Výskyt termofilních druhů Campylobacter sp. u prasat a v prostředí porážek

I. STEINHAUSEROVÁ, L. POVOLNÁ, Š. HEJLOVÁ Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství 2003;53:25-26.

SOUHRN
Steinhauserová I., Povolná L., Hejlová Š. Výskyt termofilních druhů Campylobacter sp. u prasat a v prostředí porážek. Veterinářství 2003;53:25-26.
V letech 2001 – 2002 byl hodnocen výskyt kmenů termofilních druhů Campylobacter sp. ve střevním obsahu jatečně zralých prasat a z prostředí porážek. Bylo vyšetřeno celkem 516 vzorků (střevní obsah – cékum, stěry z povrchu půlek, z prostředí porážek) pocházejících z 11 různých farem a 11 různých jatek. Z celkového počtu 516 vzorků bylo prokázáno 154 kmenů Campylobacter sp. (30 %). Nejčastější nálezy Campylobacter sp., a to 127 kmenů (50 %), byly ve střevním obsahu (cékum) a ve stěrech z povrchu půlek, odkud bylo izolováno 17 kmenů (11%). Z prostředí porážek byly kmeny Campylobacter sp. izolovány pouze ojediněle. Čtyři kmeny byly prokázány na povrchu dopravníků, 3 kmeny v odštětinovacích strojích a tři kmeny Campylobacter sp. na povrchu zařízení porážek (sekáč, závěsné háky). Žádný kmen Campylobacter sp. nebyl zjištěn v pařicí vaně a na povrchu půlicí pily. S ohledem na druhové zastoupení u prasat, kde převažuje především C. coli, a nízký výskyt na povrchu půlek ihned po poražení s očekávaným poklesem během zchlazování půlek lze říci, že riziko onemocnění člověka kampylobakteriózou z vepřového masa je velmi nízké.

SUMMARY
Steinhauserová I., Povolná L., Hejlová Š. Special thermofile strains of Campylobacter sp., discovered in pig´s GIT, as well as in environment of slaughterhouses. Veterinářství 2003;53:25-26.
During the years 2001 – 2002 presence of thermofile strains of Campylobacter in pigs to-be-slaughtered had been evaluated. The total number of 516 samples was collected (mostly gut contents taken from cecum, smear from the surface of hanging halfs, and those taken from the vicinity of slaughtering place). Samples were taken from 11 different pig farms and 11 slaughter houses. There had been confirmed 154 findings of Campylobacter out of 516 samples (which means 30%). The most findings were from gut contents (50%) and on the surface of hanging halfs (11%). However, only few findings were from an environment of slaughter house, while nothing have been found from within a steam chamber and on the surface of a bisecting saw. All in all, these data suggest that there is only minimum risk of infection by Campylobacter for working staff.

Za významné vehikulum onemocnění kampylobakteriózou se považují vedle drůbeže také prasata a vepřové maso. U dospělých porážených kusů je Campylobacter sp. součástí střevní mikroflóry, aniž by vyvolával příznaky onemocnění. Podle literárních údajů1,2 však může být vepřové maso vehikulem onemocnění člověka kampylobakteriózou. Z tohoto důvodu jsme provedli hodnocení situace ve výskytu Campylobacter sp. na vepřových porážkách a na povrchu vepřového masa.
V letech 2001 – 2002 byl hodnocen výskyt kmenů termofilních druhů Campylobacter sp. ve střevním obsahu jatečně zralých prasat a z prostředí porážek. V hodnoceném období (červen 2001 – květen 2002) bylo vyšetřeno celkem 516 vzorků od prasat pocházejících z 11 různých farem a porážených na 11 různých jatkách. Vzorky byly odebírány ze střevního obsahu prasat (cékum), z povrchu půlek v okolí rekta a z prostředí porážek. Na porážkách byly odebírány vzorky z pařicí vany, odštětinovacího stroje, dopravních pásů, půlicí pily a sekáče. Vzorky byly odbírány formou stěrů a ihned dopravovány do laboratoře. Každý vzorek byl tentýž den naočkován přímo na plotnu se selektivním médiem CCDA (CM739, Oxoid Ltd., England) se suplementem CCDA (SR155, Oxoid Ltd., England) a inkubován 48 hodin mikroaerofilně (5 % O2, 10 % CO2, 85 % N2) při 37°C. Druhová identifikace byla prováděna pomocí následujících biochemických testů (dle ČSN ISO 10272): oxidázový test, test na přítomnost katalázy, test na hydrolýzu hippurátu, citlivost na kyselinu nalidixovou a cephalotin a test na produkci sirovodíku na TSI médiu. Dále byly prováděny růstové testy při 30 a 37 °C. Rodová a druhová identifikace izolovaných kampylobakterů byla potvrzena a upřesněna pomocí PCR se specifickými primery pro určování C. jejuni a C. coli.

Výsledky a diskuze
Z celkového počtu 516 vzorků bylo prokázáno 154 kmenů Campylobacter sp. (30 %). Nejčastější nálezy Campylobacter sp., a to 127 kmenů (50 %), byly zjištěny ve střevním obsahu (cékum) a ve stěrech z povrchu půlek, odkud bylo izolováno 17 kmenů (11 %). Z prostředí porážek byly kmeny Campylobacter sp. izolovány pouze ojediněle. Čtyři kmeny byly prokázány na povrchu dopravníků, 3 kmeny v odštětinovacích strojích a tři kmeny na povrchu zařízení porážek (sekáč, závěsné háky). Žádný kmen Campylobacter sp. nebyl zjištěn v pařicí vaně a na povrchu půlicí pily. Veškeré získané výsledky jsou souhrnně vyjádřeny v tabulce I.
Druhovou identifikací (biochemickou a následně PCR) byly prokázány především kmeny C. coli. Z celkových 154 izolovaných kmenů Campylobacter sp. bylo zjištěno 133 kmenů C. coli (87 %) a 21 kmenů C. jejuni 13 %). Jiné termofilní druhy Campylobacter sp. nebyly prokázány. Naprostá většina kmenů C. jejuni (19 kmenů) byla izolována ze střevního obsahu prasat a pouze dva kmeny z prostředí porážky. Frekvence výskytu Campylobacter sp. v jednotlivých chovech byla značně rozdílná. Nejnižší incidence byla 10 % a v jednom případě jsme zjistili i 96% výskyt Campylobacter sp. V tomto případě se jednalo pouze o nálezy Campylobacter coli, a to ve střevním obsahu porážených prasat. U ostatních chovů se incidence pohybovala mezi 10 – 30 %, což odpovídá i údajům v zahraniční literatuře.
Výskyt Campylobacter sp. ve střevním obsahu prasat je podle zahraničních autorů 1,3,4 značně vysoký. Ve Spojených Státech při odběru střevního obsahu ze slepého střeva bylo zjištěno, že 70 – 100 % vzorků je pozitivních na Campylobacter sp., zatímco v jiných pramenech se uvádí výskyt od 0 do 60 %5,6. Také v Holandsku bylo prokázán vysoký stupeň nosičství Campylobacter sp., ovšem v závislosti na úrovni farem. Farmy s nízkou hygienou měly promořenost 90 – 100 %, zatímco na farmách, kde byla přijata striktní hygienická opatření, se Campylobacter sp. vyskytoval je u 22 % vzorků obsahu střeva. V porovnání se zahraničím jsou nálezy Campylobacter sp. ve střevním obsahu prasat v České republice podstatně nižší a pohybují se v průměru kolem 50 %.
Také výskyt Campylobacter sp. na povrchu jatečně opracovaných kusů prasat je v našich podmínkách nízký. Na základě našeho výzkumu bylo zjištěno, že povrch vepřových půlek bezprostředně po poražení je asi v 11 % kontaminován Campylobacter sp. Jednalo se přitom o stěry v oblasti rekta bezprostředně po vykolení, kde lze předpokládat možnost sekundární kontaminace ze střevního traktu. Ve srovnání se situací při porážení drůbeže bylo při našem hodnocení ihned po poražení kontaminováno asi 39 % kusů drůbeže a po vychlazení klesl výskyt pozitivních nálezů Campylobacter sp. na zhruba 26 %.
U vepřového masa probíhá chlazení za naprosto jiných podmínek než chlazení drůbeže a lze předpokládat, že počty Campylobacter sp. se na povrchu vepřových půlek výrazně sníží. Je to způsobeno značnou citlivostí Campylobacter sp. k nízké vodní aktivitě (osušování povrchu) a k přítomnosti kyslíku. Při chladírenských teplotách se Campylobacter sp. v žádném případě nemůže pomnožovat a nastupující procesy zrání masa mají negativní dopad na přežívání Campylobacter sp. Tyto poznatky potvrzují i zkušenosti s přežíváním Campylobacter sp. na povrchu jater při různých teplotách.7 Bylo prokázáno, že teploty 4 °C jsou pro přežívání příznivější než teplota 15 nebo 37 °C. Nicméně doby přežívání při chladírenských teplotách se pohybují 24 – 36 hodin v závislosti na dalších faktorech.
Při porovnání drůbeže a prasat je odlišné vzájemné zastoupení jednotlivých druhů termofilních Campylobacter sp. U drůbeže je dominantním druhem C. jejuni, který v našem sledování představoval asi 85 % všech izolovaných kmenů a 15 % kmenů bylo určeno jako C. coli. U prasat je situace v druhovém zastoupení naprosto odlišná. Naprostou většinu představují kmeny C. coli (87 %) a pouze 13 % připadá na C. jejuni. Také v zahraniční je u izolátů z prasat vyšší poměr C. coli než C. jejuni, ale některé zdroje1 uvádějí až 30 % podíl C. jejuni. Ve starší literatuře5,6 se uvádí jako dominantní druh u prasat C. coli, zatímco výskyt C. jejuni je spojován s drůbeží. Podle posledních výzkumů je C. coli stále převažujícím druhem, ale C. jejuni tvoří 30 – 50 % nálezů jak u zdravých, tak i u nemocných prasat.1 Ostatní druhy Campylobacter sp., především C. lari nebo C. hyointestinalis, se u prasat izolují jen ojediněle.
C. jejuni a C. coli hrají odlišnou roli ve schopnostech vyvolávat onemocnění u člověka. V literatuře se uvádí,8 že jak C. jejuni, tak i C. coli jsou patogenní pro člověka, ale je zřejmé, že většina onemocnění je vyvolána C. jejuni. Při identifikaci asi 140 kmenů Campylobacter sp. izolovaných od humánních pacientů v České republice bylo zjištěno, že většina izolovaných kmenů, které byly příčinou akutních enteritid, byla identifikována jako C. jejuni a jen v několika případech byl potvrzen C. coli. Z uvedených poznatků vyplývá, že dominantním patogenem při vzniku kampylobakteriózy u člověka je právě C. jejuni. C. coli se v naší populaci uplatňuje jako původce onemocnění člověka pouze výjimečně.
Pokud tedy hodnotíme možnost přenosu Campylobacter sp. z prasat a vepřového masa na člověka a schopnost vyvolat alimentární onemocnění, musíme konstatovat následující skutečnosti. Vzhledem k výskytu především Campylobacter coli a v menší míře i C. jejuni ve střevním obsahu prasat nebezpečí přenosu na člověka existuje. S ohledem na druhové zastoupení u prasat, kde převažuje především C. coli, a nízký výskyt na povrchu půlek ihned po poražení a na očekávaný pokles během zchlazování půlek lze říci, že riziko onemocnění člověka kampylobakteriózou z vepřového masa je velmi nízké.

Literatura:
1. Harvey R. B., Young C. R., Ziprin R. L. a kol. Prevalence of Campylobacter spp. isolated from the intestinal track of pigs raised in an integrated swine production system. Journal of the American Veterinary Medical Association 1999;215:1601-1604.
2. Loewenherz-Lűning K., Heitmann M., Hildebrant G. Untersuchungen zum Vorkommen von Campylobacter jejuni in verschiedenen Lebensmitteln tierischen Ursprungs. Fleichwirtschaft 1996;76:958-961.
3. Weijtens M. J. B. M., Urlings H. A. P., Van der Plas J. Establishing a campylobcter-free pig population through a top-down approach. Lett Appl Microbiol 2000;30:479-484.
4. Madden R. H., Moran L., Scates P. Optimising recovery of Campylobacter spp. from the lower porcine gastrointestinal tract. J Microbiol Med 2000;42:115-119.
5. Svedhem A., Kaijser B. Isolation of Campylobacter jejuni from domestic animals and pets: probable origin of human infection. Journal of Infection 1981;3:37-40.
6. Oosterom J., Dekker R., de Wilde G. J. A. Prevalence of Campylobacter jejuni and Salmonella during pig slaughtering. Veterinary Quarterly 1985;7:31-34.
7. Moore J. E., Madden R. H. Survival of Campylobacter coli in porcine liver. Food Microbiol 2001;18:1-10.
8. Konkel M. E., Joens L. A., Mixter P. F. Molecular characterization of Campylobacter jejuni virulence determinants. In: Nachamkin I., Blaser M. J. (Eds.): Campylobacter. Washington; ASM Press, 2000:217-240.

Adresa autora:
Doc. MVDr. Iva Steinhauserová, CSc.
Ústav hygieny a technologie masa FVHE VFU Brno
Palackého 1 – 3612 42 Brno
e-mail: steinhauserovai@vfu.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *