VII. veterinární výstava – VETfair

Na letošní výstavě prezentovalo své produkty a služby více než 120 firem v 97 expozicích

V kongresovém centru Aldis v Hradci Králové uspořádal MVDr. Zdeněk Hanzálek, PhD., jednatel firmy Prion, s.r.o. ve dnech 27. – 28. března již po sedmé mezinárodní veterinární výstavu, VETfair. Této největší společenské a odborné veterinární akce v naší republice se každoročně zúčastní okolo 1 200 až 1 500 zájemců z řad odborné veřejnosti. Na letošní výstavě prezentovalo své produkty a služby více než 120 firem v 97 expozicích. Zatímco na stáncích probíhala četná obchodní jednání, v příslušných sálech kongresového centra si mohli zájemci vyslechnout odborné přednášky.
Odborný doprovodný program byl letos, stejně jako v předchozích letech, připraven pěti největšími odbornými asociacemi a společnostmi. Páteční program byl věnován porcinní a hipiatrické medicíně, sobotní oboru malých zvířat, buiatrice a nemocím drůbeže.

Tématem odborného semináře pořádaného VFU Brno a Českou hipiatrickou společností byla klinická patologie koní. Hipiatrický seminář uvedl a moderoval předseda České hipiatrické společnosti, MVDr. Zdeněk Krupil.
Dvě zajímavé přednášky na téma interpretace hematologického vyšetření u koní a diferenciální diagnostika hepatopatií u koní připravila Dr. B. Bezděková, PhD. Kůň by neměl být při odběru krve excitován, protože kontrakce sleziny vyvolaná stresem může ovlivnit laboratorní výsledky. Vlastní hematologický rozbor zahrnuje vyšetření červené a bílé krevní řady, stanovení celkového počtu trombocytů, hemostazeologických parametrů a příp. osmotické rezistence erytrocytů, bílá krevní řada se posuzuje na základě celkového počtu bílých krvinek a diferenciálního rozpočtu leukocytů.
Hepatopatie se vyskytují u koní v každém věku, jsou však relativně vzácné. Diagnostika hepatopatií se opírá o především o biochemické parametry, využitelné jsou i hematologické hodnoty. Další informace lze získat pomocí transabdominální ultrasonografie jater, biopsie a vyšetřením aktivity jaterních enzymů. U koní trpících obezitou a u gravidních klisen se doporučuje vyšetřit standardně hladiny cholesterolu a triglyceridů. Správnou funkci jater lze posoudit podle koncentrace žlučových kyselin, amoniaku a přímého bilirubinu.
Dr. E. Ludvíková, PhD. se věnovala problematice myopatií u koní a jejich diferenciální diagnostice. Klinické příznaky mnoha myopatií nejsou specifické, diagnózu lze stanovit na základě klinických a biochemických příznaků (elevace CK a AST). Stanovení konkrétní diagnózy je možné jen na základě biopsie svalové tkáně; u pacientů, kteří mají aktivitu svalových enzymů v normě, může být nápomocná jehlová elektromyografie.
Dr. P. Jahn, CSc. uvedl klinickou patologii onemocnění močového aparátu. Patologické stavy tohoto aparátu se často projevují nespecifickými příznaky a mnohé specifické příznaky mohou provázet postižení jiných orgánových systémů. Základní biochemické parametry, které by měly být vyšetřeny u koní s postižením močového aparátu, jsou kreatinin a močovina, při zvýšení jejich hladin dochází k azotemii. Pro odlišení jednotlivých patologických stavů močového aparátu je cenné stanovení dalších biochemických parametrů v krvi a v moči a jejich porovnání (frakční exkrece elektrolytů, aktivita GMT v moči. Všechny prezentace byly doplněny kvalitní fotodokumentací a seminář byl zakončen živou diskusí.

Seminář na téma Aktuální problémy v chovech prasat – zkušenosti praktických veterinárních lékařů zahájili a moderovali Dr. M. Žižlavský a MVDr. J. Bernardy. Jako prvního uvítali přednášejícího ze Španělska, DVM I. R. Ballará. Autor uvedl zkušenosti firmy HIPRA s kontrolou PRRS, včetně diagnostik (PCR, ELISA) a použití různých typů vakcín. Ve Španělsku a na mezinárodních trzích jsou k dispozici dvě vakcíny, PRRS modifikovaná živá (AMERVAC® PRRS) a inaktivovaná vakcína (SUPRAVAC® PRRS). Po aplikaci živé vakcíny dochází k významné redukci virémie (množství, délka), která přímo koreluje s poklesem pulmonálních lézí a respiračních potíží, s poklesem hypertermie a nižší mortalitou, včetně vyšších přírůstků a zlepšení reprodukčních parametrů. Autor doporučuje dvě dávky živou vakcínou před prvním kontaktem s terénním virem, aby se zabránilo vylučování viru a zvýšila se imunizace organismu.
Své zkušenosti s vakcinací proti PMWS v Rakousku prezentoval Dr. O. Mario (Intervet). Syndrom multisystémového chřadnutí selat po odstavu byl v Rakousku poprvé diagnostikován v r. 2001, první pozitivní případ v praxi byl zjištěn v r. 2002. Vakcína proti této virové infekci se v Rakousku aplikuje od r. 2007 u prasat, od r. 2008 u selat. Onemocnění se manifestuje stejně jako u nás chřadnutím selat, zvětšenými mízními uzlinami, pneumonií, nefritidou a hepatitidou. Po aplikaci vakcíny byla u selat zaznamenána nižší mortalita, u prasnic menší počet abortů a mrtvě narozených mláďat, a celkově byla nižší spotřeba antibiotik z důvodu menší nemocnosti selat, zejména na komplech onemocnění PRDC.
O možnostech využití metody real time PCR v terénní praxi, prováděný v laboratoři Sevaron, se podělila s přítomnými posluchači Dr. L. Czanderlová. Princip metody PCR spočívá v enzymatickém štěpení a kopii DNA, která je potom identifikována pomocí elektroforézy (zvýrazněný proužek). Technika real time PCR umožňuje průběžný monitoring pomnožení DNA za současného vyšetření několika původců onemocnění najednou, např. PCV2, PRRS, PPV, Brachyspira hyodesenteriae, Lawsonia intracellularis, Leptospira spp, Influenza A, Mycoplasma hyopneumoniae, Toxoplasma gondii, Chlamydophila spp. aj. Výhodou této metody je i vysoká citlivost, přesnost a rychlost.
Dr. M. Harvan (Boehringer Ingelheim, Slovensko) sdělil své praktické zkušenosti s použitím perorální vakcíny Enterisol®Ileitis v chovu prasat na Slovensku. Původce enteritid prasat, Lawsonia intracellularis, se vyskytuje ve všech zemích s intenzivní produkcí prasat, největšímu riziku výskytu čelí Evropa. Bakterie napadá i jiné druhy zvířat, např. jeleny, koně, krávy, pštrosy, psy aj. Infekce vyvolává u vnímavých jedinců hemoragickou diareu. V chovu prasat se doporučuje vakcinace selat ve věku tří týdnů, k nástupu imunity dochází 3 až 4 týdny po vakcinaci. Po aplikaci vakcíny Enterisol®Enteritis byly zaznamenány vyšší denní přírůstky, snížení úhynu o 1,5 % a pokles použití antibiotik až o 50 %.
V odpoledním programu vystoupil Dr. J. Malášek s praktickými zkušenostmi s hromadnými chorobami prasat, zejména PRRS. Tato dlouhodobě podceňovaná nákaza, nejen ze strany majitelů a chovatelů, je v chovech prasat příčinou obrovských ekonomických ztrát. Klinické příznaky infekce nemusí být vždy signifikantní, onemocnění může probíhat subklinicky. Pokud se podaří chov ozdravit nebo stabilizovat, je náročné tento stav udržet.
Se zkušenostmi se zdravotními problémy a vakcinací v chovu prasat na dánské farmě seznámil přítomné posluchače Dr. J. Malček.
Zajímavá byla také přednáška o zkušenostech s aktivní tvorbou zdraví v chovech prasat Dr. F. Mareše. Selekční tlak na intenzitu růstu prasat, na kvalitu finálního hybrida, na dosažení co nejlepších výsledků v reprodukci, na počet jedinců na jednotku plochy a počet farem se neustále zvyšuje. Zátěž organismu infekčními agens i neinfekčními vlivy má za následek pokles efektu prevence a terapie, z čehož plynou zvýšené finanční náklady. Tyto důvody vedly v zahraničí k různým následným opatřením – ukončení chovu prasat (50 % stav prasnic), opatření vedoucí aktivně k tvorbě zdraví a totální depopulace.
Dr. I. Dupal prezentoval stimulace a synchronizace říje u prasniček ve velkochovech prasat. Tradiční systém odstavů každý týden byl ve velkochovu byl zaměněn za turnusovém prašení s indukovanými porody 1x za tři týdny; výsledkem byla věkově a velikostně srovnaná selata. Tato technika však představuje vysokou náročnost na pracovní zatížení ošetřovatelek.
Negativními dopady mykotoxinů na efektivnost vakcinačního programu a vlivem na zdravotní stav prasat se na závěr přednášek zabýval Ing. M. Hulík (Alltech). Mykotoxiny, sekundární metabolity růstu plísní, představují celosvětový problém. V současnosti je 25 % světové populace obilovin kontaminováno mykotoxiny, včetně sóji. Kombinace dvou i více mykotoxinů v krmné dávce může být nebezpečnější (synergismus) než jeden mykotoxin ve vysoké koncentraci. Mezi faktory, které ovlivňují citlivost zvířat na mykotoxiny, patří stres, věk, březost/laktace, nemoc a terapie antibiotiky, nedostatek vitaminů a minerálů aj.
Letošní setkání na Vetfairu bylo především ve znamení prezentací klinických případů a zkušeností členů CPVS – kolegů v terénní praxi. Jejich přednášky byly předznamenáním větší aktivity členské základny CPVS a čerpaly z vlastních bohatých terénních klinických zkušeností a podmínek, které ač v zásadě shodně řeší především produkční nemoci, přece se liší některými přístupy majitelů zvířat nebo podmínkami ustájení, dané poněkud odlišnými způsoby farmaření v minulých desetiletích.

Společnost Bioveta, a. s. připravila v rámci výstavy VETfair seminář věnovaný diagnostice nemocí koček s gastroenterologickou a neurologickou symptomatologií doplněný krátkými firemními prezentacemi. V odborném programu společnosti vystoupil Dr. K. Tomša, Dipl. ECVIM-CA (CH), který se zabýval diferenciální diagnostikou zvracení a průjmu ve dvou aspektech: jedná se skutečně o IBD a jak nepřehlédnout pankreas. Dr. A. Tomek, Dipl. ECVN se zaměřil na neurologickou symptomatologii infekčních onemocnění koček. MVDr. J. Zajíc uvedl praktické zkušenosti s použitím přípravku Oxytocin Bio inj. v praxi malých zvířat.

ČAVLMZ uspořádala letos odborný seminář na téma Neurologie pro praktického veterinárního lékaře II. První část proběhla na podzim minulého roku a těšila se velkému zájmu. Nejinak tomu bylo i nyní, kdy přednášející zůstali stejní, jako v první části. Dr. P. Šrenk a Dr. A. Tomek jsou diplomanty ECVN (European Coleague of Veterinary Neurology) a mají v této oblasti bohaté zkušenosti získané na svém studijním pobytu ve švýcarském Bernu, a také na referenční klinice Jaggy v Brně. V první části seznámil Dr. Tomek posluchače s poruchami vědomí a chování. Zdůraznil význam anamnézy, posouzení abnormalit a změn v chování. Funkční poruchy chování je vhodné posoudit rovněž zvířecím psychologem. V diferenciální diagnostice onemocnění velkého mozku a mozkového kmene byl využit opakovaně algoritmus VITAMIND. Dr. Tomek probral systematicky různá onemocnění podle etiologie, kdy jednotlivá písmena znamenají skupinu onemocnění, např. V – vaskulární poruchy – infarkt, difuzní ischémie, cévní anomálie atd. V další části seznámil Dr. P. Šrenk přítomné s praktickým pohledem na kulhání, obrnu jedné z končetin. Ztráta koordinace a kulhání bývá spojováno s ortopedickými problémy, ale může mít rovněž neurogenní příčinu. Důležitá je tedy diagnostika s využitím moderních zobrazovacích metod – RTG, CT, MRI a elektromyografie (EMG). Byla probrána onemocnění periferních nervů na hrudní a pánevní končetině, vyšetřovací techniky a klinické projevy. Změny na zornici, protruze třetího víčka a enoftalmus (Hornerův syndrom) nemusí znamenat jen postižení oka, ale může být součástí traumatizace n. sympatiku, jehož neurony pregangliových vláken se nachází v předních thorakálních segmentech. Pro stanovení prognózy je důležitá přesná lokalizace a stupeň poškození nervového plexu, což bez odpovídajícího technického vybavení je v některých případech nemožné. V další přednášce Dr. A. Tomek představil posluchačům poruchy koordinace všech končetin a hlavy. Byly popsány různé ataxie – senzorické, vestibulární a cerebelární. Dále byla probrána diferenciální diagnostika onemocnění mozečku a možné příčiny.
V poslední části se Dr. P. Šrenk věnoval opět stejnému tématu –kulhání a obrně jedné z končetin a postižení sakrálních a ocasních nervů. Po nezbytné neuroanatomické části byly opět představeny hlavní symptomy, vyšetřovací techniky a diferenciální diagnostika jednotlivých onemocnění. Popsán byl rovněž syndrom cauda equina, který postihuje motorické, senzorické a vegetativní funkce stejnojmenné anatomické struktury.
Přednášky obou speakrů byly doplněny řadou videosekvencí a obrazovými dokumentacemi pacientů s neurologickými potížemi. Způsob prezentace obou přednášejících a výborně připravené ukázky učinily z této prezentace velice atraktivní téma, a přestože přednášky trvaly do pozdního odpoledne, podařilo se přednášejícím udržet pozornost posluchačů až do konce. Ze semináře rovněž vyplynulo, že neuvážené aplikace antiflogistik vedou k nesprávným závěrům se špatným koncem. Neurologie hraje v praxi veterinárních lékařů významnou roli a v případě potřeby je vhodné pro správnou diagnózu využít specializované pracoviště.

V sobotu proběhl také 14. odborný seminář firmy Hill´s pro veterinární sestry. Byla zde odměněna nejlepší absolventka za nejúspěšněji vyplněné závěrečné testy studijního programu společnosti Hill´s pro techniky VNA (Vet Nutrition Academy) – část I. Titul Sestra roku 2008 převzala od ředitelky společnosti A-VET, Renaty Sýkorové, veterinární sestra Jindřiška Leskauerová z Kliniky malých zvířat Hanzlík&Křeček v Děčíně. Vše probíhalo za přítomnosti téměř stovky veterinárních techniků, vedení společnosti Hill´s Pet Nutrition a hosta – prezidentky Asociace veterinární sester z Velké Británie Claire Fraser.
Dr. S. Havelková, odborný veterinární manažer společnosti A-VET/Hill´s, představila program pro veterinární sestry, VNA 7 (Veterinary Nutrition Adviser), který je zaměřen na řady krmiv Science Plan a Nature´s Best.

Česká buiatrická společnost uspořádala seminář se zaměřením na infuzní terapii skotu, ve kterém se přednášející zaměřili jednak na infuzní terapii u novorozených telat a na infuzní terapii u dospělého skotu při stavech vyžadujících chirurgické řešení.
Zahraniční přednášející prof. Szenci Otto, PhD., DCs. Dipl ECBHM, z Maďarska uvedl, že i přes značné pokroky v chovu skotu je perinatální mortalita stále vysoká a pohybuje se mezi 4 – 7% a představuje téměř polovinu celkových ztrát telat. Naproti tomu u telat před odstavem jsou nejčastější příčinou úhynu neonatální průjmy a respirační onemocnění. Celková mortalita u jaloviček před odstavem činila v Maďarsku 10,5 % z živě narozených, z toho průjmy byly příčinou ztrát ve 62,1 % (2002). Příčinou perinatálních úhynů bývá označována přímá i nepřímá asfyxie , neboť u téměř 75 % uhynulých telat nebyly zjištěny žádné patologické změny. Délka asfyxie, kterou může plod přežít závisí na zásobách glykogenu v srdeční svalovině. Sledování doby přežití při indukované anoxii se pohybovala mezi 4 – 6 minutami. Telata s výraznou acidózou přijímají podstatně méně kolostra z adlibidního zdroje v prvních osmi hodinách života a vykazovala nižší koncentraci imunoglobulinů. Problematika průjmových onemocnění telat je v souvislosti v narušeném trávení kolostra, na kterém se spolupodílí infekční agens, prostředí a zejména výživa. Ztráta vody při průjmu, bikarbonátu ve střevech a akumulace organických kyselin jako je kyselina L – mléčná v důsledku hyperfúze tkáně přispívá k rozvoji acidózy. Proto je důležitá včasná infuzní terapie, aby došlo ke korekci dehydratace, anémie a snížení koncentrací D- laktátu v séru.
Infuzní terpie u dospělého skotu vyžadujících chirurgické řešení bylo námětem přednášky Dr. Šterce. Zvířata podstupující operace, zejména GIT vyžadují v některých případech infuzní terapii, aby se předešlo dehydrataci a rozvoji šoku. Včasné neposkytnutí této terapie může mít za následek selhání léčby i přesto, že chirurgický zákrok byl proveden správně a úspěšně.
Důležitá je volba infuzního roztoku a zvolení přístupu u pacientů postižených metabolickou acidózou.
Doc. J. Illek J., DrSc, uvedl obecné principy infuzní terapie, včetně výpočtu jeho objemu pro telata. Jako prezident České buiatrické společnosti byl odborným garantem tohoto odborného semináře. Velmi dobrá účast specialistů z terénní praxe, umožnila zajímavou diskusi doplněnou souhrnem jak teoretických poznatků, tak i praktických zkušeností na obou stranách.

Česká asociace aviární medicíny a česká větev WVPA připravily odborné semináře týkající se zejména monitoringu výskytu Campylobacter spp. v chovech drůbeže a možnosti jeho prevence. Prof. I. Steinhauserová, CSc. uvedla, že drůbež je prokazatelně významný reservoár termofilních zástupců rodu Camylobacter, a že dominují zejména druhy C. jejuni a C. coli. Výskyt onemocnění se liší u různých druhů drůbeže chované v téže geografické oblasti a rovněž u téhož druhu chovaného v rozdílných geografických oblastech a jsou rozdíly ve výskytu i vzhledem k různým způsobům chovu. Jako možná opatření, která však v praxi i v dalším výzkumu a sledování musí být dále sledována a vyhodnocena uvedla např. aditiva (org. kyseliny do vody nebo krmiva), kompetitivní exkluzi, probiotika, bakteriociny, bakteriofágy, nebo vakcinaci. Nedílnou součástí prevence v chovech je dodržování zásad biosecurity.
Doc. I. Rychlík,CSc. (VUVeL), informoval o poznatcích o původu a vzniku rezistence k antimikrobiálním látkám u salmonel. Např. rezistence S. typhimurium k polymyxinu může způsobit zvýšenou virulenci, protože podobné antimikrobiální peptidy jsou přítomny i na sliznici hostitele. R plazmidy mohou pak přenášet i jiné geny virulence mimo genů pro ATB rezistenci. Přesto rezistence k antibiotikům a virulence nemají nic společného. U multirezistentní S. typhimurim DT104 však souhlasí, že je virulentnější než běžně citlivá S. typhimurium. Teoreticky úplný zákaz požívání ATB by nevedl v blízké budoucnosti k vymizení rezistentních kmenů. Přesto však má uvážlivé používání ATB svůj význam, protože snižuje selekci nových kmenů rezistentních k antimikrobiálním látkám.
Dr. R. Macek R. (Bayer), informoval o novém, vysoce účinném přípravku proti drůbežím čmělíkům Baymite R, který se aplikuje za přítomnosti drůbeže a je bezpečný jak pro zvířata, tak i člověka a je zde nulová ochranná lhůta na vejce snesená po ošetření tímto přípravkem. Na maso je pak ochranná lhůta 25 dní. Aplikuje se 2x v intervalu jednoho týdne.
Na nové podmínky předpisů na ochranu kuřat upozornil Dr. J. Dousek, PhD., (SVS ČR Praha). Členské státy EU by měly uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí, týkající se zejména maximálního osazení v hospodářství, nebo hale, tak aby nepřekročilo 33 kg/m2, bylo zajištěno osvětlení o intenzitě alespoň 20 luxů a byly zajištěny ostatní parametry týkající se napájení, krmení, podestýlky včetně větrání, hladiny hluku a chovatelských záznamů, nejpozději do 30. června 2010.

Kromě odborných přednášek asociací a firem proběhly tři samostatné přednášky se zajímavou aktuální problematikou. Ing. L. Charvát a Dr. L. Pánek předvedli praktickou ukázku ze svého pracoviště, terapii rázovou vlnou (shockvawe therapy). Tato metoda, běžně používaná v humánní medicíně, má své opodstatnění i v medicíně veterinární, a to při terapii bolestivých úponů, svalů, šlach, tendinitid a tendovaginitid, sezamoitid, revmatitid, při přetěžování končetin, u patních ostruh, kalcifikátů, artróz, exostóz i při podpoře hojení zlomenin u malých i velkých zvířat aj.

Dr. T. Šuster z firmy Ceva Sante Animale představil kardiologický přípravek pro psy, Prilactone®, který je prvním antagonistou aldosteronu. Aldosteron je produkován již v počátečním stadiu srdečních onemocnění, jako odpovědˇna nedostatečný výkon srdce. Prilactone® byl uveden na trh ve většině zemí EU na podzim r. 2007. Prof. J. L. Pouchelon vysvětlil efekt účinné látky spironolactonu, používaného při standardní terapii srdečních onemocnění u lidí. Tento lék tlumí škodlivé účinky aldosteronu na srdce, zpomaluje progresi onemocnění a snižuje riziko úhynu.
Perfektním zpracováním indikací CT vyšetření u malých zvířat upoutal přítomné posluchače Dr. D. Vlach. Vysvětlil základní pojmy používané při této technice, a pomocí kvalitních skenů vysvětlil různá úskalí při použití kontrastních látek a zobrazení mozku, hlavy, páteře, břišní dutiny a muskuloskeletárního systému. Autor nabízí spolupráci svým kolegům při zpracování snímků, konzultace aj.
Na VETfairu proběhla autogramiáda obrazové publikace A. Malého s barevnými a černobílými fotografiemi, nazvaná Psi, pejsci (Dogs, Chiens, Hunde …). V rámci VETfairu nechyběl ani společenský program, na pátek i sobotu byla pro všechny zúčastněné přichystána slavnostní recepce s hudebním programem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *