Využití laboratorní klinické imunologie ve veterinární praxi u koček

Praktické využití možností, které nabízí klinická imunologie, napomáhá veterinárnímu lékaři pochopit a v řadě případů i úspěšně řešit mnohá závažná onemocnění koček. Přesto se zdá, že tato nabídka není doposud efektivně využívána. Příspěvek se zabývá analýzou příčin tohoto stavu a přináší příklady efektivního využití klinické imunologie v léčbě koček. Je zdůrazněno, že pokusy ovlivnit imunitní systém pacienta bez dostatečné znalosti jeho aktuálního stavu mohou být spojeny s rizikem poškození zdraví a prohloubení nemoci. Pozornost je třeba věnovat i odběru krve a jejímu zpracování a transportu do laboratoře. Základní vyšetření zahrnuje u koček určení celkového a diferenciálního počtu leukocytů, stanovení celkové hladiny imunoglobulinů nebo gamaglobulinů, případně stanovení hladiny proteinů akutní fáze. K testům prohloubeného imunologického profilu patří funkční testy fagocytární aktivity a aktivity lymfocytů, případě stanovení subpopulací lymfocytů, stanovení hladiny jednotlivých izotypových tříd imunoglobulinů, určení hemolytické aktivity komplementu nebo stanovení hladin jeho jednotlivých komponent.
Studium klinické imunologie a pochopení jejích základních principů i postupů dává veterinárnímu lékaři reálnou šanci pochopit a v řadě případů i úspěšně řešit mnohá závažná onemocnění koček.1 Nezbytnost respektování těchto skutečností je dána jednak vzrůstajícím počtem informací, které mají charakter předběžných výsledků perspektivních forem terapie celé řady nemocí, jednak náročnými požadavky, které jsou na veterinární medicínu kladeny ze strany chovatelské veřejnosti. Přitom řada onemocnění je vyvolána nebo alespoň spojena s poruchou funkce imunitního systému. S přihlédnutím k těmto jasným argumentům se může zdát doposud relativně nízké využívání potenciálu, který Oddělení imunologie VÚVeL v Brně jako naše přední specializované pracoviště nabízí, poněkud nepochopitelné. Skutečnost je však poněkud složitější a objektivní analýza tohoto stavu vyžaduje pochopení minimálně tří příčin.
Historickou příčinou je fakt, že až do nedávné doby nebyla klinická imunologie jako samostatná disciplína ve veterinární medicíně příliš rozpracovaná.1 Do určité míry to bylo zapříčiněno ekonomicky náročnými požadavky na vybavení speciálních laboratoří. Existence samostatné imunologické laboratoře pracující na komerční bázi se i dnes jeví jako nereálná, a proto je praktickým řešením návaznost takového provozu na projekty řešené v rámci základního nebo aplikovaného výzkumu.1-4 V tomto směru se situace v České republice nijak výrazně neliší od ekonomicky silnějších zemí Evropy a je dokonce mnohem lepší než v celé řadě členských států EU.
Ani další příčinu nelze považovat za „specificky český problém“. Jedná se o poměrně omezenou poptávku ze strany klinických pracovišť, ačkoliv jsou různé formy poruch imunitního systému koček jako průvodní jevy jiných onemocnění nebo dokonce samostatné choroby časté. Důvodem může být přesvědčení o „omezeném praktickém“ využití získaných výsledků. Primární imunodeficience jsou u koček diagnostikovány vzácně. K doloženým syndromům nicméně patří aplazie thymu spojená s hypotrichózou, selektivní deficience protilátek třídy IgA, Chédiakův-Higashiho syndrom perských koček nebo Pelgerova-Huëtova anomálie. Oproti tomu sekundární imunodeficience jsou u koček průvodním jevem mnoha onemocnění včetně infekčních.5,6 Jedná se především o infekci virem imunodeficience koček (FIV) a infekci virem leukémie koček (FeLV).2,6-8 Hlavním projevem infekce FIV na imunologické úrovni spočívá v úbytku pomocných Th lymfocytů a snížení jejich aktivity s následným snížením produkce i schopnosti odezvy na interleukin IL-2.9 Následkem takové imunodeficience se dostavují sekundární bakteriální infekce horních i dolních cest dýchacích, bakteriální infekce močových cest, gingivitidy, pyodermie, opakovaný notoedrový svrab, neštovice koček, kandidóza, kryptokokóza a reaktivace klinické toxoplazmózy u chronických nosičů.10 U koček postižených virovou leukémií se rovněž manifestuje celá řada sekundárních infekcí (hemobartonelóza, toxoplazmóza, chlamydióza, mykoplazmóza) a aktivují se virové infekce v latentní fázi (herpesvirus, kalicivirus).1,6 Velmi závažnou a v podmínkách střední Evropy aktuální virózou, u níž byla rovněž prokázána snížená aktivita imunitního systému, je infekční peritonitida koček (FIP).3,11-14 Téměř u všech imunologicky testovaných koček postižených efuzivní i neefuzivní formou choroby byla v akutním stadiu infekce zjištěna výrazná inhibice aktivity lymfocytů v testu in vitro spolu s lymfopenií. U postižených zvířat byla prokázána také neutrofílie a zvýšená hladina imunoglobulinů i cirkulujících imunokomplexů. Jak jsme již uvedli dříve, tato fakta ovlivnila náhled na efektivitu tradiční léčby koček s infekční peritonitidou.1,3
Jakýkoliv pokus začlenit ovlivnění imunity pacienta do terapeutického protokolu bez skutečné znalosti momentálního stavu jeho imunitního systému je doprovázen rizikem poškození a prohloubení nemoci. Přitom v rukách praktického veterinárního lékaře jsou nástroje pro alespoň dílčí posouzení funkce imunitního systému. Je to např. vyhodnocení anamnestických údajů (chronické, opakované infekce, onemocnění, u kterých je imunosuprese popisována, použití léků s imunosupresivními účinky apod.) nebo klinické nálezy (lymfadenopatie, splenomegalie aj.). Tím může být také odpovědně indikováno následné laboratorní imunologické vyšetření. Před začleněním imunologického vyšetření kočky do komplexu diagnostických kroků je třeba respektovat požadavky, které laboratorní zpracování odeslaných vzorků vyžaduje. Týká se to způsobu odběru krve i jejího zpracování a transportu do laboratoře.4 Ty spočívají mimo jiné v aseptickém odběru heparinizované krve pro funkční testy buněk. Základní vyšetření zahrnuje určení celkového a diferenciálního počtu leukocytů, stanovení celkové hladiny imunoglobulinů (např. některou ze srážecích metod) nebo gamaglobulinů (jako součást elektroforézy séra). Důležitým ukazatelem probíhajících zánětlivých procesů jsou i určení rychlosti sedimentace erytrocytů. Tyto metody nejsou vázány na specializovanou imunologickou laboratoř, a proto by mohly patřit do základní diagnostické výbavy klinického pracoviště. K testům prohloubeného imunologického profilu patří funkční testy fagocytární aktivity a aktivity lymfocytů, případě stanovení subpopulací lymfocytů, stanovení hladiny jednotlivých izotypových tříd imunoglobulinů, určení hemolytické aktivity komplementu nebo stanovení hladin jeho jednotlivých komponent, případně stanovení hladiny proteinů akutní fáze.
V neposlední řadě je příčinou doposud omezeného využití klinické imunologie i náročnější fáze praktické interpretace dosažených laboratorních výsledků, vyžadující od klinického pracovníka určitý stupeň teoretických znalostí v oboru imunologie.15 Znamená to mimo jiné, že nález snížené aktivity některého ze sledovaných imunologických parametrů sám o sobě ještě neznamená průkaz imunitně zprostředkované choroby. Výsledky laboratorního vyšetření je proto třeba vždy pečlivě porovnávat s klinickým obrazem.4,16 Pro mnohé choroby imunitního systému byla stanovena diagnostická kritéria. K dispozici je i konzultace klinických a laboratorních nálezů se specialistou oboru před stanovením konečné diagnózy.
Z praktických zkušeností spolupráce FVL s Oddělením imunologie VÚVeL Brno vyplynul aktuální požadavek stanovení a zveřejnění referenčních hodnot pro objektivní hodnocení stavu imunitního systému koček,1,17-18 stejně jako hodnocení výkonnosti jednotlivých složek imunitního stavu u koček s nemocemi infekční i neinfekční etiologie.1 Naše pozornost se zaměřila na podrobné rozpracování metodiky imunologického vyšetření krve koček s důrazem na hodnocení významu rozdílných forem manipulace s odebranou krví pro získané výsledky laboratorních analýz.4 Jedním z cílů bylo nabídnout možnost spolupráce i veterinárním lékařům, kteří nemají možnost dopravit vzorky do specializované laboratoře v čerstvém stavu, tj. do dvou hodin po odběru. Hodnocena byla například možnost imunologického vyšetření vzorků krve skladovaných v různých časových intervalech při laboratorní teplotě nebo 4 ˚C. Podobné studie byly již dříve uskutečněny u jiných druhů zvířat (například prasata, drůbež, skot nebo koně).19-22 Z námi dosažených výsledků vyplývá, že v případě objektivních technických překážek není nezbytné provést vyšetření heparinizované kočičí krve bezprostředně po odběru. Mnohá vyšetření lze uskutečnit i druhý den po odběru vzorků4.

Za laskavou spolupráci při realizaci zmíněných experimentálních vyšetření v rámci grantových projektů GAČR (524/96/0267) a MZE ČR (MZE 0002716201) patří poděkování Ing. Lence Levé, Evě Kotlářové a Haně Kudláčkové z Oddělení imunologie VÚVeL Brno.

Literatura:
1. Knotek Z., Toman M., Faldyna M. Klinická imunologie kočky. Sborník X. Výroční konference ČAVLMZ „Nemoci koček“, Hradec Králové, 2. – 3. 11. 2002:28 – 34.
2. Toman M., Faldyna M., Knotek Z. Imunologická charakteristika retrovirových infekcí koček FeLV, FIV. 8. kongres českých a slovenských imunológov, Piešťany, Imunologický zpravodaj, 1997;12:170.
3. Knotek Z., Toman M., Faldyna M. Clinical and immunological characteristics of cats affected by feline infectious peritonitis. Acta Vet Brno, 2000;69:56-60.
4. Alexandrová P. Laboratorní průkaz imunosuprese neinfekční etiologie u koček. Odborná práce. FVL Brno, 2004:86.
5. Svobodová V., Knotek Z., Svoboda M. Prevalence of IgG and IgM antibodies specific to Toxoplasma gondii in cats. Vet Parasitol, 1998;80:173-176.
6. Faldyna M., Knotek Z., Toman M. Imunitní systém kočky. In: Toman M. a kol. Veterinární imunologie. Praha; Grada Publishing, 2000:119-120.
7. Knotek Z., Hájková P., Svoboda M., Toman M., Raška V. Epidemiology of feline leukaemia and feline immunodeficiency virus infections in the Czech Republic. J. Vet Med B, 1999;46:665-671.
8. English R. V., Tompkins M. B. Effect of FIV infection on the peripheral immune systém. In: Willett B. J., Jarrett O. Feline Immunology and Immunodeficiency. Oxford; Oxford Science Publications, 1995:131-149.
9. Bishop S. A. Functional abnormalities in the immune system of FIV-infected cats. In: Willett B. J., Jarrett O. Feline Immunology and Immunodeficiency. Oxford; Oxford Science Publications, 1995:150-169.
10. Callanan J. J. Feline immunodeficiency virus infection: a clinical and pathological perspective. In: Willett B. J., Jarrett O. Feline Immunology and Immunodeficiency. Oxford; Oxford Science Publications, 1995:118-130.
11. Alber G., Pedersen N. C. Krankheiten des Immunsystems. In: Horzinek M. C., Schmidt V., Lutz H. Krankheiten der Katze. Stuttgart; Enke Vrlg. 2003:575-588.
12. Knotek Z. Infekční peritonitida koček – klinické formy v populaci koček v ČR. Sborník přednášek Felinní infekční peritonitida: novinky v boji a obraně. Odborný seminář v rámci Vetinform 99, Hradec Králové 10. 4. 1999:1-4.
13. Knotek Z. Nové trendy v diagnostice a terapii infekční peritonitidy koček. Sborník přednášek Felinní infekční peritonitida: novinky v boji a obraně. Odborný seminář v rámci Vetinform 99, Hradec Králové 10. 4. 1999:5-6.
14. Möstl K., Knotek Z., Toman M., Faldyna M. Seroprevalence of Feline Coronaviruses in Two Central European Countries: Czech Republic and Austria. Proc. 2nd Int. FCoV/FIP Symposium, Glasgow, 2002:3.1.
15. Tizard I., Ni Y. Use of serologic testing to assess immune status of companion animals. J Amer Vet Med Assoc 1998, 213: 54 – 60
16. KNOTEK, Z. Monitoring infekčních onemocnění koček v České republice (1993 – 2003), Veterinářství, 2004;54:4-8.
17. Doubek J. a kol. Veterinární hematologie. Brno; Noviko a. s., 2003:464.
18. Day M. J. Clinical immunology of the dog and cat. Manson Publishing, London, 1999:288.
19. Koch E., Larak M., Ellendorf F. Comparative studies on in vitro reactivity of fresh and cryopreserved pig lymphocytes. Cryobiology 1991;28:405-412.
20. Raj G. D., Jones R. C., Savage C. E. Effect of storage of chicken and turkey blood on the lymphocyte responses to concanavalin A and pokeweed mitogen. Vet Immunol Immunopathol 1997;56:353-362.
21. Miniscalco B., D´̉angelo A., Cagnasso A. Effect of storage and cryopreservation on the lymphocyte responses to polyclonal mitogens in cattle. Vet. Res. Commun. 2003;27:775-778.
22. Witonski S., Gogal R. M, Buechner-Maxwell V., Ahmed S. A. Immunologic analysis of blood samples obtained from horses and stored for twenty-four hours. Amer J Vet Res 2003;64:1003-1009.

Prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc.
Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců
Fakulta veterinárního lékařství
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *