Vliv benazeprilu na délku života u psů s chronickým onemocněním ledvin

Chronické onemocnění ledvin (CKD, chronic kidney disease) je významnou příčinou morbidity a mortality u psů. Cílem terapie je zlepšení kvality života a jeho prodloužení.

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE-inhibitory) zpomalují progresi onemocnění u lidí i zvířecích modelů. Jejich kladný účinek spočívá zejména ve snížení systémové a intraglomerulární hypertenze, snížení proteinurie a omezení glomerulosklerózy a tubulointersticiálních lézí. U psů vedlo podávání enalaprilu ke zmírnění proteinurie v případech glomerulonefritidy a CKD s proteinurií, zmírnění proteinurie a zpomalení progrese u samojedů s hereditární nefritidou a snížení glomerulární a systémové hypertenze, proteinurie, omezení glomerulárních a intersticiálních lézí u experimentálních modelů renální insuficience. Benefity benazeprilu spočívají ve snížení koncentrace angiotensinu II, aldosteronu a systémové hypertenze u experimentálních psů se 7/8 nefrektomií. U psů s chronickým onemocněním ledvin došlo po podání benazeprilu ke zlepšení klinického stavu, zvýšení glomerulární filtrace a zmírnění proteinurie. Je však stále málo údajů z klinicky dobře designovaných studií od psů s CKD. Cílem této studie tak bylo zjistit účinek benazeprilu u psů s chronickým onemocněním ledvin ve srovnání s placebem.

Jednalo se o prospektivní, multicentrickou, randomizovanou, zaslepenou a placebem kontrolovanou klinickou studii, která probíhala na 15 veterinárních pracovištích ve Francii, Itálii, Španělsku a Velké Británii. Do studie byli zařazováni psi s diagnózou CKD (koncentrace kreatininu v séru vyšší než 142 µmol/l, hustota moči nižší než 1,020) s hmotností 2,5-80 kg. Nebyli zařazeni psi s akutním poškozením ledvin, prerenální nebo postrenální azotemií, selháním srdce, diabetes mellitus, klinicky zjevným onemocněním jater, malignitami, chronickým onemocněním gastrointestinálního traktu a psi nespolupracujících klientů. V rámci studie nesměla být pacientům podávána antibiotika s nefrotoxickým účinkem, antihypertenziva, kortikosteroidy, diuretika, nesteroidní antiflogistika, střevní vazače fosfátů nebo vitamín D a jeho deriváty.

Po zařazení do studie byli psi náhodně rozděleni do dvou skupin. Léčené skupině byl podáván benazepril v dávce 0,25-0,5 mg/kg 1x denně. Druhé skupině bylo podáváno placebo, které mělo stejný vzhled jako benazepril. Studie trvala dva roky. Hodnotil se čas přežití a také nutnost infuzní terapie při zhoršení klinického stavu.

Do studie bylo zařazeno celkem 49 psů, 24 psů dostávalo benazepril a 25 placebo. Skupiny se svým složením výrazně nelišily. Podle klasifikace International Renal Interest Society (IRIS) bylo ve skupině 12 psů IRIS 2, 29 psů IRIS 3 a 8 psů IRIS 4.

Nebyl zjištěn kladný vliv benazeprilu na přežití psů s CKD zařazených do studie ve srovnání s účinkem placeba. Medián doby přežití léčených psů byl 305 dní, v placebo skupině to bylo 287 dní. Proteinurie hodnocení pomocí UPC byla po terapii benazeprilem signifikantně nižší. Mezi skupinami nebyly žádné rozdíly ve výskytu klinických příznaků nebo epizod zhoršení stavu. Benazepril byl v této studii velmi dobře tolerován.

Hlavním výsledkem této práce je zjištění, že benazepril významně redukuje u psů s CKD proteinurii, ale nemá vliv na délku života.

Tato studie má několik omezení. Prvním je malá velikost testované skupiny, ani přes velké úsilí se nepodařilo zvýšit počet psů, kteří by splňovali kritéria pro zařazení do studie. Nebyl také rutinně měřen tlak krve, takže nemohl být hodnocen vliv benazeprilu jako antihypertenziva. Třetím limitem byl zákaz podávání střevních vazačů fosfátu kvůli omezení variability. Dalším bodem může být použitá dávka benazeprilu, která se pohybovala při spodní hranici doporučeného rozmezí. Je možné, že při použití vyšší dávky by se mohl objevit výraznější klinický efekt.*

KING, J. N., FONT, A., ROUSSELOT, J. F., et al. Effects of benazepril on survival of dogs with chronic kidney disease: a multicenter, randomized, blinded, placebo-controlled clinical trial. J Vet Intern Med 2017;31:1113-1122.

 Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová, Ph.D.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *