Service M. W. (ed.): The Encyclopedia of Arthropod-transmitted Infections (Encyklopedie infekcí přenášených členovci). Wallingford, New York;CABI Publishing, 2001:579. ISBN 0 85199 473 3

Jak již sám název knihy říká, přináší dílo encyklopedickou formou přehled infekcí přenášených členovci.

Jak již sám název knihy říká, přináší dílo encyklopedickou formou přehled infekcí přenášených členovci. Pod edičním vedením prof. M. W. Service z Liverpool School of Tropical Medicine, UK, a pěti odborných poradců přispělo do knihy 88 odborníků z 19 zemí. Navzdory poměrnému rozsahu díla zahrnuje práce pouze 150 základních onemocnění, neboť řada dalších hesel musela být vypuštěna. Jak editor uvádí, jen samotných arbovirových infekcí je kolem 300.
Jelikož se jedná o encyklopedii, nekladl si editor striktně požadavky na vědecké ani taxonomické členění a do knihy zařadil i některá onemocnění vyvolávaná např. nematody apod. Jsou tak pokryty jak infekce vyvolávané především arboviry a klasickými bakteriemi včetně ricketsií a spirochet, tak i protozoi a některými nematody. Encyklopedickou formou jsou rovněž podávány i informace o samotných vektorech, např. pod hesly blechy, komáři, vši apod. Pod heslem „mouchy“ je kromě jejich základních taxonomických charakteristik uvedeno, že moucha domácí může přenášet či roznášet až 100 druhů různých infekčních onemocnění, z nichž ta nejdůležitější jsou přímo vyjmenována.
Vzhledem k velkému počtu autorů se popisy jednotlivých onemocnění někdy liší jak rozsahem, tak i formou zpracování. V každém případě je však podána základní charakteristika nákazy, informace o jejím výskytu a rozšíření ve světě, poté popis vlastního etiologického agens, klinických příznaků, diagnostiky, forem přenosu a jednotlivých cyklů vývoje vektora. Nakonec jsou shrnuty možné způsoby léčby a ochrany včetně případné vakcinace.
Kniha nečiní žádný rozdíl mezi humánní a veterinární medicínou. Hlavními kritérii byl zdravotní význam jak pro lidskou, tak i zvířecí populaci, dále význam ekonomický a nebyl opomenut ani význam ekologický. Onemocnění jsou za sebou řazena abecedně, a proto je na prvním místě uvedeno u nás neznámé onemocnění ptáků a poikilotermních živočichů „egyptianelóza“ (jejíž anglický název začíná „Ae“), hned na druhém místě je mor koní (angl. African horse sickness), na třetím místě africký mor prasat (African swine fever) a na čtvrtém pak spavá nemoc (pod anglickým názvem African trypanosomiasis).
Kniha nemá rejstřík, což se na první pohled může zdát jako nedostatek. Abecední řazení jednotlivých onemocnění však odkazuje hned na jiné heslo, pod kterým je nákaza uvedena (např. již zmíněná spavá nemoc viz African trypanosomiasis, trachom viz mouchy, bartonelóza viz nemoc z kočičího škrábnutí, Coxiella burnetti viz Q horečka).
Pokud bych měl knize něco vytknout, pak snad skutečnost, že např. encefalitidy (japonská, východní, západní, západonilská aj.) jsou vždy pod jiným heslem, takže čtenář musí dílem listovat, aby získal ucelenější přehled. Přitom však narazí na další onemocnění, která jej zaujmou neméně tak, jako hledané heslo, a proto se nemůže od knihy odtrhnout stejně, jak se to stalo i mně.
Recenzovaná encyklopedie, stejně jako jiná díla podobného charakteru, není určena k hlubšímu studiu jednotlivých onemocnění. Spolehlivě však poskytuje čtenáři základní orientaci ve sledované problematice. K získání podrobnějších informací je u všech hesel přiřazen výběr specializované bibliografie.
Některá hesla se tuzemskému čtenáři mohou zdát na naše podmínky neaktuální či okrajová. Jen však do doby, než si přečte, že se to které onemocnění vyskytuje „zvláště v případě snížené obranyschopnosti organismu“, nebo že „etiologické agens bylo izolováno především u HIV pozitivních pacientů…“. Vzhledem k tomu, že faktorů, které úroveň imunity v lidské i zvířecí populaci snižují, je dnes celá řada a počet takto postižených jedinců narůstá, získávají i tyto pro nás zdánlivě neaktuální infekce na významu.
Podobně je tomu i s infekcemi, které se v našich zeměpisných šířkách nevyskytují především z důvodu nepřítomnosti některých přenašečů nákaz. S postupnými změnami klimatu dochází i v našich oblastech k výskytu doposud neznámých členovců, kteří mohou jednou nepříznivě zkomplikovat naši nákazovou situaci. Nejčerstvějším příkladem je výskyt západonilské encefalitidy v USA. K rozšíření některých nákaz může navíc přispět i mezikontinentální doprava, turistika včetně migrace obyvatelstva a novou potencionální hrozbou se stává i bioterorismus.
Proto by tato encyklopedie měla být dostupná nejen ve všech knihovnách lékařských a veterinárních fakult, ale i tam, kde čerpají vědomosti odborníci příbuzných oborů, např. entomologové, zoologové, ekologové apod.
Pokud bych mohl závěrem vyslovit jedno přání, pak bych navrhoval, aby tato encyklopedie byla přeložena do češtiny. Věřím, že by o ni projevili zájem nejen čtenáři s biologickým zaměřením, ale i široké řady lidí toužících dozvědět se něco o sobě a o naší přírodě.

Prof. Zdeněk Pospíšil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *