Srovnání dvou metod ke zjištění přítomnosti blešího trusu

Blechy představují u společenských zvířat nejvýznamnější ektoparazity. Po celém světě bylo identifikováno více než 2000 druhů a poddruhů. U psů a koček se nejčastěji vyskytuje Ctenocephalides felis felis. Blechy primárně obtěžují psy a kočky mechanickým drážděním, u významně postižených zvířat může dojít i k rozvoji anémie.

 

 

Dermatologické příznaky se objevují v okamžiku, kdy se u zvířete vyvine alergie na bleší kousnutí. Infestace blechami může být diagnostikována na základě klinických příznaků a pozorování blech nebo blešího trusu. K odběru vzorku může být použit hřeben. Při výrazné infestaci je možné přímo pozorovat blechy. Při mírné infestaci nemusí být česání dostatečně senzitivní. Přítomnost blech pak může být prokázána zjištěním blešího trusu. Blechy produkují přibližně 0,77 mg trusu denně. K detekci se obvykle doporučuje použít navlhčený bílý papír, na který se umístí odebraný materiál. Bleší trus způsobí vznik oranžovo-červených skvrn, protože obsahuje částečně natrávený hemoglobin. Nicméně u pruritických zvířat může být obtížné rozeznat bleší trus od hemoragických krust. Vyčesaný materiál může být vyšetřen i mikroskopicky, kdy bývá zjištěný typický tvar blešího trusu. Účelem této studie bylo srovnání účinnosti dvou metod určených k detekci blešího trusu.

Do studie bylo zařazeno celkem 225 zvířat, 158 psů a 97 koček. Do studie nebyli zařazeni psi nemocní, psi obtížně manipulovatelní nebo psi s výraznými kožními lézemi. Současně byla vyloučena zvířata, u nichž byly blechy zjistitelné pouhým okem. U psů byly vzorky získávány důkladným rozčesáním srsti konečky prstů, u velkých psů byl materiál sbírán na čistý povrch stolu, u malých psů pak papír velikosti A4. Kočky byly vyčesány speciálním jemným bleším hřebenem. Ze získaného materiálu byly odstraněny chlupy a zbytek byl rozdělen na dvě části. Z jedné části byl připraven mikroskopický preparát (s parafínovým olejem), druhá část byla umístěna na skládaný savý papír. Mikroskopický preparát byl prohlížen při zvětšení 40x a byly počítány charakteristické tmavě červené struktury kulaté nebo tvaru čárky. Na druhý preparát byly přidány tři kapky sterilní vody, papír se poté nechal uschnout. Následně byly zjišťovány oblasti se začervenalým okrajem.

Preparát s mokrým papírem odhalil 119 (47 %) pozitivních zvířat, mikroskopický pak 94 (37 %). Třináct vzorků (5 %) bylo pozitivních pouze mikroskopickým vyšetřením, 38 (15 %) pouze při použití mokrého papíru. Při vyšetření oběma metodami bylo 81 (32 %) pozitivních a 123 (48 %) negativních. Vyšetření pomocí mokrého papíru bylo v této studii úspěšnější než technika mikroskopická. Při střední nebo závažné infestaci je možné vyšetřit vzorek jednou z metod, při mírné infestaci je doporučitelné provést vyšetření oběma metodami.*

CADIERGUES, M. C., CABARET-MANDIN, C., SOLATGES, C. Comparison of two techniques for the detection of flea faeces in canine and feline coat brushings. Sci World J 2014;2014:292085. doi: 10.1155/2014/292085.     

 

Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *