Slovo k odběrům vzorků mléka k bakteriologickému vyšetření

Na počátku je třeba připomenout, že mléko a mléčné výrobky jsou i v dnešní době zcela nepostradatelnou součástí lidského jídelníčku, přestože chov skotu v České republice zaznamenává v dnešních dobách jednu zdrcující ránu za druhou. Budeme li bilancovat, zjistíme, že za posledních 13 letech výrazně poklesly stavy skotu a zemědělství se stává obětí nejrůznějších restriktivních opatření. V ovzduší tržního hospodářství vyvstává potřeba produkce mléka s požadavkem na vysokou kvalitu, nejen po stránce obsahu jednotlivých živin, minerálů a dalších látek, ale taktéž na jeho kvalitu z pohledu mikrobiologické nezávadnosti. Stoupá potřeba vyprodukovat velké množství mléka vysoké kvality od minimálního množství zvířat. Tato potřeba vyvolává řetěz opatření v chovech skotu, zahrnující genetickou práci, zajišťování dostatečného množství kvalitního krmiva, vylepšování podmínek ustájení a hygieny dojení. Do popředí se tak, po více než desetiletí, znovu dostává problém výskytu zánětů vemene, jejichž incidence v chovech má za následek pokles produkce, zhoršení kvality mléka a tím i vysoké ekonomické ztráty farmářů, které mohou v extrémních případech vést až k likvidaci podniků. Ekonomické tlaky tak vyvolávají potřebu chovatelů léčit mastitidy za pomoci antibiotik, žel Bohu, takzvaně naslepo, bez předchozího mikrobiologického vyšetření a stanovení citlivosti izolovaných mikrobů vůči antibiotikům a mnohdy navíc bez vědomí odborného veterinárního lékaře. Tento přístup, jak jsme se mohli již přesvědčit, má často za následek vznik rezistence původců mastitid a následně i původců bakteriálních onemocnění člověka. Subminimální dávky antibiotik v mléce a mléčných výrobcích, dodaných do tržní sítě může mít pak za následek růst imunodeficience (nízké odolnosti vůči mikrobiálním onemocněním), případně růst výskytu alergických onemocnění u lidí. Tato problematika je tak závažná, že jsme se rozhodli v našem časopise zveřejňovat právě příspěvky, jejichž tématem je veterinární péče v oblasti laktopatologie a mikrobiologie mléka. Pro spolehlivou izolaci a identifikaci laktopatogenních bakterií je v první řadě potřeba provést velmi pečlivě a především sterilně odběr vzorků mléka do sterilních vzorkovnic. Jeho stručný popis si zde dovolujeme zveřejnit: 1) Nejprve je nutno mléčnou žlázu dokonale omýt teplou vodou a osušit čistým hadrem. Tato operace by měla zajistit také vyvolání tzv. spouštěcího reflexu. 2) Každý struk vydesinfikujeme třemi tampony, namočenými v desinfekčním roztoku, nejlépe éteralkoholu. Koncentrace alkoholu v roztoku by měla být nejvýše 70%. Desinfekci provedeme nejprve na strucích na vzdálenější polovině vemene, pak teprve na strucích, které máme blíže k sobě. Tím předejdeme kontaminaci těchto struků např. znečištěným rukávem pláště. 3) Prvním tampónem provedeme desinfekci hrotu struku směrem od vývodu strukového kanálku směrem k okraji hrotu. 4) Druhým tampónem provedeme desinfekci těla struku a to od hrotu struku( tam kde jsme skončili desinfekci hrotu) k jeho bázi. 5) Třetím tampónem provedeme desinfekci vyústění strukového kanálku rotačním pohybem , jakobychom tampón chtěli do strukového kanálku zašroubovat. 6) Oddojíme do zvláštní nádobky (nikdy ne do podestýlky, nebo na zem!) z každého struku asi pět střiků mléka. 7) Teprve potom vezmeme zkumavku, levou malíkovou hranou sundáme zátku a zkumavku přemístíme taktéž do levé ruky. Při oddojování vzorkovaného mléka ji držíme pod úhlem cca 45° vůči vodorovné rovině, čímž minimalizujeme nebezpečí spadu nečistot do zkumavky. Oddojení začínáme vždy u čtvrtí , které jsou nám blíže a teprve potom u čtvrtí protilehlých. 8) Po oddojení asi 10 ml mléka zkumavku přeložíme zpět do pravé ruky a levou malíkovou hranou zkumavku opět zazátkujeme a vložíme ve svislé poloze do stojánku. 9) Každou zkumavku popíšeme pořadovým číslem vzorku, nikoliv evidenčním číslem zvířete. To můžeme přiřadit k pořadovému číslu vzorku na zvláštní arch papíru spolu s označením např. vemenní čtvrti, nebo půle, ze které byl vzorek odebrán a lze sem rovněž zaznamenat, zda se jedná o zdravou, či postiženou čtvrť, příp. výsledek NK testu. 10) Vzorky dopravíme do laboratoře, kde bude provedena kultivace a stanovení citlivosti vůči antibiotikům. Žádanka o vyšetření musí být koncipována, jako objednávka a musí obsahovat následující údaje: - Přesnou adresu chovatele vč. PSČ, IČO a DIČ, podpisu chovatele, příp. razítka firmy. - Počet vzorků a datum odběru. - Zaměření vyšetření - v našem případě bakteriologické s citlivostí vůči antibiotikům. - Důvod vyšetření (např. onemocnění mléčné žlázy, vysoký počet buněčných elementů, prevence, po léčbě….) K vyšetření je dobré zasílat série vzorků, nejlépe po 10 až 50 kusech (cca 10 % chovu). Laboratorní vyšetření trvá asi 3 až 5 dnů a jeho výsledek Vám bude zaslán na udanou adresu i s fakturací. Poznámka na závěr: Při odběru vzorků neprovádějte úklid podestýlky, nekrmte a zabraňte zbytečnému víření prachu ve stáji. Odběr vzorků je nutno provádět před dojením, nebo dlouhou dobu po něm, kdy je koncentrace bakterií v mléce nejvyšší. Při odběru udržujte své ruce vždy čisté a suché. Zpracoval: MVDr. Jaroslav Bzdil Státní veterinární ústav Olomouc

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *