Vědci se obávají pandemie chřipky

Představitelé Světové zdravotnické organizace i šéfové špičkového Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí z Atlanty říkají, že ptačí chřipka z jihovýchodní Asie může ohrozit desetimilióny lidí v celém světě.

Velké chřipkové epidemie – pandemie – se objevují vždy znovu a znovu. Pandemie zasáhly svět v letech 1918, 1957 a 1968. Vědci tedy podvědomě očekávají, že už brzy prostě přijde další.
Virus ptačí chřipky H5N1 vědci zachytili už v roce 1961 a od té doby se neustále vyvíjí. V roce 1997 v Hongkongu se jím nakazilo osmnáct lidí, šest z nich zemřelo. Virus vždy na čas mizí, aby se pak zase v zemích jihovýchodní Asie vynořil. Nepomohlo několikeré vybití veškeré drůbeže v zasažených regionech, v počtu stamiliónů kusů. Virus pravděpodobně přežívá v divokých ptácích v přírodě. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) na něj zemřelo pět desítek nakažených osob v důsledku dýchacího selhání, zánětu plic či zánětu mozku. Některé případy navíc mohly uniknout, protože lékaři nemoc správně nepoznali a nenahlásili.
Vznik pandemie si vyžaduje splnění tří základních podmínek. Jsou jimi rozsáhlé rozšíření nebezpečného viru mezi zvířaty, v nichž dále mutuje; schopnost viru nakazit lidi a ohrozit jejich život; a proměna viru do podoby, která umožňuje účinný přenos přímo mezi lidmi. Ptačí chřipka beze zbytku splňuje první dva body. Ale přímým nakažením jednoho člověka od druhého se zatím téměř nepřenáší. Člověk může onemocnět po vdechnutí živého viru při péči o drůbež nebo při zpracování jejího syrového masa. Existuje však jen pár případů pravděpodobného přenosu přímo mezi lidmi.
To se může změnit zřejmě tehdy, když se ve vhodnou dobu setká ptačí virus v lidském těle s lidským chřipkovým virem. Pokud si oba typy virů vymění svůj genetický materiál, může vzniknout kříženec se schopností snadno napadat lidské buňky.
Poslední výzkumy ukazují, že se virus přizpůsobil jiným savcům a začíná účinně způsobovat nemoc u koček a prasat.
Podle expertů WHO by příští chřipková pandemie mohla zabít osm miliónů lidí. O dalších třicet miliónů by museli pečovat zdravotníci v nemocnicích.
Problémem je preventivní očkování. K tomu se používají usmrcené nebo oslabené skutečné viry. Příprava chřipkové vakcíny ovšem obvykle trvá šest až devět měsíců. Tři odlišné lidské vakcíny proti současné podobě viru ptačí chřipky H5N1 se teprve nyní dostaly do první fáze klinických testů.
V roce 1918 se virus podtypu H1N1 způsobil takzvanou španělskou chřipku, která zabila podle některých údajů 20 miliónů, podle jiných dokonce 40 miliónů lidí. V roce 1957 si několik miliónů životů vyžádala asijská chřipka, neboli podtyp H2N2. Hongkongská chřipka, virus H3N2, usmrtila roku 1968 asi milión lidí. Současný asijský virus ptačí chřipky je podtypem H5N1. Lidé proti němu dosud nemají imunitu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *