Systém renin – angiotensin – aldosteron u greyhoundů

Onemocnění ledvin se podílí na úmrtí vysloužilých greyhoundů přibližně v 8 %. U greyhoundů byly popsány určité fyziologické zvláštnosti ve srovnání s ostatními plemeny psů, jako je např. vyšší krevní klak a tendence ke vzniku albuminurie.

 

 Perzistentní albuminurie je marker časného onemocnění ledvin a je spojena s progresivním glomerulárním a tubulointersticiálním poškozením, což ve výsledku vede ke ztrátě renální funkce. Hypertenze byla u psů označena jako příčina i důsledek onemocnění ledvin.

Při vzniku hypertenze i proteinurie dochází k aktivaci systému renin – angiotensin – aldosteron (RAAS). U greyhoundů byly zjištěny rozdíly v sérových koncentracích elektrolytů, které jsou ovlivňovány právě RAAS. Jsou u nich nacházeny vyšší koncentrace sodíku, chloridů a bikarbonátu, kdežto koncentrace draslíku bývají nižší.

Cílem této studie bylo zjistit, zda mají greyhoundi oproti jiným plemenům odlišnosti v RAAS, které by mohly přispívat k hemodynamickým a klinickopatologickým abnormalitám pozorovaným u tohoto plemene. Hypotézou bylo, že se hormony RAAS spojené s retencí sodíku a vody budou u greyhoundů významně lišit.

Do studie byli zařazeni zdraví psi registrovaní jako dárci krve v transfuzním programu Ohio State University. Byli vyloučeni psi, u nichž byla při klinickém vyšetření nebo analýze krve a moči zjištěna nějaká abnormalita. U greyhoundů byly používány referenční hodnoty dané pro toto plemeno. U všech psů byl oscilometricky měřen tlak krve, byl odebírán vzorek moči spontánní mikcí a získáván vzorek krve z v. jugularis. V séru byly stanovovány rutinní parametry, koncentrace symetrického dimetylargininu (SDMA) a aktivita angiotensin konvertujícího enzymu. Vzorky s EDTA byly použity pro hematologické vyšetření a pro měření plazmatické aktivity reninu a koncentrace atriálních natriuretických peptidů. Rutinní vyšetření moči bylo provedeno do jedné hodiny po získání vzorku. Ze studie byli vyloučeni psi, kteří měli v sedimentu více než tři leukocyty nebo erytrocyty v zorném poli při velkém zvětšení. Biochemickou analýzou byl v moči následně zjišťován kreatinin, sodík, draslík, chloridy, protein a albumin. Následně byla vypočítána hodnota frakční exkrece elektrolytů. Koncentrace SDMA byla měřena v laboratoři IDEXX.

Do studie bylo zařazeno 20 psů plemene greyhound a 20 psů ostatních plemen. Věk greyhoundů se pohyboval v rozmezí 3-8 let a jednalo se o 10 kastrovaných psů a 10 kastrovaných fen. Psi ostatních plemen byli ve věku 1-7 let (8 kastrovaných fen a 12 kastrovaných psů, 15 kříženců, 2 boxeři, 1x pudl, německý ovčák, doga). Mezi skupinami nebyl zjištěn rozdíl ve věku.

Skupina greyhoundů měla signifikantně vyšší koncentraci kreatininu, močoviny, sodíku a chloridů. Koncentrace draslíku se mezi skupinami nelišily. Hustota moči se mezi skupinami také nelišila, podobně jako frakční exkrece sodíku, draslíku a chloridů. Koncentrace albuminu a frakční exkrece albuminu byla u greyhoundů signifikantně vyšší. U greyhoundů byla také zjištěna vyšší koncentrace SDMA – u 13 psů z této skupiny převyšovala koncentrace SDMA referenční rozmezí, u šesti se pohybovala v referenčním rozmezí (jeden vzorek se ztratil). Koncentrace SDMA signifikantně korelovala s koncentrací kreatininu. Systolický krevní tlak byl u greyhoundů signifikantně vyšší. Plazmatická aktivita reninu a angiotensin konvertujícího enzymu se mezi skupinami signifikantně nelišily. Koncentrace aldosteronu a poměr aldosteronu a aktivity angiotensin konvertujícího enzymu byly u greyhoundů významně nižší ve srovnání s ostatními plemeny. Nebyl zjištěn rozdíl v atriálních natriuretických peptidech.

Předchozí publikované studie naznačovaly, že plemeno nemá vliv na koncentraci SDMA, nicméně greyhoundi nebyli v těchto pracích zastoupeni. Příčina zvýšené koncentrace SDMA u greyhoundů není známá a jsou tak nutné další studie, které by určily referenční rozmezí pro tento analyt u greyhoundů (v současnosti taková studie probíhá). Hodnocení RAAS a atriálních natriuretických peptidů neodhalilo významné rozdíly, které by vysvětlily zvýšený krevní tlak a zvýšené vylučování albuminu močí.

Omezením této studie byl fakt, že nebyla sledována podávaná dieta, která by mohla ovlivnit koncentraci elektrolytů v séru. Autoři se však snažili maximálně eliminovat vliv diety tím, že vzorky byly odebírány vždy minimálně po 12 hodinách hladovky.

Na základě této studie vyplývá, že zvýšený tlak krve, albuminurie a koncentrace SDMA u greyhoundů není výsledkem aktivace RAAS. Je tak nutný další výzkum.*

MARTINEZ, J., KELLOGG, C., IAZBIK, M. C. et al. The renin – angiotensin – aldosteron system in greyhounds and non-greyhound dogs. J Vet Intern Med 2017;31:988-993.

 Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová, Ph.D.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *