Welfare selat – možnosti jeho ovlivňování

V. KOTRBÁČEK1, F. OFFENBARTL2 1Ústav fyziologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 2Genoservis, a.s. Olomouc Veterinářství 2005;55:82-85.

SOUHRN
V článku jsou shrnuty hlavní příčiny tepelného diskomfortu selat a jeho důsledky pro jejich růst a vývoj. Pozornost je zaměřena nejen na nedostatečné zajišťování tepla v prvých dnech jejich života, ale též na nadbytečnou dotaci tepla zejména při nesprávném používání elektrických infrazářičů (EIZ). V souvislosti s EIZ je zdůvodněna potřeba měřit nejen teplotu vzduchu pod nimi, ale též radiační (sálavé) teplo, které vydávají. To se často stává hlavním zdrojem tepelné zátěže selat. Článek stručně shrnuje i důležité podmínky pro správnou funkci výhřevných podlážek a dokládá vztah tepelného komfortu k celkové době spánku jako markeru pohody selat. Všímá si vývoje klíčových trávicích enzymů v době kojení a to v souvislosti se zvyšováním příjmu pevného krmiva v tomto období. Uvádí, že pokles příjmu krmiva krátce po odstavu zvyšuje požadavky selat na tepelné prostředí.

SUMMARY
The main causes of heat discomfort in piglets and its consequences for their growth and development are described in this study. Consideration is aimed not only on non-sufficient heat supply in the first days of life but also on overheating due to incorrect use of infrared lamps. In coincidence with the infrared lamps, there is a need to measure air temperature under them and also radiant temperature by means of katathermometer. High radiant heat becomes usually the main source of thermal stress in piglets. This article also gives brief overview on correct use of heating floor and documents the relationship between thermal comfort and the whole sleeping time as a welfare marker in piglets. Development of key digestive enzymes is noticed during nursing period in relationship to increasing intake of solid feed in this time. Decreasing of feed intake shortly after weaning increases piglet demands on heat supply.

Welfare je v poslední době hojně používaný výraz který obvykle chápeme jako vytváření životní pohody pro zvířata.1 Pro narozená selata je touto pohodou především dostatek mateřského mléka a tepla. V zajišťování mléčnosti prasnic jsou možnosti chovatele do značné míry omezené, pro tepelný komfort selat však může udělat mnoho. Je třeba zdůraznit, že vytvářením dobrých tepelných podmínek prospívá chovatel nejen selatům, ale také sobě. V podmínkách tepelné pohody dochází totiž k maximálnímu zhodnocení energie v organismu mláděte. Přijaté živiny jsou optimálně konvertovány do přírůstku a nejsou „utraceny“ v termoregulačních reakcích.
Naše měření tepelných podmínek v porodnách selat prováděná elektrickým dynamickým katatermometrem2 ukázala, že právě v této oblasti není ani zdaleka vše v pořádku. Překvapivé bylo zjištění, že nejen nedostatečný, ale i nadbytečný „ohřev“ selat je běžnou praxí. K němu obvykle dochází pod nesprávně instalovanými elektrickými infrazářiči (EIZ). Ke správné instalaci EIZ, tzn. jejich zavěšení nad místem odpočinku selat, nestačí jen kontrolovat teplotu vzduchu pod nimi. Kromě teploty se na zahřívání selat podílí hlavně sálavé (radiační) teplo, které rtuťový teploměr zcela neregistruje.3 Kůží selat je tato tepelná radiace plně absorbována (kůže se chová jako černé těleso) a často je příčinou přehřívání selat. Přílišnou tepelnou zátěž dokládá i chování selat, která se vyhýbají místům kam přímá tepelná radiace dopadá.

Je třeba upozornit na to, že teplota vzduchu v těchto místech nemusí přesahovat hranici termoneutrality, tj. 32 ºC. Selata se obvykle hromadí kolem EIZ a protože zóna tepelné pohody je úzká (dále od infrazářiče je již chladno) tato situace je zdrojem neustálého neklidu ve vrhu. Silnější jedinci zaujmou nejvýhodnější pozici, zatímco slabší selata jsou odstrkována na okraj zóny tepelné pohody. To mimo jiné přispívá k postupnému zvyšování váhových rozdílů mezi selaty uvnitř vrhu. Řešení popsané situace je zdánlivě jednoduché. Buď je třeba snížit příkon EIZ nebo lampu zavěsit výš nad podlahu. Zdánlivě jednoduché je to proto, že se vlastně musíme řídit spíše chováním selat než naměřenou teplotou vzduchu. Pro přesné nastavení EIZ je nezbytné použít katatermometr, který do měření zahrnuje nejen zmíněnou tepelnou radiaci, ale též konvekci, tedy ochlazování způsobené prouděním vzduchu.
Velmi častým jevem v porodnách je podchlazování selat. Příčinou nemusí být jen slabý tepelný zdroj, ale právě zmíněné vysoké konvekční tepelné ztráty.
Na grafu 1 je vidět jak kolísá tzv. ochlazovací účinek prostředí porodny vlivem konvekce, naměřený na různých místech podélné osy stáje. Například v blízkosti vchodu nebo východu ze stáje ochlazování prudce stoupá.
Stejně je tomu u větracích šachet, u severní stěny apod. Z grafu je dále patrné, že k vyššímu ochlazování dochází ve 13 cm nad zemí oproti měření v 90 cm. Znamená to, že selata jsou více vystavena těmto vlivům než např. prasnice, přestože jejich požadavky jsou zcela opačné. Je třeba připomenout, že na stejných místech měřená teplota vzduchu žádné podstatnější změny nevykazovala, takže zdánlivě bylo vše v pořádku. Vzhledem k tomu, že makroklimatické podmínky stáje často takto kolísají, je nutné aby místo, kde selata odpočívají bylo před těmito změnami chráněno ať již doupaty či vytvořením účinného závětří.
V bezstelivových provozech je vedle zvýšené konvekce velmi častým zdrojem tepelných ztrát selat kondukce čili tepelné ztráty do podlahy. Vyhřívané podlážky ať již jsou jakékoliv konstrukce těmto ztrátám zabraňují. Jsou-li však jediným zdrojem tepla, musí pro vytvoření skutečného tepelného komfortu splňovat některé nezbytné podmínky. Především jejich povrchová teplota by měla být regulovatelná a v prvých dnech života selat by měla dosahovat 36 až 38ºC. Podle našich měření,4 právě dodržením této teploty klesá vlastní tepelná produkce selat na minimum tzn., že konverze živin dosahuje maximálních hodnot.

Zjistili jsme také, že na takto zahřívaných podlážkách selata déle spí.5 Spánek při dodržení optimálních nutričních i tepelných podmínek může překvapivě dosahovat až 90 % denní i noční doby.

Lze říci, že celková délka spánku a zejména jeho aktivní REM fáze, je dokladem skutečné pohody selat. Potřeba dodatečného tepla s věkem selat rychle klesá. Po druhém a hlavně třetím týdnu lze často vidět selata odpočívající i mimo vyhřívaná místa. Souvisí to jak s celkovým vývojem jejich termoregulace, tak se stoupajícím příjmem potravy. Konzum krmiva a zejména jeho digesce je vždy doprovázena uvolňováním tepla.6 Říkáme tomu specifický dynamický účinek potravy. Jde o obligátní část přijaté energie, která se v organismu uvolňuje v metabolických procesech jako teplo.

Tato energie může být využita k termoregulaci tzn. při vysokém příjmu krmiva se sele stává značně nezávislé na vnějším tepelném zdroji. Jiná situace nastává v době odstavu, kdy příjem potravy náhle klesá. Selatům chybí zmíněný zdroj tepelné energie a stávají se „zimomřivá“.

S touto situací je třeba počítat a odstavená, v podstatě stresovaná selata, nezatěžovat dalším tj. chladovým stresem. O významu včasného příjmu pevného krmiva u sajících selat bylo již hodně napsáno. V této souvislosti je třeba poukázat i na jeho vztah k vývoji trávících enzymů selete.7 Klíčovými enzymy, které spolurozhodují o zdárném odstavu je pankreatická  – amyláza a střevní maltáza nezbytné k trávení škrobu.

Z grafu je vidět, jak se úroveň těchto enzymů postupně zvyšuje po narození.
Koncem čtvrtého týdne, tedy v době odstavu by koncentrace měla být již dostatečná, aby zabezpečila přechod selat na výhradně pevné krmivo. Postnatální vzestup zmíněných enzymů je podmíněn tzv. substrátovou stimulací tzn. zvyšováním příjmu pevného krmiva v době kojení. Jen tak je zaručeno, že vysoký příjem škrobu po odstavu bude enzymaticky zpracován a nepovede k průjmům. Z tohoto pohledu lze uvítat vývoj a výrobu takových směsí, které chutností, tj. obsahem atraktivních komponentů včasný příjem stimulují.

Závěr
Pomocí elektrického dynamického katatermometru (EDK) jsme zjišťovali tepelné podmínky v porodnách selat. Zmíněný přístroj registruje vedle teploty vzduchu i další fyzikální veličiny jako je tepelná radiace a konvekce. Vyhodnocuje tak tepelné podmínky komplexněji, přičemž je potom vyjadřuje v jedné veličině – v ochlazovacím účinku prostředí. Tímto postupem jsme zjistili, že v porodnách často dochází nejen k nedostatečnému, ale i nadbytečnému ohřevu selat. Příčinou jsou obvykle nízko zavěšené elektrické infrazářiče (EIZ), které přehřívají prostor pod sebou. Teplota vzduchu měřená v těchto místech rtuťovým teploměrem přitom přehřívání nesignalizuje neboť teploměr sálavé teplo EIZ zcela neregistruje. Selata se těmto místům vyhýbají a hromadí se v úzké zóně mezi přehřátým a studeným prostorem, což bývá zdrojem neklidu ve vrhu.
K růstu ochlazovacích vlastností poroden dochází především vlivem konvekce; např. v blízkosti vchodu či východu ze stáje bývá ochlazovací účinek prostředí až trojnásobně vyšší než je tomu v jejich střední části. Dopad těchto nepříznivých podmínek na selata lze omezit vytvářením mikroklimatu a to pomocí zástěn nebo doupat. Kondukční tepelné ztráty selat účinně omezují výhřevné podlážky. Jsou-li jediným zdrojem tepla pro narozená selata, měla by jejich povrchová teplota dosahovat 36 až 37 ºC. Další požadavek spočívá v možnosti snížení povrchové teploty v souladu s věkem selat a se zvyšováním konzumu krmiva. V době odstavu selat, kdy příjem krmiva prudce klesá, je nutné dočasný „výpadek“ endogenní tepelné produkce nahradit vnějšími tepelnými zdroji a tím zmírnit dopady odstavového stresu.

Literatura:
1. Novák P., Kubíček K. Systém vybraných faktorů ovlivňujících pohodu zvířat. Ochrana zvířat a welfare. Odborný seminář s mezinárodní účastí. 5. října 1994, Brno, Sborník přednášek 127-132.
2. Česnek J., Novák L. Electrical katathermometer, its construction and some examples of its use in physiological experiment. Physiol. bohemoslov. 1971;20:57.
3. Kotrbáček V., Holub A., Česnek J. Elektrický dynamický katatermometr a tepelný režim v odchovnách selat. Acta vet. Brno, Suppl. 1982;5:37-39.
4. Kotrbáček V. The effect of changes in the complexly defined thermal environment on body and skin temperature and energy metabolism in piglets. Acta vet. Brno 1984;53:31-39.
5. Kotrbáček V. Spánek prasat a energetický metabolismus. In: Morfologie a fyziologie hospodářských zvířat. Vědecká konference u příležitosti 75. výročí založení VŠZ. Brno 1994:21.
6. Ganong W. F. Review of Medical Physiology. Twentieth edition New York 2001:870.
7. Rantzer D., Kiela P., Thaela M. J., Svendsen J., Ahrén B., Karlsson S., Pierzynowski S. G. Pancreatic exocrine secretion during the first days after weaning in pigs. Journal of Animal Science. 1997;75:1324-1331.

Adresa autora:
Doc. Ing. Václav Kotrbáček,CSc.
Ústav fyziologie
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Palackého 1-3
612 42 Brno
e-mail: kotrbacekv@vfu.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *