOUHRN

Hulínová Štromerová, N., Ščudlová, R. Scopulariopsis brevicaulis: nedermatofytní plíseň způsobující kožní infekce. Veterinářství 2018;68(4):231-237.

Plíseň Scopulariopsis brevicaulis byla popsána již v 19. století, původně byla řazena mezi penicilia, ale hned na začátku 20. století byla zařazena do vlastního taxonu. Tato vláknitá houba se poměrně běžně vyskytuje v prostředí, přesto vystupuje také jako patogen zvířat i lidí. Může způsobovat různé infekce, nejčastěji však onychomykózy. Přestože se neřadí mezi nejběžnější patogeny, její význam spočívá v odolnosti vůči antimikrobiálním látkám. Mnoho studií popisuje rezistenci k azolovým antimykotikům, i k amfotericinu B. Výsledky naší retrospektivní studie kmenů S. brevicaulis izolovaných v letech 2016–2017 z různých druhů zvířat  korelují s výsledky jiných autorů. Na našem souboru 30 různých kmenů jsme prokázali vysoký stupeň in vitro rezistence k azolovým antimykotikům, amfotericinu B i nystatinu. Na druhé straně se antimykotika pimaricin a ciklopiroxolamin jeví vůči této plísni jako poměrně účinná. Stanovení citlivosti k antimikrobálním látkám je v případě infekce způsobené Scopulariopsis brevicaulis nezbytné.

 

SUMMARY

Hulínová Štromerová, N., Ščudlová, R. Scopulariopsis brevicaulis: non-dermatophytic mold causing skin infections. Veterinářství 2018;68(4):231-237.

Scopulariopsis brevicaulis mold has been described in the 19th century, it was originally classified among penicillia but at the beginning of the 20th century was reclassified into its own group. This filamentous fungus is commonly found in the environment regardless is also presented as the pathogen of both animals and humans. It can cause various infections, mostly onychomycoses. Despite the fact that this mold is not classified among the most common pathogens, its significance lies in its resistence towards antimicrobial agents. Many studies describe its resistance to the azolic antimirobial agents and also to amphotericin B. The results of our retrospective study of S. brevicaulis strains isolated during the years 2016 to 2017 from different types of animals corelates with the results of other authors. In our collection of 30 different strains, we were able to prove a high degree of in vitro resistance to the azolic antimirobial agents, amphotericin B and nystatin. On the other hand, antifungal agents – pimaricin and ciklopiroxolamin – are preceived as relatively effective towards this fungus. Determination of the susceptibility to the antimicrobial agents is necessary in the case of Scopulariopsis brevicaulis infection.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *