Využití séra dospělých koček ke korekci selhání pasivního transferu protilátek u koťat

Levy J. K., Crawford P. C., Collante W. R., Papich M. G. Use of adult cat serum to correct failure of passive transfer in kittens. J Am Vet Med Assoc 2001;219 (10):1401–1405.

Pasivní transfer mateřských protilátek po příjmu kolostra hraje důležitou roli v získání ochrany před infekčními chorobami novorozených mláďat mnoha savců včetně koček. Sérové koncentrace pasivně získaných IgG jsou pak dány koncentrací IgG v kolostru, objemem přijatého kolostra a dobou příjmu kolostra po narození. Koncentrace IgG v kolostru lineárně klesá během prvních dvou dnů laktace a schopnost absorpce IgG střevní sliznicí mláďat je obvykle ukončena 24 hodin po narození.
Selhání pasivního transferu protilátek (FPT) je dobře známou příčinou neonatální morbidity a mortality hospodářských zvířat. Podle studií, které byly provedeny, se dá riziko FPT předpokládat u koťat, která osiřela nebo byla matkou odmítnuta, u koťat z velmi početných vrhů, malých nebo slabých koťat, koťat koček, které v den porodu nedostatečně laktovaly a také u koťat, kterým muselo být v sání zabráněno z důvodu rizika neonatální izoerytrolýzy. K přípravě séra dospělých koček byla použita krev 15 SPF koček krevní skupiny A. Kočky byly FIV a FeLV negativní a byly průběžně vakcinovány proti felinní panleukopenii, herpesviróze, kaliciviróze, leukemii a vzteklině 3 – 12 měsíců před odběrem krve pro získání séra. Koncentrace IgG v séru se pohybovaly v rozmezí 210 – 285 mg/l, přičemž ke studii bylo použito pouze sérum o koncentraci IgG > 240mg/l. Sérum bylo uchováváno při – 20 0C a ohřáto na 37 0C až těsně před použitím.
Koťata byla ihned po porodu kočkám odejmuta, byla jim odebrána krev pro stanovení bazální sérové hladiny imunoglobulinů a byla rozdělena do čtyř skupin. První skupinu tvořila koťata, která kolostrum nepřijala a nebylo jim aplikováno sérum dospělých koček. Tato koťata byla první dva dny krmena mléčnou náhražkou a třetí den vrácena zpět do vrhu. Druhou skupinu tvořila koťata, která kolostrum přijala. Do třetí skupiny byla zařazena koťata, která kolostrum nepřijala a bylo jim aplikováno sérum dospělých koček intraperitoneálně. Čtvrtou skupinu pak tvořila koťata, která kolostrum rovněž nepřijala a kterým bylo sérum dospělých koček aplikováno subkutánně. Oběma posledně zmíněným skupinám bylo aplikováno vždy 5 ml séra při porodu a 12 a 24 hod poté, což odpovídá zhruba dávce 150 ml/kg (porodní hmotnost se pohybovala v rozmezí 75 – 120 g).
Parenterální způsob aplikace byl zvolen ze dvou důvodů:
1. Celkový objem séra, který měl být aplikován, byl 15 ml, což je větší množství, než jaké je kotě schopno přijmout během prvních 16 hodin života, kdy je schopno Ig vstřebat.
2. Veterináři musí často ošetřovat zvířata později než první den po porodu, tedy v době, kdy perorální podání Ig by již nemělo efekt.
Koncentrace IgG ve vzorcích mléka a séra byla měřena metodou radiální imunodifuze za využití komerčního setu podle pokynů výrobce. Žádné kotě nemělo v období porodu detekovatelnou hladinu sérových IgG. Mezi koncentracemi IgG v kolostru (360 – 800 mg/l) a v séru koček (68 – 230 mg/l) v době porodu nebyly zjištěna žádná korelace. Sérové IgG u koťat, jimž nebylo podáno kolostrum ani sérum, byly detekovatelné poprvé ve druhém týdnu a byly signifikantně nižší oproti ostatním skupinám až do čtvrtého týdne a pak se postupně vyrovnávaly. V osmém týdnu po narození byly koncentrace sérových IgG signifikantně vyšší u koťat krmených kolostrem a koťat, kterým kolostrum nebylo podáno, než u koťat, kterým bylo aplikováno sérum s.c. nebo i.p.
Výsledky ukazují, že podání séra i. p. nebo s. c. v dávce cca 150 ml/kg vede k navození hladin imunoglobulinů dostačujících pro korekci deficitu IgG u koťat, která nepřijala kolostrum, na hladiny srovnatelné s koťaty, která kolostrum přijala až do 6 týdnů věku. U obou skupin koťat, kterým bylo podáno sérum dospělých koček, se maximální hladiny IgG pohybovaly v rozmezí od 91 – 220 mg/l a u koťat, která přijala kolostrum, od 108 – 240 mg/l. U většiny koťat pak sérové hladiny IgG převýšily sérové hladiny IgG jejich matek, nicméně maximální hladiny koťat krmených kolostrem nekorelovaly s hladinami sérových nebo kolostrálních IgG koček. Rychlý vzestup hladin IgG po aplikaci séra nebo příjmu kolostra byl následován jejich postupným poklesem během dalších 3 – 5 týdnů, přičemž se pokles nelišil mezi koťaty léčenými a těmi, jež kolostrum přijala, což odpovídalo rozpadu pasivně získaných IgG. Poté, co hladiny IgG začaly stoupat, vzestup u koťat léčených byl pomalejší než u koťat krmených. Sérová koncentrace IgG všech koťat byla v 8. týdnu >40 mg/l, což je hodnota pokládaná za minimální protektivní hladinu u jiných druhů.
Vzhledem k tomu, že u koťat, která nepřijala kolostrum ani jim nebylo podáno sérum, byly zjištěny srovnatelné hladiny protilátek až po čtvrtém týdnu, kdy se již vyvine adaptační imunita, dá se předpokládat, že do této doby jsou vystavena největšímu riziku infekce.
Protože septická koťata hynou dříve, než se mohou vyvinout klinické příznaky, dají se nejlepší výsledky terapie očekávat, pokud se ošetří všechna koťata, u kterých je předpoklad vyššího rizika FPT (viz výše).
Dárci séra by neměli trpět infekčním onemocněním a měli by mít dostatečnou hladinu protilátek po přirozené expozici nebo vakcinaci. Rovněž by u nich měla být stanovena krevní skupina, aby se sérum skupiny B, která obsahuje vysoké koncentrace přirozeně se vyskytujících anti-A protilátek, neaplikovalo koťatům majoritně se vyskytující krevní skupiny A, což by vedlo k neonatální izoerytrolýze.

MVDr. Kateřina Dembovská

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *