Více odpovědnosti při používání antibiotik

Když se po druhé světové válce rozšířila antibiotika, vypadalo to, že tím lidstvo získalo jednou pro vždy zbraň proti infekčním nemocem. Původci nemocí se však dokázali novým lékům velmi rychle přizpůsobit. V současnosti je rezistence na antibiotika problémem, kterým v různé míře trápí celý civilizovaný svět.

Situace se však v různých státech liší. Například Francie, Španělsko nebo Itálie čelí obrovským potížím, na druhou stranu skandinávské země nebo Holandsko mají problémy s rezistencí minimální. Nejmenší starosti s rezistencí mají státy, kde se antibiotika předepisují nejméně. V České republice je podle primáře Oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Na Homolce MUDr. Vlastimila Jindráka situace relativně příznivá, s jednou výjimkou, a tou je původce angíny. Ten je rezistentní na celou velkou skupinu těchto léků, tzv. makrolidová antibiotika. V praxi to znamená, že pokud je dítě alergické na penicilin, už pak mnoho terapeutických možností nezbývá. Rezistence pak může vést k tomu, že dítě musí být léčeno v nemocnici a musí podstoupit třeba i náročnou injekční léčbu.
Používání antibiotik vyžaduje určitou dávku zodpovědnosti jak od lékařů, tak od pacientů. Obě tyto skupiny mají na vzniku rezistence svůj podíl. Několik let už probíhá audit používání antibiotik a analýza, jak jednotliví lékaři antibiotika předepisují. Z výsledků vyplývá, že zhruba v polovině případů jsou antibiotika podána nevhodně. V celosvětovém měřítku to není ještě tak špatné. Jsou státy, kde to je až sedmdesát procent. Podle Jindráka přispívá k mnohdy zbytečnému předepisování antibiotik i tlak pacientů. Lidé odcházející z ordinace bez receptu na antibiotikum to často berou jako selhání lékaře. Na druhou stranu si někdy i lékaři myslí, že když už je antibiotikum jednou nasazeno, musí být dobráno. To však není pravda. Když lékař dodatečně zjistí, že k podání antibiotika nebyl důvod, je třeba je ihned vysadit.
Praktičtí lékaři by antibiotika předepisovali mnohem méně, pokud by hned v ordinaci měli možnost odlišit virovou infekci od bakteriální. Přesně toto jim umožňuje jednoduchý CRP test. Pacienta nijak nezatěžuje, stačí k němu kapka krve. Samotný přístroj stojí kolem třiceti tisíc. Nyní se rozhoduje o tom, jestli toto vyšetření bude pojišťovna praktikům hradit.
Jediné účinné řešení rezistence mikroorganismů na antibiotika je naučit se s antibiotiky „šetřit“. „Když se s nimi naučíme zacházet tak rozumně jako třeba Holanďané, budeme mít dlouhodobě relativně velkou jistotu, že tato důležitá skupina léků bude k dispozici pro léčení třeba i těch infekcí, které se na nás možná teprve chystají. To, že se nyní objevil SARS, můžeme brát jako varování,“ tvrdí Vlastimil Jindrák.
Zdroj: LN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *