Detekce bakteriocholie u psů a koček s hepatobiliárním onemocněním

Mikroskopické vyšetření a kultivace vzorků žluči jsou běžnými diagnostickými kroky při řešení hepatobiliárních onemocnění psů i koček. Význam detekce bakterií ve žluči se liší u jednotlivých druhů zvířat.

Žluč u zdravých lidí a koček je popisována jako sterilní, kdežto u zdravých psů se příležitostně mohou ve žluči bakterie objevit. U nemocných zvířat může bakteriocholie znamenat bakteriální cholangitidu a vyžadovat terapeutické intervence.

Hepatobiliární systém je vybaven několika mechanismy, které by měly udržovat sterilní žluč. Mechanickou podstatu mají antegrádní tok žluči a funkční Oddiho svěrač, imunochemickou roli plní přítomnost IgA a bakteriostatických žlučových solí. Těsná spojení a Kupfferovy buňky zabraňují přestupu bakterií na rozhraní mezi žlučí a krví v parenchymu jater. Pokud jsou tyto mechanismy narušeny onemocněním, může dojít k ascendentnímu nebo hematogennímu rozšíření bakterií do hepatobiliárního traktu. To může být příčinou významné morbidity a mortality v důsledku hepatobiliární sepse.

Zjištění bakteriocholie u psů a koček s podezřením na bakteriální cholangitidu má vliv na klinická rozhodnutí ohledně léčby, obzvláště pokud je přítomnost bakterií potvrzena kultivací. Výsledky mikroskopického vyšetření žluči mohou být dostupné již v den odběru, kdežto kultivace žluči obvykle vyžaduje 3-5 dní. Vzorky mohou být navíc ovlivněny neodpovídajícím skladováním nebo transportem. Z toho důvodu by měl být znám vztah mezi mikroskopickým vyšetřením zjištěnou bakteriocholií a detekcí bakterií pomocí kultivace.

Primárním cílem této studie tak bylo zjistit, zda panuje shoda mezi těmito metodami pro detekci bakterií ve vzorcích žluči získaných pomocí perkutánní cholecystocentézy od psů a koček s hepatobiliárním onemocněním. Druhým cílem bylo zjištění vztahu mezi mikroskopickým vyšetřením a kultivací žluči ve skupině psů a koček, kde nebyla podávána 24 hodin před odběrem vzorku žádná antibiotika.

Pro účely této studie byly zkontrolovány lékařské záznamy psů a koček, kteří mezi roky 2001-2014 podstoupili perkutánní cholecystocentézu pod ultrasonografickou kontrolou, a u kterých bylo současně provedeno mikroskopické vyšetření žluči a její kultivace. U všech pacientů byly získány nacionále a výsledky vyšetření. Odběr žluči byl proveden u všech pacientů cholecystocentézou s transhepatálním perkutánním přístupem. Byly získány minimálně 1-3 ml žluči, která byla během jedné hodiny postoupena k dalšímu vyšetření. Cytologické preparáty byly barveny dle Wrighta a byly hodnoceny z hlediska přítomnosti krystalů, bakterií, zánětlivých buněk a epiteli. Podle výsledků byly vzorky rozděleny do 4 skupin: (1) normální, tj. bez bakterií a zánětlivých buněk. (2) přítomné bakterie bez zánětlivých buněk, (3) přítomnost bakterií i zánětlivých buněk a (4) septické (zánětlivé buňky s fagocytovanými bakteriemi).

Do studie bylo zařazeno celkem 52 zvířat (31 psů a 21 koček) s různými hepatobiliárními onemocněními. U 35 zvířat byla zjištěna normální žluč (bez bakterií a zánětlivých buněk), ve 12 případech byly nalezeny bakterie bez zánětlivých buněk, u 3 pacientů bakterie se zánětlivými buňkami a u dvou septická žluč. Sedmnáct pacientů tak mělo bakteriocholii.

U osmi vzorků byla provedena pouze aerobní kultivace, u zbylých 44 aerobní i anaerobní. V jedenácti případech byla kultivace pozitivní. Nejčastěji izolovanými bakteriemi byly Enterococcus spp. (7x) a E. coli (6x). Obě bakterie byly společně zjištěny u šesti pacientů.

Shoda mezi mikroskopickým vyšetřením žluči a její kultivací byla u všech psů a koček významná (85 %, 44/52). Pokud byli do hodnocené skupiny zařazeni pouze pacienti, kteří 24 hodin před odběrem nedostávali žádná antibiotika, byla shoda téměř perfektní (95 %, 35/37).

U pacientů, kde byly mikroskopicky zjištěny bakterie ve žluči, bylo pravděpodobné, že výsledek kultivace bude pozitivní. A naopak, pokud bakterie nalezeny nebyly, kultivace byla spíše negativní. Pro mikroskopickou detekci bakterií je třeba, aby ve vzorku bylo 1000-100000 bakterií/ml. Takže případný negativní výsledek mikroskopického vyšetření mohl být ovlivněn nízkým počtem přítomných bakterií. Na druhou stranu negativní kultivace při pozitivním mikroskopickém vyšetření může být způsobena několika faktory: mikroskopické zjištění bakterií nevypovídá nic o jejich životnosti. To je významné zejména u pacientů již léčených antibiotiky. Falešně negativní výsledky mohou být také důsledkem skladování nebo transportu vzorku v nevyhovujících podmínkách, což je významné zejména v případě anaerobní kultivace. Výsledky této práce ukazují, že mezi oběma metodami posouzení žluči panuje významná shoda, která je ještě výraznější, pokud pacienti nedostávají 24 hodin před odběrem vzorku antibiotika.

PASHMAKOVA, M. B., PICCIONE, J., BISHOP, M. A., NELSON, W. R., LAWHON, S. D. Agreement between microscopic examination and bacterial culture of bile samples for detection of bactibilia in dogs and cats with hepatobiliary disease. J Am Vet Med Assoc 2017;250:1007-1013.

 Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Kovaříková, Ph.D.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *