Vzteklina ve světě

Naši chovatelé, kteří cestují se svými psy za hranice, a to zejména mimo EU, dobře vědí o riziku vztekliny. Řada států se stále potýká s problémem vztekliny, a proto i v našem veterinárním zákoně platí povinnost chovatele zajistit, aby byli psi, jakož i lišky a jezevci držení v zajetí ve stáří od 3 – 6 měsíců očkováni proti vzteklině a poté byli podle doby účinnosti předchozí použité vakcíny přeočkováni. Délku trvání imunity po vakcinaci a termín další vakcinace sdělí veterinární lékař. Pohybuje se zpravidla v rozmezí 1 – 3 let. I turisté by si ale měli uvědomit, že reálné nakažení vzteklinou na ně číhá v Turecku, na Balkáně, v severní Africe, v Egyptě, ale i v asijských zemích. Jelikož jde opravdu o smrtelné onemocnění, není dobré toto nebezpečí brát na lehkou váhu. Aby se toto riziko minimalizovalo, lze i u lidí provádět v současné době očkování, které musí být provedené v dostatečné době před odjezdem do zahraničí tak, aby se stihla vytvořit imunita. Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) je si toho velmi dobře vědom a vyhlašuje celosvětový program na tlumení vztekliny. Ten spočívá především ve snaze důsledně uplatňovat očkování vnímavých zvířat. Ve svém aktuálním vyjádření OIE konstatuje, že každých deset minut někdo ve světě na vzteklinu zemře. Uvádí se doložitelných 55 000 úmrtí lidí ročně, s tím, že skutečné číslo může být o hodně vyšší. Na 99 % případů je způsobeno pokousáním infikovaným psy, ale třeba i opicemi. Vzteklina způsobuje více úmrtí, než jakékoliv jiné infekční onemocnění. Ohrožené jsou zejména děti, ale i turisté. Doporučení je postupovat tak, jako v těch evropských zemích, které se se vzteklinou již vypořádaly - vakcinace vnímavých zvířat, tj. psů samozřejmě, ale i zvířat, které jsou rezervoárem nákazy, v Evropě jsou to nejčastěji lišky. Velice problematické jsou pak v některých zemích populace zdivočelých pouličních psů a koček, které představují velké riziko pro obyvatelstvo i pro případné turisty. V ČR je riziko vztekliny v současné době malé, poslední případ byl zaznamenán právě u lišek v dubnu 2002, za zemi prostou nákazy jsme byli OIE uznáni v roce 2004 a od roku 2010 už orálně nevakcinuje divoké lišky, a to díky dobré nákazové situaci nejen u nás ale i v okolních státech. Pokud dojde k pokousání, je chovatel povinen zajistit, aby bylo zvíře, které poranilo člověka, veterinárně vyšetřeno. Zpravidla se toto klinické vyšetření provádí 1. a 5. den po pokousání, a to i v případech, že bylo zvíře řádně vakcinováno. Proto považujeme za vhodné připomenout všem chovatelům psů zákonnou povinnost vakcinovat psy ve stáří 3 – 6 měsíců a pak je pravidelně přeočkovávat. Při cestování do rizikových oblastí pak doporučujeme zvážit vakcinaci proti vzteklině a konzultovat možnosti vakcinace s humánním lékařem. Po pokousání neznámým zvířetem v zahraničí je nutné ihned po návratu vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *