Výhřez rekta u prasat

M. SVOBODA Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství 2001;51:208-210

SOUHRN
Svoboda M. Výhřez rekta u prasat. Veterinářství 2001;51:208-210.
Práce shrnuje poznatky týkající se výhřezů rekta u prasat. Vyskytují se především u selat po odstavu, ale setkáváme se s nimi i u starších rostoucích prasat a méně často i u prasnic. Pozornost je věnována hlavně příčinám a predispozičním faktorům výhřezů rekta.

SUMMARY
Svoboda M. Rectal prolapse in swine – a review. Veterinářství 2001;51:208-210.
Current information on rectal prolapses in pig is reviewed. Prolapses occur most frequently in weaners, but are found also in growing pigs and less frequently in sows. Major attention is paid to causes and factors predisposing for rectal prolapse.

Rektum a vagína jsou fixovány ve své poloze pomocí závěsného aparátu tvořeného kolagenními vlákny, svaly a vazy. Tento závěsný aparát může být u některých zvířat do značné míry infiltrován tukem. Teoreticky k výhřezu dochází, jestliže je tlak na závěsný aparát příliš velký nebo je závěsný aparát z nějakého důvodu oslaben. Tlak na závěsný aparát může pocházet od samotného zvířete (při zánětu konečníku, zánětu močové trubice, zácpě, kašli a porodu) nebo se jedná o fyzikální tlak (nadměrný sklon podlahy nebo váha břišního obsahu). Oslabení závěsného aparátu může vznikat při edému (včetně edému v důsledku mykotoxinů), tukové infiltraci, nádorové infiltraci, působením některých látek a v důsledku genetické náchylnosti.1
Vyhřezlé rektum u prasat v předvýkrmu vyčnívá obvykle 10-13 cm. Takto relativně konstantní stupeň výhřezu je dán pravděpodobně díky fixaci rekta krátkým mesorektem a svaly pánevní diafragmy.2
Ačkoliv se chovatel setkává obvykle s kompletním výhřezem, některá prasata mají při defekaci přechodný výhřez části rektální sliznice. Tento fenomén je možno vidět také během kašle. U takovýchto prasat může dojít později k výhřezu rekta.
Výhřezy rekta se vyskytují především u selat po odstavu, ale setkáváme se s nimi i u starších rostoucích prasat a méně často i u prasnic.3Výhřezy rekta se vyskytují většinou sporadicky a v mnoha případech nelze jednoznačně určit jejich příčinu.1

Příčiny a predispoziční faktory

Zánět: Rektální výhřezy jsou někdy spojovány se zánětem tenkého a tlustého střeva způsobeného virovou nebo bakteriální infekcí, parazity nebo plísněmi.4,5
V případech, kdy je zánět silný a dochází k iritaci rekta, dochází k bolestivému nucení na kálení, jehož následkem může být výhřez rekta. Ačkoliv ve Skotsku bylo pozorováno mnoho prasat s kolitidou, infekční i neinfekční, a k výhřezům rekta nedocházelo.U starších prasnic může vést zánět močové trubice a pochvy (z jakékoli příčiny) k bolestivému nucení na močení. Následkem může být výhřez rekta, výhřez vagíny nebo výhřez obou.1
Faktory výživy: Náhlé změny v potravě (např. z krmné směsi na syrovátku) mohou vést příležitostně k rektálnímu výhřezu. Chronický nedostatek vody způsobuje zácpu, což může vést následně k výhřezu rekta. Krmivo s nízkým obsahem vlákniny, tj. krmivo bez otrub nebo pšeničná krmiva, může vést také k zácpě. Možnost vzniku zácpy je zvýšena nedostatkem pohybu (např. prasnice v porodních kotcích). Vyšší výskyt výhřezů rekta lze tedy očekávat v omezeném ustájení. Účinnou prevencí může být denní krmení malým množstvím slámy.1
V literatuře je popsán případ rektálních výhřezů u selat v důsledku obturace močové trubice močovými kaménky. Příčinou tvorby močových kaménků bylo neobvykle vysoké množství vápníku (2,25 %) v potravě. Částečná nebo úplná obturace močové trubice vyvolala bolestivé nucení na močení a následný výhřez rekta.1
Při experimentálním zkrmování potravy obsahující vysoké koncentrace lysinu byla zjištěna 6,73krát větší pravděpodobnost výhřezů rekta.6 Příčina tohoto jevu je však nejasná.
Fyzikální a mechanické faktory: Poranění rekta nebo močové trubice při připouštění způsobuje bolestivé nucení na kálení a močení a může vést až k výhřezu. Kromě toho může docházet k postupnému ochabování pánevní diafragmy při stárnutí prasnic nebo při graviditě, kdy se zvyšuje hmotnost břišního obsahu. Selhání jedné nebo více závěsných struktur může mít za následek výhřez rekta, vagíny nebo obou.1
Pokud jsou prasnice ustájeny na stáních s nadměrně velkým sklonem, zvýšený intraabdominální tlak může překonat odpor pánevní diafragmy a následuje vyhřeznutí. Riziko je zvláště velké při zvětšování hmotnosti abdominálního obsahu za gravidity.1
K mechanickému poškození vaginálního traktu dochází také během porodu, buď přirozeně nebo zásahem člověka. To může mít za následek poškození některé ze struktur pánevní diafragmy nebo způsobit zánět pochvy.V obou případech může být výsledkem poševní výhřez.1
Rektální výhřezy byly zaznamenány při transportu prasat ve velké přepravní hustotě.7
Vysoký výskyt výhřezů rekta byl pozorován u odstávčat z různých vrhů krátce po ustájení ve společném kotci. Tyto případy byly zřejmě následkem zvýšeného tlaku na krajinu břišní během bojů mezi prasaty.1
Léčiva: Opakované používání estrogenů nebo jakýchkoliv estrogenních látek ke stimulaci říje u prasnic nebo prasniček může vést k nadměrnému otékání vulvy, vulvovaginitidě a k následnému výhřezu.1
Výhřez rekta byl popsán u prasat v předvýkrmu při podávání terapeutických dávek tylosinu v krmivu. Není známo, proč k tomu dochází. Je možné, že tylosin alteruje normální bakteriální mikroflóru střeva s následným přemnožením plísní. To může způsobit zánět konečníku, bolestivé nucení na kálení a výhřez rekta.1
Rektální výhřez v důsledku edému byl zaznamenán při medikaci prasat lincomycinem. Edém je často pozorován při prvním použití léčiva, ale obvykle vymizí během 72 hodin.8
Faktory prostředí: Obecně existuje shoda v tom, že se rektální výhřezy objevují častěji během zimních měsíců.9,10 Předpokládá se, že za chladného počasí jsou prasata nucena mačkat se na sebe a tím se zvyšuje pravděpodobnost vzniku výhřezu.1 Zatím neexistují žádná objektivní data potvrzující tuto hypotézu.
Další faktory: Někteří autoři předpokládají i vliv dědičného založení prasat.11,12
U prasat s nízkou porodní hmotností (méně než 1000g) je větší pravděpodobnost, že budou později v životě trpět rektálními výhřezy. Předpokládá se, že selata s nízkou porodní hmotností mají při narození méně svalových vláken a mají vrozeně slabší závěsný aparát. Slabý závěsný aparát rekta může v období rychlého růstu selhat.13
Poruchy chování prasat projevující se vzájemným iritováním se v anální krajině rypákem vedly u odstavených prasat k výhřezům rekta (výskyt 4-6 %). Zlepšení klimatických podmínek zabránilo nárůstu dalších případů.14
Při kašli se rektální sliznice u prasat přechodně vysunuje. Předpokládá se, že kašel může napomoci vzniku výhřezu rekta, ale neexistují objektivní údaje, které by podpořily tuto hypotézu.1
Průjem není považován za běžný prekurzor výhřezu rekta. Např. v chovu, kde došlo k propuknutí virové gastroenteritidy prasat, nebyl zaznamenán zvýšený výskyt výhřezů rekta.13
Nedostatečná kontrola análního svěrače v důsledku infekce nebo traumatu pánevních nervových center (kupírování ocásků, okusování ocásků) může vést k výhřezu rekta.15
Při nesprávném provádění amputace ocásku může být zraněna, popřípadě až amputována dorzální část análního sfinkteru a narušena jeho funkce. Důsledek takové chyby není pozorován bezprostředně. Teprve zvyšující se objem přijímaných krmných směsí a přechod z ČOS II na směs A 1 s vyšším obsahem vlákniny vede k většímu zatěžování trávicího traktu, zesílení střevní peristaltiky a vzestupu nitrobřišního tlaku při defekaci. Tyto faktory spolu s narušením funkce análního svěrače mohou vést k výhřezu rekta.1

Klinické příznaky
Při výhřezu rekta visí z análního otvoru různě dlouhý válcovitý útvar s cirkulárními brázdami. Následkem komprese cév řitním svěračem a nedostatečného odtékání krve vzniká venózní hyperémie a statický edém.Takto edematózně zvětšená vyhřezlá část rekta snadno podléhá mechanickému poškození. Defekace bývá stížená nebo zastavená, takže může dojít k celkové infekci. V další fázi vznikají fibrinózní adheze až srůsty seróz a dochází k poškozování navenek vyvrácené sliznice rekta. Pokračující komprese cév má za následek nekrózu tkání vyhřezlé části rekta.17,18

Léčba a prevence
Kromě léčby jednotlivých případů, spočívající v chirurgické reparaci, případně resekci vyhřezlého rekta, se nepovažuje pro sporadické případy rektálních výhřezů za účelné provádět specifická kontrolní nebo preventivní opatření. Jestliže se však výhřezy rekta vyskytují v hromadném měřítku, prevence spočívá v identifikaci a následném odstranění příčin a predispozičních faktorů.1 Zjišťování přesných příčin výhřezů rekta je však obtížné a často i neúspěšné.
Pokud se dá vyhřezlé rektum dobře reponovat a nehrozí ani nebezpečí rozšíření infekce (čerstvé případy bez těžšího poškození), léčba spočívá v repozici vyhřezlé části a založení cirkulárního stehu. Tento zákrok je třeba provést co nejdříve, aby nedošlo k poškození vyhřezlé části rekta. Steh se provádí ve vzdálenosti 1 cm od análního otvoru tak, že se kůže prošívá střídavě dovnitř a ven. Konce šicího materiálu se nechávají delší a používají se k zatažení a zauzlení cirkulárního stehu. Steh nesmí být příliš utáhnutý, aby se předčasně nepřeřezal a aby byl zachován průchozí řitní otvor (šířka na jeden prst) pro vylučování výkalů. Steh se odstraňuje obvykle za 5–10 dní.17,19
Pokud již došlo k nekrotizaci vyhřezlé části rekta, musí se přistoupit k její resekci. Existuje několik možných způsobů resekce rekta. Podrobný popis jednotlivých postupů resekce rekta není pro svou rozsáhlost součástí tohoto sdělení. Publikace zabývající se podrobně jednotlivými metodami resekce rekta jsou uvedeny v přehledu literatury.17-19

Literatura:
1. Smith VJ. Prolapses. In: Straw BE, D´Allaire S, Mengeling WL, Taylor DJ (Eds). Diseases of Swine. Ames;Iowa State Univ Press, 1999:777–782.
2. Hindson JC. Prolapse of the rectum in the pig. Vet Rec 1958;70:214–216.
3. Huml O. Nežádoucí účinky krmiv u prasat. Sborník ze semináře Zdravotní rizika výživy prasat a systém zdravotní nezávadnosti krmiv. Brno;VFU Brno, 2000:18.
4. Pfeifer CW. Veterinarians on call. Nat Hog Farmer 1984;15:64.
5. Straw B. Rectal prolapses in swine. Cornell Extension Bull, fall issue; 1987.
6. Amass SF, Schinckel AP, Clark LK. Increased prevalence of rectal prolapses in growing/finishing swine fed a diet containing excess lysine. Vet Rec 1995;137:519–520.
7. Guise HJ, Penny RHC. Factors influencing the welfare and carcass and meat quality of pigs. 1. The effect of stocking density in transport and the use of electric goads. Anim Prod 1990;49:511–515.
8. Kunesh JP. Therapeutics. In: Leman AD, Glock RD, Mengeling WL et al (Eds). Diseases of Swine. Ames;Iowa State Univ Press, 1981:724.
9. Wilson MR. More on rectal stricture. Int Pig Lett 1984;4(5):4.
10. Prange H, Uhlemann J, Schmidt A, Gericke R. Aetiology and pathogenesis of acquired rectal stricture of swine. Monatsh Veterinärmed 1987;42:425–428.
11. Saunders CN. Rectal stricture syndrome in pigs: A case history. Vet Rec 1974;94:61.
12. Becker EG, Van der Leek M. Possible genetic predisposition to rectal prolapse in swine: A case report. Proc Int Pig Vet Soc 1988;10:395.
13. Gardner IA, Hird DW, Franti CE, Glen J. Patterns and determinants of rectal prolapse in a heard of pigs. Vet Rec 1988;123:222–225.
14. Muirhead MR. Rectal prolapse. Int Pig Lett 1989;9(1):3.
15. Henry S. Vet´s view. Pig American 1983:45.
16. Martínek J. Prolapsus ani et recti u prasat v souvislosti s kupírováním. Veterinářství 1981;31(6):265.
17. Šutta J, Orság A. Špeciálna operačná chirurgia. In Veterinárna chirurgia. Bratislava;Príroda / Praha;SZN, 1986;551–553.
18. Waldmann KH, Plonait H. Erkrankungen der Verdauungsorgane und des Abddomes. In Lehrbuch der Schweinekrankheiten. Berlin;Parey Buchverlag, 1997:384–386.
19. St-Jean G, Anderson DE. Anesthesia and surgical procedures in swine. In Diseases of Swine. Iowa State;Univ. Press, 1999:1142–1143.

Adresa autora:
MVDr. Martin Svoboda
Klinika chorob prasat FVL VFU Brno
Palackého 1-3
612 42 Brno

Kompletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2001;51:208-210.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *