Screening alternativních metod léčby nosemózy typu C u včel

Včely medonosné jsou hospodářsky a ekologicky velmi významný opylující hmyz. Terapie infekčních nemocí včel je významnou součástí jejich chovu, jelikož alterace zdravotního stavu je příčinou nižší produkce medu, zhoršení opylovacích schopností a snížené rentability chovu. Nosemóza patřící mezi nejvíce rozšířené nemoci včel je způsobena dvěma druhy mikrosporidií Nosema apis a Nosema ceranae.

Jedinou účinnou terapii v současné době představuje antibiotikum fumagillin v přípravku Fumidil B, jehož prolongované používání ve včelařství však může přispívat k rozvoji rezistence a nižší koncentrace této látky může infekci N. ceranae i zhoršovat. Navíc ve většině členských států Evropské unie již není používání tohoto antibiotika povoleno. Na trhu je však několik alternativních přípravků k léčbě tohoto rychle se šířícího onemocnění a vzhledem k jeho závažnosti  a  vysoké prevalenci původců v některých regionech světa je nezbytně nutné najít nové možnosti léčby.

  Cílem této studie je zhodnocení efektivity tří potenciálních terapeutických prostředků k léčbě nosemózy a  srovnání jejich účinku s účinkem fumagillinu. Mezi hodnocené léčebné prostředky patří veterinární léčivo Nosestat, rostlinný přípravek Vitafeed Gold (koncentrát vodného roztoku z cukrové řepy) a střevní antiseptikum fenyl salicylát.

  V této terénní studii probíhající od listopadu 2008 do října 2009 bylo  v měsíčních  intervalech  monitorováno  50  kolonií včel druhu Apis mellifera iberiensis pocházejících od stejného profesionálního včelaře a na začátku studie žádná kolonie nevykazovala klinické příznaky zvápenatění včelího plodu, amerického nebo evropského moru včel. Podle metod OIE byla vyloučena přítomnost parazita V. destructor a kolonie byly 2x ročně přeléčeny amitrazem, přítomnost  Nosema spp. byla vyloučena  specifickou multiplexovou PCR metodou. V okolí úlů nebyly pěstovány geneticky modifikované rostliny a nebyly zde použity insekticidy  fipronil a imidakloprid. Kolonie včel byly umístěny v blízkosti včelínu s přirozeně  infikovanými včelami N. ceranae a/nebo N. apis, které představovaly přirozený zdroj infekce. V listopadu 2008 byla N. ceranae detekována metodou PCR ve všech 50 koloniích, které byly poté náhodně rozděleny do pěti experimentálních skupin po deseti koloniích. Tyto kolonie byly rozděleny do dvou různých včelínů ve stejné nadmořské výšce, se stejným typem okolní flóry a ve vzdálenosti 450 m od sebe kvůli snížení rizika reinfekce. Ve včelíně č. 1 probíhala u čtyř experimentálních skupin terapie nosemózy, zatímco deseti kontrolním koloniím ve včelíně č. 2 byl podán jen cukerný roztok.

Jedenkrát týdně byla hodnocena spotřeba Fumidilu B , Nosestatu, fenyl salicylátu a cukerného roztoku umístěného na úlech, s výjimkou přípravku Vitafeed Gold, který byl aplikován mezi plástve a jeho spotřeba včelami nemohla být proto kvantifikována.  Přítomnost Nosema spp. byla hodnocena na vzorku  dělnic odebraném před a po aplikaci testovaných přípravků.

  Celkově bylo provedeno v měsíčních intervalech deset vyšetření zahrnujících kvantifikaci dospělých jedinců, včelího plodu a produkci medu. Po aplikaci testovaných přípravků na podzim 2008 zůstaly všechny kolonie infikovány mikrosporidiemi a byla pozorována celkově nízká spotřeba testovaných látek  včelami. Větší množství testovaných přípravků bylo spotřebováno na jaře 2009, ale opět N. ceranae byla detekována u všech kolonií a vždy jedna kolonie léčená  přípravkem Nosestat, Vitafeed Gold a fenyl salicylátem byla pozitivní i na N. apis. Třicet procent kolonií léčených přípravkem Fumidil  B  bylo Nosema spp. negativních. Nebyly zaznamenány signifikantní rozdíly u včelího plodu  a dospělých včel  mezi včelami léčenými testovanými přípravky a včelami, které dostávaly pouze cukerný roztok. Produkce medu byla nejvyšší u včel léčených fumagilinem.

Tato studie ukazuje, že žádný z testovaných produktů nebyl účinný v experimentálních podmínkách. Je třeba poznamenat, že nízká spotřeba léčiv včelami, hlavně v podzimním období, nebo různé dávky  léčiv podaných  včelstvu mohou mít výrazný vliv na získané výsledky. Je důležité vzít v úvahu faktory, které mohou ovlivňovat spotřebu léčiv, např. povětrnostní podmínky při aplikaci či atraktivnost nabízeného léčiva pro včely. Výzkum optimálního dávkování u všech potenciálních terapeutických přípravků  je obzvláště důležitý a tato práce reprezentuje první krok, na který by měly navázat další studie*

 

C. Botías, R. Martín-Hernández, A. Meana, M. Higes Screening alternative therapies to control Nosemosis type C in honey bee (Apis mellifera iberiensis) colonies. Res Vet Sci

 Z anglického originálu přeložila MVDr. Petra Malátková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *