Výživa onkologického pacienta

J. VAJC Veterinární klinika Kamenná u Příbrami Veterinářství 2007;57: 284-290.

SOUHRN
Vajc J. Výživa onkologického pacienta.
Důležitou součástí medikamentózní a chirurgické terapie onkologických pacientů by měla být i nutriční podpora zvířete. U pacientů s nádorovým onemocněním dochází k výrazným změnám v metabolismu bílkovin, sacharidů a tuků, které lze ovlivnit použitím kvalitní, vyvážené, lehce stravitelné krmné dávky se specifickým zastoupením jednotlivých energetických živin. Používání dietoterapie by mělo být rutinním úkonem, tak jako je podávání medikamentů při různých onemocněních.

SUMMARY
Vajc J. Nutrition of an oncologic patient.
The important part of medicamentous and surgical therapy of an oncologic patients should also be a nutritional support of an animal. In patients with an oncologic disease occur marked changes in protein metabolism, carbohydrates, and fats that can be influenced by use of high-quality, balanced, easily digestible ration with specific representation of individual energetic nutriments. Use of dietotherapy should be a routine way, as well as administration of medicaments at various diseases.

Úvod
Nádor (novotvar, neoplasma) je ireverzibilní změna vlastnosti tkáně, převážně ve smyslu jejího místně neregulovaného růstu o autonomní povaze. V této definici jsou zdůrazněny dva klíčové body. Především je to růst, který se vymkl v určitém místě regulačním mechanismům organismu a děje se nedokonalou usměrněnou proliferací tkáně. Dále je zdůrazněna autonomní povaha růstu, což znamená, že se děje nezávisle nebo přímo bez ohledu na nositele.1
Podle biologické povahy dělíme nádory na maligní a benigní. Maligní nádory jsou charakteristické rychlým infiltrativním růstem, destrukcí okolní tkáně, kachektizujícím vlivem. Nádorové buňky se od primárního tumoru mohou odplavovat cestou lymfatického systému nebo krevním řečištěm a umístit se v jiných místech organismu (tvorba metastáz). Za normálních okolností dovede organismus maligně zvrhlé buňky rozpoznat jako cizí a pomocí imunitního systému je zlikvidovat. Jestliže však z nějakých důvodů imunitní obrana selže, pak může nekontrolované dělení buněk pokračovat dál. Benigní nádory, oproti nádorům maligním, rostou pomalu, jsou většinou ohraničené, netvoří metastázy a lze je ve většině případů operativně odstranit, avšak s možným rizikem tvorby recidiv. Ovšem i benigní tumor může působit na organismus zhoubně, je-li nepříznivě lokalizován např. v páteřním kanálu, v mozkové tkáni, v blízkosti velkých cév atd.
Stejně jako v humánní medicíně je základem léčby nádorových onemocnění zvířat chirurgické řešení. U onkologických onemocnění, kde nelze provést totální chirurgické odstranění novotvaru s dostatečným množstvím okolní tkáně a nebo u systémových onemocnění je základem léčby chemoterapie. Volba vhodného postupu závisí na mnoha okolnostech podmíněných stářím zvířete, jeho celkovým zdravotním stavem, typem onkologického onemocnění a jeho prognózou.
Hlavním cílem terapie onkologického pacienta je úplné vyléčení (pokud je to možné), zpomalení probíhajícího procesu, oddálení remise, celková pohoda a komfort pacienta, prodloužení doby přežívání v relativně dobrém zdravotním stavu. Základním kamenem úspěchu léčby pacienta s nádorovým onemocněním je správná diagnostika, volba vhodné terapie (chirurgická, medikamentózní) a nutriční podpora pacienta.

Klinické projevy nádorových onemocnění
Jedním z klinických příznaků nádorového onemocnění je kachexie, která je výsledkem působení několika faktorů, mezi něž řadíme patologický metabolismus (bílkovinný katabolismus, zvýšená anaerobní glykolýza, nadměrná produkce laktátu, zvýšená lipolýza, snížená lipogeneze),2,3 anorexie vzniklá působením produktů nádoru na hypotalamus (tumor nekrosis factor-alpha, interleukin 1 a 6, interferon gamma, leukemia-inhibitory factor).4
Jako další paraneoplastické příznaky jsou uváděny žaludeční a střevní ulcerace, lokální a systémové koagulopatie, vaskulární poškození a opožděné hojení ran.5
V neposlední řadě se na úbytku hmotnosti uplatňuje snížený příjem krmiva vlivem celkového zdravotního stavu, důsledek chemoterapie, snížení pachových vjemů atd.6

Změny v metabolismu energetických živin při nádorovém onemocnění
Změny v metabolismu bílkovin
Při probíhajícím nádorovém procesu dochází ke značnému katabolismu bílkovin, díky němuž se organizmus dostává do negativní dusíkové bilance. Zvyšuje se syntéza proteinů v játrech. Aminokyseliny jsou dodávány nádoru k utilizaci a ke glukoneogenezi. Nádorová tkáň pro svoje množení preferuje aminokyseliny threonin, glycin, valin, cystin, glutamin a především arginin, což má za následek pokles hladin těchto aminokyselin v krevním séru.3,7
Důsledkem abnormálního bílkovinného metabolismu je svalová atrofie, snížená imunitní odpověď a negativní ovlivnění gastrointestinálních funkcí.6
Arginin je nezbytný pro vytváření sloučenin nutných pro tvorbu energie ve svalech včetně kreatin fosfátu, má pozitivní efekt na imunitní systém – stimuluje aktivitu T-lymfocytů, podílí se na jaterní přeměně amoniaku na močovinu, podporuje syntézu kolagenu a urychluje hojení tkání po chirurgickém zákroku.8
Glutamin u hypermetabolických zvířat je nezbytný z důvodu zvýšené syntézy a uvolňování z kosterní svaloviny. Slouží jako stavební materiál pro enterocyty. Bylo zjištěno, že nedostatečný přísun této aminokyseliny u stresovaných či traumatizovaných pacientů může vyústit v narušení střevní bariéry s následným prostupem bakterií a systémovou infekcí.8

Změny v metabolismu sacharidů
Metabolizmus sacharidů je u onkologických pacientů výrazně alterován. Nádorové buňky utilizují glukózu převážně procesem anaerobní glykolýzy. Tento způsob získávání energie je pro organizmus energeticky nevýhodný a způsobuje negativní energetickou bilanci v sacharidovém metabolizmu. Výsledným produktem anaerobní glykolýzy je laktát, který se v játrech mění zpět na glukózu. Také tento biochemický proces je doprovázen zvýšenou potřebou energie (ve formě adenosintrifosfátu – ATP), což prohlubuje negativní energetickou bilanci. U pacientů s maligním nádorovým onemocněním zjišťujeme zvýšenou hladinu laktátu v krvi v porovnání s hladinami u zdravých jedinců.6

Změny v metabolismu tuků
V metabolismu tuků dochází k poklesu lipogeneze, zvýšení lipolýzy, což se projevuje zvýšením koncentrace volných mastných kyselin, very-low-density lipoproteins (VLDL), triacylglycerolu a plazmatických lipoproteidů v krvi. Zvyšuje se aktivita sérové lipoproteidlipázy a klesá aktivita tkáňové lipoproteinlipázy.3
Výsledná hyperlipidémie má imunosupresivní účinek a negativně ovlivňuje kardiovaskulární systém.6

Možnosti doplnění terapeutických opatření výživou
Stejně tak, jako se mění nutriční nároky zvířat v průběhu života (od narození až do seniorského věku), mění se i nutriční nároky na jednotlivé energetické živiny, minerální látky a vitamíny při různých patologických stavech organizmu. U onkologických pacientů dochází k intenzivním změnám v metabolismu sacharidů, bílkovin, tuků, minerálních látek a vitamínů. Kvalitní a vyvážená krmná dávka napomáhá ke stabilizaci metabolických abnormalit. Správná volba nutrice výrazně přispívá k prodloužení doby přežití a zlepšení kvality života pacienta s nádorovým onemocněním, nevede však k vyléčení pacienta. Z těchto důvodů by měla být speciální výživa nedílnou součástí medikamentózní a chirurgické terapie, respektující nejnovější poznatky v oblasti klinické výživy zvířat.

Speciální léčebná dieta
Cílem dietoterapie onkologického pacienta je redukce dodávání energie pro tumory sníženým obsahem sacharidů (snížení jejich přeměny na laktát), redukce množství energie, kterou pacient ztrácí metabolismem laktátu, poskytnutí adekvátního množství energie pro pacienta tak, aby se snížila ztráta tělesných rezerv, omezil se růst tumorů, zlepšila se celková kondice zvířete, prodloužila doba přežívání a zlepšily se funkce imunitního systému.9,10
Jakákoliv klinická dieta, tak i dieta pro pacienta s nádorovým onemocněním, by měla kromě specifického složení energetických živin, minerálních látek a vitamínů splňovat i další nutriční předpoklady – energeticky koncentrovaná, vysoce stravitelná, chuťově a pachově atraktivní.3,6,7,11
V porovnání s krmivem pro zdravé zvíře by měla dieta při nádorovém onemocnění mít zvýšený obsah bílkovin, tuků (tuky jsou nejdůležitější energetickou živinou v této dietě), snížený obsah sacharidů, zvýšený obsah omega-3 mastných kyselin, zvýšený argininu, glutaminu, leucinu, isoleucinu a valinu, zvýšený obsah makro i mikroprvků, vitamínů A, C, E a β-karotenu.6,10
Složení ideální „protinádorové“ diety není známo. Z různých výzkumů v oblasti klinické nutrice bylo stanoveno doporučené zastoupení jednotlivých živin v krmné dávce pro pacienta s onkologickým onemocněním. Dieta by měla obsahovat 35 – 40 % bílkovin, méně jak 25 % sacharidů, 27 – 35 % tuků, více jak 2 % argininu a 2,5 – 7,5 % omega-3 mastných kyselin v sušině krmiva. 25 – 30 % celkové denní potřeby metabolizovatelné energie by mělo být získáno z bílkovin, 50 – 60 % z tuků a 10 – 20 % ze sacharidů.5,6,12
Potřeba energie pacienta s tumorem odpovídá 1,5 – 2 násobku záchovné potřeby (v některých případech až 3 násobku). Denní energetickou potřebu je nutné vždy přizpůsobit individuálně. Optimální přísun energie se řídí výživovým stavem zvířete a schopností přijímat krmivo.13
Denní energetickou potřebu zvířete vypočítáme ze vzorce: E(kcal) = 70xW0,75 x 1,5-2 (3) (W=hmotnost zvířete)

K výživě onkologického pacienta můžeme použít buď průmyslově vyráběnou léčebnou dietu nebo doma připravovanou krmnou dávku.
K přípravě tradiční krmné dávky (TKD), jako zdroje proteinů používáme drůbeží a hovězí maso, drůbeží a hovězí játra, vejce, rybí maso (losos, makrela). Zdrojem tuků jsou tuky obsažené v drůbežím, hovězím, rybím mase a vejcích, lněné semínko a lososový olej. Zdrojem sacharidů v TKD jsou pšenice, kukuřice, řepa, špenát, mrkev, hrášek, brambory, brokolice, ovoce. Nevýhodou krmení TKD je její náročnost při přípravě, skladování a zpracování jednotlivých komponent, vyšší energetická náročnost při přípravě, nutriční nevyrovnanost. Nestandardnost je způsobena různým živinovým složením používaných komponent, nemožnost přesného dávkování při přípravě. Výhodou oproti průmyslově vyráběné dietě je nižší cena. Oproti TKD mají komerční diety výhodu v nutriční vyváženosti, optimálním živinovém složení, minimální náročnosti na přípravu a skladování, hygienické a mikrobiologické nezávadnosti. Nevýhodou může být vyšší cenová relace.
Vzhledem k tomu, že dieta pro onkologického pacienta obsahuje vysoké množství tuků a bílkovin, je vhodné postupně zvyšovat dávku během 4 – 5 dnů (snižuje se riziko podráždění gastrointestinálního traktu.9

Na českém trhu jsou v současné době pro onkologické pacienty dostupné komerční diety v konzervované formě (pro vysoký obsah tuků není technologicky možné připravit extrudované krmivo) – Hill´s Prescription diet n/d, Purina VD CN Canine + Feline, Eukanuba VD dog&cat high calorie. V granulované formě jsou dostupné diety Specific ComegaD EICOSA a omegaHD Trovet, avšak s mnohem nižším obsahem tuku v porovnání s doporučovanými hodnotami u tohoto typu diet.

Častou komplikací při terapii onkologických pacientů může být jejich inapetence až anorexie, které mohou mít různé příčiny (strach, deprese, stres, změny čichových a chuťových smyslů, nevolnost v důsledku chemoterapie).13
V důsledku deficitního příjmu potravy, chemoterapie nebo rekonvalescence po chirurgickém zákroku dochází k rychlejší ztrátě hmotnosti než pouze v důsledku hypermetabolismu. Pacient, jehož hmotnost zůstává nezměněna a netrpí anorexií, má větší šanci na přežití, poněvadž lépe snáší chemoterapii, radioterapii, případné chirurgické řešení nádorového onemocnění.6
Pro podporu chuti k příjmu potravy předkládáme zvířeti krmivo zahřáté na tělesnou teplotu, vysoce aromatické, rozdělené do několika menších denních dávek.11
Počáteční fázi příjmu krmiva (pokud je to nezbytně nutné) lze podpořit medikamentózní stimulací (cypropheptadin – 2mg.kg-1, megestrol acetát 0,25 – 0,5 mg.kg-1, propofol 1 mg.kg-1, diazepam 0,05 – 0,5 2mg.kg-1 i. v. – vhodný pro krátkodobé použití u hospitalizovaných pacientů).
Jestliže se nám nepodaří i přes veškerá opatření anorexii zvládnout, můžeme přistoupit k náhradní enterální nebo parenterální výživě. Dáváme přednost enterální výživě, protože parenterální výživa je nefyziologická, neboť obchází gastrointestinální trakt.3
Při náhradní enterální výživě můžeme zavést nosojícnovou sondu, jejíž použití je však časově limitováno (maximálně 7 – 10 dní) a kontraindikováno při poškození dutiny nosní, hltanu, jícnu a normálního polykacího reflexu.
Další z metod je použití jícnové sondy. Této metody využíváme u pacientů, u kterých je kontraindikované použití nosojícnové sondy. Použití nosojícnové i jícnové sondy se velmi dobře osvědčuje u kočičích pacientů.14
U pacientů, u kterých se předpokládá dlouhodobější enterální výživa lze použít perkutánní žaludeční sondu nebo střevní výživovou sondu. Při enterální výživě používáme výhradně tekutou potravu v dávce zhruba 50 ml na 1 kg živé hmotnosti, rozdělené do tří až čtyř denních dávek. Při rozhodování o použití nucené výživy zvířete jakýmkoliv typem sondy je nezbytné vždy zhodnotit přínos pro pacienta a únosnost pro majitele.

Nenasycené mastné kyseliny
Na základě nejnovějších výzkumů v oblasti klinické výživy zvířat bylo zjištěno, že použití vyšších dávek omega-3 mastných kyselin (dekosahexaenová kyselina (DHA) a eikosapentaenová kyselina (EPA)) v krmné dávce vede ke zlepšení kvality života pacientů a prodloužení doby jejich přežívání. Použití doplňku omega-3 mastných kyselin v dietě zvyšuje účinnost chemoterapie a zároveň vede k prevenci nádorové progrese, snížení incidence neoplazií a tvorbě metastáz. Předpokládá se, že omega-3 mastné kyseliny ovlivňují formování tumoru v několika fázích (inhibice formování cév vyživujících tumor, inhibice proliferace buněk několika epiteliálních linií, zvýšení smrti nádorových buněk).15,16
Předpokládá se, že tuky v potravě, jako např. DHA modifikují citlivost tumorů k cytostatickým léčivům, což je důvodem pro jejich celosvětové používání při léčbě některých onkologických pacientů. Například, pokud byli psi s lymfomem léčeni doxorubicinem a krmivo bylo obohaceno o omega-3 mastné kyseliny ve formě rybího tuku, byla nalezena přímá úměra mezi hladinou DHA v krvi a délkou remise.17,18
Zdrojem omega-3 mastných kyselin živočišného původu jsou ryby chladných vod – losos, makrela, tuňák, pstruh, sleď, sardinky, zdrojem omega-3 mastných kyselin rostlinného původu je lněné semínko a listová zelenina. Podle výzkumů humánní medicíny jsou účinné pouze omega-3 mastné kyseliny živočišného původu.19,20

Beta 1,3/1,6-D-glukan
Beta 1,3/1,6-D-glukan je polysacharid, obsažený v houbách Hiratake, Shitake a hlívě ústřičné, dlouhodobě využívané pro svoje imunomodulační, protizánětlivé a cytostatické účinky v dávné historii Japonska, Číny a dalších oblastí Dálného Východu.
Účinky glukanů jsou dány schopností stimulovat imunitní systém (makrofágy, mikrofágy, T-lymfocyty a NK buňky), ovlivňují homeopatickou aktivitu kostní dřeně, podporují hojení ran, mají radioprotektivní účinek (inaktivují volné radikály a působí antioxidačně), zvyšují metabolickou a funkční aktivitu buněk RES.21,22
Vazba Beta 1,3/1,6-D-glukanu na komplementový receptor způsobuje cytotoxickou aktivitu u ozonizovaných cílových buněk. Tento obranný mechanismus se uplatňuje v protinádorové imunitě.21,23

Méně často používané doplňky
Žraločí chrupavka
Používání žraločí chrupavky se stalo velmi atraktivní u lidí zejména poté, co byl publikován názor, že žraločí chrupavka může preventivně chránit lidský organismus před vývojem nádorových onemocnění. Předpokládá se, že glykosaminoglykany přítomné ve chrupavkové tkáni mohou bránit vytvoření cévního systému v nádoru a tím tlumit jeho růst. Bohužel pro toto tvrzení nejsou dostupné žádné seriózní studie.24,25,26

Chlorella a Spirulina
Chlorella (Chlorella pyrenoidosa) je zelená sladkovodní řasa, jednobuněčný organismus, jehož název je odvozen od latinského malý a zelený. Nejúčinnější obsaženou látkou je Chlorella růstový faktor (Chlorella Growth Faktor – CGF), který se uplatňuje při regeneraci tkání, dělení a růstu buněk, posiluje imunitní systém tím, že stimuluje organismus k tvorbě interferonu, stimuluje tvorbu lymfocytů a podporuje tvorbu erytrocytů.26,27
Chlorella zvyšuje celkovou odolnost organismu vůči infekcím, chrání buňky a tkáně před škodlivým působením volných radikálů, podporuje regeneraci tkání při poškození ionizujícím zářením, zvyšuje účinnost inzulínu s následnou lepší kontrolou hladiny glukózy v krvi.28
Chlorella je bohatým zdrojem vitamínů (má vysoký obsah vitamínů skupiny B, vitamínu C a E) a biologicky vázaných minerálních látek chelátovou vazbou na aminokyseliny (fosfor, draslík, hořčík, vápník, železo, mangan, zinek, molybden, měď a kobalt).28
Spirulina (Spirulina platensis) je modrozelená řasa, bohatá na železo, vitamín B12 a β-karoten, vápník, hořčík a zinek, je zdrojem plnohodnotných bílkovin. Podobně jako u chlorelly byl popsán pozitivní homeopoetický efekt při použití u pacientů léčených chemoterapií a/nebo radioterapií.28,29

Závěr
Nedílnou součástí komplexního řešení terapie pacientů s nádorovým onemocněním by měla být nutriční podpora, doplňující chirurgickou a medikamentózní léčbu. Kvalitní klinická dieta je základním předpokladem správné nutrice těchto pacientů. Použití dalších výživových doplňků, u kterých se předpokládá pozitivní efekt na zdravotní stav onkologického pacienta, záleží vždy na uvážení veterinárního lékaře, ochotě zvířete přijímat léky a v neposlední řadě na dobré spolupráci s majitelem a jeho finančních možnostech. Používání samotných nutričních doplňků a tzv. „zázračných preparátů“ bez podávání kvalitní krmné dávky má pro pacienta pouze minimální efekt.

Literatura:
1. Bednář J. a kol. Patologie – Učebnice pro lékařské fakulty. Praha; AVICENUM, 1989:638.
2. Michel K. E., Sorenmo K., Shofer F. S. Evaluation of body condition and weight loss in dogs presented to a veterinary oncology service. J Vet Intern Med 2004;18:692-695.
3. Crane S. W. Perioperative nutritional support for the animal with cancer. Vet Clin North America: Small animal practice 1995;1:63-76.
4. Todorov P. Characterisation of cancer cachectic factor. Nature 1996;22:739-742.
5. Lemarie.J., Lemarie, S. L., Hedlund, CH. S. Mast cell tumors: Clinical management. Comp Cont Educ Pract Vet 1995;9:1085-1101.
6. Hammer A. S. Nutrition and Cancer. In: The Waltham Book of Clinical Nutrition of the
Dog and Cat. Pergamon Press; Oxford, 1993:75–86.
7. Ogilvie G. K. Alterations in metabolism and nutritional support for veterinary cancer
patients: Recent advences. Comp Cont Educ Pract Vet 1993;7:925–934.
8. Markwell P. J. Aplikovaná klinická výživa psa a kočky. Canis 1995:177.
9. Anonym Klíč ke krmivům firmy Hill´s Pet Nutrition. Praha; A-VET s. r. o., 2000:112.
10. Jones P. D. Preventing cancer through nutrition: What do we realy know? In: Purina nutrition forum proceedings, St. Louis; Missouri, Nestlé Purina PetCare Company, 2001:28-34.
11. Butterwick R. F.,Torrance A. Nutrition and malnutrition in the hospitalised small animal. Waltham Focus 1995;2:15–21.
12. Anonym Canine cancer: An Overview: In. Canine cancer – management of canine cancer. Hill´s Science & Technology center. Topeka, 1998:51.
13. Horzinek M. C., Schmidt V., Lutz H. Choroby mačiek. Pro-Trade, s.r.o., Bratislava, 2003:814.
14. Spreng D. The poly-injured cat with facial trauma: Does early tube Frediny influence outcome? In: Nestlé Purina Nutrition Forum – Advances in veterinary nutrition. Lausane, 2006:104-105.
15. Bauer J. Recent studies on omega-3 fatty acid effects in canine species. In: Nestlé Purina Nutrition Forum – Advances in veterinary nutrition. Lausane, 2006:55-60.
16. Ogilvie G. K., Fettman M. J., Malinckrodt C. et al. Effect of fish oil, arginine, and doxorubicin chemotherapy on remission and survival time for dogs with lymphoma: a double-blind, randomized placebo-controlled study. Cancer 2000;15:1916-1928.

17. McNiel E. A., Ogilvie G. K., Malinckrodt C., Richardson K., Fettman M. J. Platelet function in dogs treated for lymphoma and hemangiosarcoma and supplemented with dietary n-3 fatty acids. J Vet Intern Med 1999;13:574-580.
18. Selting K. A., Ogilvie G. K., Gustafson D. L. et al. Evaluation of the effects of dietary n-3 fatty acid supplementation on the pharmacokinetics of doxorubicin in dogs with lymphoma. Am J Vet Res 2006;1:145-151.
19. Falodar J. F., Karr-Lilienthal L. K., Pardone C. M. et al. Fish meals, fish components, and fish protein hydrolysates as potential ingredients in pet foods. J Anim Sci. 2006;10:2752-2765.
20. Ahlstrom O., Krogdahl A., Vhile S. G., Skrede A. Fatty acid composition in commercial dog foods. J Nutr. 2004;8:2145-2147.
21. Lazarova M., Labaj J., Eckl P., Kogan G., Slamerova D. Effects of dietary intake of a fungal beta-D-glucan derivative on the level of DNA damage induced in primary rat hepatocytes by various carcinogens. Nutr Cancer. 2006;1:113-122.
22. Maki K. C., Galant R., Samuel P. et al. Effects of consuming foods containing oat beta-glucan on blood pressure, carbohydrate metabolism and biomarkers of oxidative stress in men and women with elevated blood pressure. Eur J Clin Nutr 2006;6,356-364.
23. Chae B. J., Lohakaren J. D., Moon W. K., Lee S. L., Park Y. H., Hahn T. W. Effects of supplementation of beta-glucan on the growth performance and immunity in broilers.
Res Vet Sci 2006;3:291-298.
24. Finkelstein J. B. Sharks do get cancer: few surprises in cartilage research. J Natl Cancer Inst. 2005;21:1562-1563.
25. Loprinzi C. L., Levitt R., Barton D. L. et al. Evaluation of shark cartilage in patients with advanced cancer: North Central Cancer Treatment Group trial. Cancer 2005;1:176-182.
26. Roudebush P., Davenport D. J., Novotny B. J. The use of nutraceuticals in cancer therapy.
Vet Clin North Am Small Anim Pract. 2004;1:249-269.
27. Yamagishi S., Nakanuta K., Inoue H. Therapeutic potentials of unicellular green alga Chlorella in advanced glycation end product (AGE)-related disorders. Med Hypotheses. 2005;5:953-955.
28. Wu L. C., Ho J. A., Shieh M. C., Lu I. W. Antioxidant and antiproliferative activities of Spirulina and Chlorella water extracts. J Agric Food Chem 2005,10:4207-4212.
29. Zhang H. Q., Lin A. P., Sun Y., Deng Y. M. Chemo- and radio-protective effects of polysaccharide of Spirulina platensis on hemopoietic system of mice and dogs. Acta Pharmacol Sin 2001;12:1121-1124.

Adresa autora:
MVDr. Jan Vajc, Ph.D.
Veterinární klinika Kamenná u Příbrami
Kamenná u Příbrami 22
262 31 Milín
e-mail: Janvajc@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *