Šestý seminář České asociace veterinárních lékařů volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad (CAZWV)

Výživa a poruchy metabolizmu s workshopem veterinární péče o volně žijící zvířata.

O prvním říjnovém víkendu 2005 se u příležitosti svého semináře setkali veterinární lékaři z České i Slovenské republiky, zabývající se problematikou exotických zvířat, volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad. V letošním roce se toto již šesté setkání uskutečnilo v Academia centru Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a v Zoologické zahradě Lešná. Mezinárodní seminář uspořádala Česká asociace veterinárních lékařů volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad (CAZWV) ve spolupráci s Klinikou chorob ptáků, plazů a drobných savců FVL VFU Brno a Zoologickou zahradou Lešná. Akce se zúčastnilo 70 veterinárních lékařů a studentů veterinární medicíny.
Prvním přednášejícím sobotního programu semináře byla dr. Anette Liesegang z Veterinární fakulty Univerzity v Curychu. Dr. Liesegang je odborné veterinární veřejnosti dobře známa jako autorka řady klinických studií zaměřených na výživu a metabolizmus exotických zvířat a zvířat zoologických zahrad. Je aktivní členkou řady evropských veterinárních společností. Perfektní zpracování vyžádaných příspěvků Veterinární aspekty výživy zvířat zoologických zahrad, Výpočty optimálních krmných dávek s pomocí Zootrition© a Vitamíny a minerální látky ve výživě plazů, se zaměřením na želvy potvrdily bohatou teoretickou i praktickou zkušenost této mladé veterinární lékařky. Na blok přednášek dr. Liesegang navázal svým příspěvkem Klinická diagnostika poruch metabolizmu u exotů prof. Knotek. Jeho vystoupení bylo inspirováno naléhavostí problematiky výživy a poruch metabolizmu u plazů. Jednotlivé kroky diagnostického procesu byly dokumentovány na četných příkladech z bohaté praxe Kliniky chorob ptáků, plazů a drobných savců. Byly objektivně hodnoceny možnosti použití běžně dostupného laboratorního zázemí a porovnány výhody jednotlivých forem zobrazovacích metod. V této souvislosti bylo zdůrazněno, že ačkoliv není pochyb o tom, že moderní zobrazovací metody (MRI, CT) představují významný pokrok intravitální diagnostiky u exotických zvířat, stále platí, že kvalitně zhotovený RTG snímek přináší mnoho cenných informací, které často zůstávají nedoceněny. Rovněž endoskopie představuje vynikající rozšíření metod diagnostiky infekčních i neinfekčních onemocnění exotů. Pokud však není k dispozici kvalitní histologické vyšetření odebraných bioptátů, nemusí ani endoskopie splnit očekávaný přínos.
Po přestávce spojené s občerstvením účastníků semináře následoval blok vystoupení, zaměřených na zajímavé kasuistiky související s výživou a metabolizmem exotických zvířat. Příspěvek širšího autorského kolektivu pražské zoologické zahrady v čele s dr. Vodičkou Umělý odchov lachtana jihoafrického byl názornou ukázkou, jak náročné je konkrétní řešení umělého odchovu ploutvonožců. Je třeba respektovat požadavky, aby náhražka měla vysoký obsah tuku, průměrné množství vysoce kvalitního proteinu a malý, lépe však žádný podíl složených uhlohydrátů. Při sestavování první receptury vycházeli kolegové z Prahy ze známých dat o složení mléka u lachtanů kalifornských. Důležitým faktem je v této souvislosti absence laktózy. Některé tradičně doporučované mléčné náhražky mohou být proto pro mláďata ploutvonožců těžko stravitelná. Otázkou je též optimální doba přechodu na pevnou potravu (ryby), neboť v sázce může být tolerovaná ztráta hmotnosti mláděte. V Praze se odchov podařil. Jednalo se o první úspěšný umělý odchov mláděte lachtana jihoafrického v rámci českých zoologických zahrad.
Rovněž další příspěvek byl věnován případům umělého odchovu a optimalizaci náhradní výživy u zoozvířat. Dr. Sedlák a dr. Vodička se ve svém vystoupení Vliv složení krmné dávky na zdravotní stav manulů (Otocolobus manul) v zajetí zaměřili na zajímavý problém diety, která by zajistila účinnou prevenci proti infekci toxoplasmou. Zmíněna byla praxe v USA, kde pro manuly doporučují použití syrového koňského masa s přídavkem vitamínů a minerálů a občasným podáním myší a kuřat. V zoologických zahradách v ČR, ale i ostatních evropských zoo je používána zcela odlišná krmná dávka. Některé zoo podávají pestrou krmnou dávku obsahující hlodavce a různé druhy masa (kuřecí, králičí, hovězí) nebo pouze laboratorní myši a potkany s minerálním a vitamínovým doplňkem. Zdá se, že velmi pestrá krmná dávka nemusí být vždy zárukou úspěšného chovu, neboť zkrmování některých složek představuje zvýšené riziko infekce T. gondii. V našich podmínkách jsou významným zdrojem infekce T. gondii zejména králíci. Chovatelské výsledky Zoo Praha dokazují, že jednoduchá dieta sestávající z laboratorních myší a potkanů z kontrolovaných chovů s doplňkem minerálů a vitamínů může být vhodnou toxoplasma-free dietou pro manula v zajetí.
O tom, že veterinární lékař, který se zabývá exotickými pacienty, musí znát velmi dobře jejich biologii a nároky na chov, podaly přesvědčivý důkaz autorky příspěvku Zdravotní následky nesprávného odstavu uměle odchovávaných mláďat velkých arů dr. Grymová a paní Low. Poukázaly na všeobecně panující nešvar, kdy snaha o rychlý prodej papouška vede k předčasnému přechodu krmení mladých arů z kašovitého krmiva na pevné. V divočině zůstávají mláďata velkých arů s rodiči až do konce prvního roku života a po většinu této doby je rodiče přikrmují. Při umělém odchovu dochází k ukončení umělého přikrmování už ve věku 16 týdnů, nebo dokonce dříve. Jednoznačně rizikovým faktorem je záhy po časném odstavu prodej papouška novému majiteli. Přesun do cizího prostředí vrátí mládě z hlediska psychologického rozvoje o několik týdnů nazpět. Odstavené mládě velké ary potřebuje přijímat až trojnásobné množství krmiva oproti dospělému jedinci. Minimálně po celý první rok života musí mít mládě k dispozici dostatek různorodé měkké stravy. Negativní zkušenosti opravňují považovat časný odstav nebo dokonce prodej neodstavených mláďat velkých papoušků za eticky naprosto nepřijatelný.
Autoři dalšího sdělení Endodontické ošetření špičáků medvěda hnědého (Ursus arctos) dr. Fichtel, dr. Raušer a dr. Lukáš názorně potvrdili, že řešení mnoha případů spočívá v kvalitní týmové spolupráci. V diskusi, která navázala na tento velmi kvalitně prezentovaný a dokumentovaný případ, bylo obecně konstatováno, že médii s oblibou propagované zákroky humánních lékařů u exotických zvířat lze v řadě případů spíše považovat za politováníhodné profesionální pochybení kolegů, kterým zřejmě chybí potřebný přehled o existenci veterinárních lékařů – specialistů.
Dr. Vršková se ve svém referátu Výživa larev obojživelníků zaměřila na možnosti odchovu obojživelníků v laboratorních podmínkách. Konstatovala, že doposud existuje jen omezený počet prací, které se podrobně zabývají složením potravy obojživelníků a jejich larev. Larvy a dospělí obojživelníci přijímají ve volné přírodě jinou potravu, než je jim nabízena v zajetí a to může vést ke zpomalení růstu, neprospívání, případně až ke vzniku nutričně podmíněných metabolických onemocnění. Proto byla hlavní pozornost sdělení věnována základním pravidlům výživy larev žab i ocasatých obojživelníků s upozorněním na rizika vyplývající ze zkrmování živých krmiv a seznámení s některými nutričně podmíněnými metabolickými onemocněními. Preventivním opatřením proti zavlečení infekčních agens při použití živých krmiv z volné přírody (zooplankton, nitěnky, plevelné rybky) je lázeň zkrmovaných živočichů v roztoku kuchyňské soli (25 g/l) po dobu 10 – 60 minut. Po této koupeli by měla být potrava ponechána několik hodin v čerstvé vodě a teprve pak zkrmena. I přes riziko zavlečení infekce je živé krmivo považováno za vhodnější než krmivo komerčně vyráběné, protože má optimální složení blízké potravě v přírodě a ve většině případů je i pohyblivé a tedy lépe přijímané. U urikotelních pulců, kteří jsou krmeni rostlinnými krmivy s vysokým obsahem oxalátů dochází ke kumulaci oxalátových krystalů v ledvinách. Významnými nutričně podmíněnými onemocněními larev obojživelníků jsou též skolióza a muskulo-skeletální atrofie končetin.
MVDr. Macek ve svém příspěvku Farmakodynamika Baytrilu u exotických zvířat a zoozvířat – výsledky klinických studií uvedl, že přes široké uplatnění enrofloxacinu u exotů a zoozvířat, existuje doposud jen málo farmakokinetických studií. Je zjevné, že plazi a ptáci jsou rozmanitou skupinou, u které pouhá extrapolace výsledků studií z jednoho druhu na jiný druh je nedostatečná. Referát byl doplněn přehlednými tabulkami, které jsou též součástí sborníku.
Velký zájem lze zaznamenat u soukromých veterinárních klinik o kvalitní biochemické zpracování biologických vzorků. Proto bylo vystoupení dr. Necpalové a dr. Knotkové Zkušenosti s použitím automatické analýzy krve v klinické praxi u exotických zvířat zaměřeno na podrobné seznámení s principem činnosti biochemického analyzátoru VetTest 8008 určeného výhradně pro veterinární praxi. Současně lze měřit až 12 biochemických parametrů, přičemž jejich vyhodnocení trvá 6 minut. Pro úspěšnou a co nejpřesnější analýzu biochemických parametrů krve je nutné pečlivě dodržovat postup při odběru, přípravě a uchovávání vzorků krve. Pokud je prodleva mezi odstředěním odebraného vzorku krve, stažením plazmy a vlastní analýzou delší než 10 minut, je vhodné vzorek znovu odstředit (2 minuty, 12000 – 16000 rpm). Zabrání se tak možnému ucpání pipety fibrinem, který může v malém množství vzniknout i při použití antikoagulačního prostředku. Předností biochemického analyzátoru VetTest 8008 je potřeba malého objemu krevní plazmy (séra) – 160 μl pro analýzu 12 parametrů, rychlost stanovení a nezávislost veterinárního lékaře na vzdálené biochemické laboratoři s omezenou pracovní dobou.
V průběhu konání akce bylo možno ve foyeru Academia centra navštívit stánky sponzorů semináře – firem Cymedica, Bayer HealthCare, Atomvet a Biofaktory.
Na podvečerním zasedání valné hromady České asociace veterinárních lékařů volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad (CAZWV) byla diskuse zaměřena na aktuální otázky – například na etiku chovu a používání zvířat v cirkusech nebo kvalitu veterinární kontroly zdravotního stavu u importovaných exotů. Vicepresident Evropské asociace veterinárních lékařů volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad (EAZWV) prof. Knotek informoval o procesu stanovení podmínek k nostrifikaci veterinárních lékařů z některých států mimo EU. Bylo konstatováno, že s ohledem na absenci jakýchkoliv informací o veterinární problematice exotických zvířat a zvířat zoologických zahrad na většině veterinárních škol těchto zemí, je pouhé absolvování zkoušky před komisí nedostačující. Riziky takové formy „kvalifikace“ je postupná ztráta důvěry klientů z České republiky i možnost ztráty prestiže na úrovni veterinárních specialistů v EU. Závěrem bylo rozhodnuto, že 7. seminář CAZWV se uskuteční 30. 9. – 1. 10. 2006 na VFU V Brně. Z několika navrhovaných námětů pro seminář v roce 2006 byl na základě hlasování vybrán velmi aktuální okruh současných možností moderní a spolehlivé diagnostiky infekčních onemocnění exotických zvířat a zvířat zoologických zahrad. Předpokládá se příprava sobotního semináře a nedělního praktického kursu, zaměřeného na použití zobrazovacích metod u exotů.
Nedělní praktická část letošního setkání byla v Zoo Lešná orientována na veterinární péči o volně žijící zvířata. Instruktoři seznámili ostatní účastníky workshopu s rehabilitací volně žijících zvířat (dr. Gregořík), veterinární péčí o netopýry (dr. Hájková) a s praktickou demonstrací automatického analyzátoru krve (dr. Knotková, dr. Necpalová, pan Štencl).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *