XII. seminář Exoti, volně žijící zvířata a zoozvířata

Infekční nemoci exotů, volně žijících zvířat a zoozvířat byly námětem semináře konaného o víkendu, ve dnech 6. až 7. října v Seminárním hotelu Akademie malebného prostředí Hluboček u Olomouce.

Prof. Z. Knotek, CSc. DECZM (herpetology) přivítal na odborném setkání všechny přítomné, kteří se ve svých ordinacích, v zoologických zahradách a u volně žijících zvířat touto problematikou zabývají a sledují současnou nákazovou situaci u nás i ve světě.
Sobotní cyklus přednášek zahájila Dr. M. Vondráčková a uvedla aktuální virové choroby u papoušků v ČR a možnosti jejich profylaxe. Se zvýšeným importem papoušků z cizokrajných koutů světa narůstá riziko přenosu nových virových infekcí do jednotlivých chovů. Oficiální karanténa proběhla, ale metody k vyšetření latentně infikovaných jedinců nebyly k dispozici, proto k nám byly zavlečeny nebezpečné virózy, z nichž k nejaktuálnějším patří onemocnění papouščího zobáku a peří (PBFD), polyomavirová infekce, herpesvirová infekce, infekce aviárním bornavirem aj.
Dr. Silvia Barazorda Romero přednesl aktuální téma bakteriální rezistence vůči antibiotikům u plazů. Celosvětové nadužívání antibiotik, nedostatečné dávkování či délka jejich podávání vedly ke vzniku rezistence. Riziku přenosu rezistentních bakterií nebo genů rezistence na člověka může veterinární lékař v budoucnu zabránit racionálním použitím, založeným na správné indikaci. U mnoha plazů jsou gram-negativní bakterie součástí běžné mikroflóry, beta-laktamy, antibiotika často aplikovaná savcům, jsou u plazů neúčinná.  
Novými poznatky o tularemii zajíců polních se zabýval Dr. J. Pikula, PhD. Ve svých experimentálních pokusech zjistil, že subletální expozice zajíců vůči pesticidům používaným v zemědělství zvyšuje jejich citlivost ke F. tularensis a negativně moduluje průběh infekce a mortalitu.
Ohnisko tularémie v Zoologické a botanické zahradě města Plzně prezentoval Dr. J. Pokorný. Ke vzplanutí nákazy došlo u morčat bažinných, kde byly zaznamenány četné úhyny zvířat. Nákaza se rozšířila i do chovu opic, pozitivní zvířata byla léčena. Ve své druhé přednášce zmínil autor závažnou nákazu vyvolanou Echinococcus multilocularis u lemura a dikobraza v ZOO a BZ města Plzně. Infekce ohrožuje zdraví a život postiženého jedince a její výskyt se zvyšuje se vzrůstajícím počtem lišek, definitivních hostitelů původce, a v endemických oblastech také u psů, koček aj. šelem. Vylučovaná vajíčka jsou ve vnějším prostředí velmi odolná a představují nebezpečí pro mezihostitele, drobné hlodavce a člověka. V poslední době se zvyšuje výskyt alveolární echinokokózy u příležitostných mezihostitelů a je považována za významný problém subhumánních primátů v endemických regionech.
Tetanus u dvou kočkodanů husarských – pokus o terapii a zvolenou profylaxi v chovu Zoo Ohrada, Hluboká nad Vltavou, popsal Dr. E. Krejcar. Diagnóza byla stanovena na základě typických klinických příznaků a přítomnosti původce nákazy Clostridium tetani. Kočkodani po čtyřech dnech intenzivní léčby uhynuli. Zbylá zvířata v chovu byla vakcinována veterinárním anatoxinem české provenience Cloteid 4.
S vakcinačním programem v Zoo Olomouc, včetně koronavirů, seznámila přítomné posluchače Dr. L. Chrastinová. Vakcinace je důležitým kritériem pro zabránění přenosu nebezpečných nakažlivých onemocnění a ochrany zdraví vzácných druhů zvířat. Mezi hlavní důvody preventivní vakcinace patří zvýšená koncentrace zvířat, časté importy, vnímavost jednotlivých druhů zvířat k infekcím, požadavky SVS, riziko přenosu infekce mezi volně žijícími zvířaty v areálu a psi, kteří doprovází své majitele.
Téma dalšího příspěvku, vakcinace kotulů veverkovitých autovakcínou proti yersinióze, připravil Dr. D. Gregořík. Infekce opiček o váze 1 kg Yersiniou pseudotuberculosis se projevila náhlými úhyny nejprve slabších jedinců na akutní septikémii (dva dny), u nichž byly postmortálně zjištěny sýrové uzly. Protože antibiotika nezabírala a infekce se v chovu šířila dál, byla vyrobena autovakcína (Dyntec Terezín). Po preventivním očkování chovu nebylo onemocnění zaznamenáno.
U lachtana hřívnatého byla provedena laparotomie kvůli odstranění cizího tělesa. Při uzavírání operační rány došlo k zástavě srdce. Z plic a přilehlých mízních uzlin bylo vykultivováno Mycobacterium pinnipedii. Vzorky odebrané z okolního prostředí a jiných zvířat ve skupině byly negativní. Oba rodiče lachtana uhynuli v Německu na tuberkulózu. Další přednáška Dr. V. Jurka se týkala porodu slona, doplněná zajímavou video- a fotodokumentací.
 
Úskalím diagnostiky asymptomatické hepatitidy u loriů vlnkovaných provázela posluchače Dr. H. Vaidlová.
Infekční onemocnění probíhá, jak název infekce napovídá, bezpříznakově, u některých jedinců lze pozorovat lehkou apatii. Typické jsou výsledky biochemického vyšetření jaterních parametrů, kdy hodnoty přesahují hranici přežitelnosti. Další zajímavostí je, že agresivní léčba neovlivňuje zdravotní stav postižených jedinců, kteří se pravidelně a bez problémů rozmnožují. V současné době probíhá vyšetření na tuto infekci u loriů importovaných z Filipín do pražské zoo.
  
Náročné terapie septické polyartritidy u pětidenního mláděte zebry Chapmanovy se ujal Dr. M. Kastelic. Chovatelé si všimli, že mládě kulhá, jiné klinické příznaky nebyly pozorovány. Rtg potvrdil náplň ve spěnkových kloubech, mikrobiologické vyšetření mukopurulentního exsudátu prokázalo přítomnost St. aureus. Byla zahájena ATB a NSAID terapie, infuzní terapie Ringerovým rozokem, na pánevní končetiny byly přiloženy krycí obvazy s povidonjodidem, končetiny byly denně převazovány, podrobeny důkladnému debridementu a laváži. Díky prokázané citlivosti, včasnému zahájení léčby a dobré reakci pacienta nebyly intraartikulární injekce ani jiné postupy zvyšující koncentraci ATB v kloubu nutné. Infekce patří k častým ortopedickým onemocněním u koní.
 
Problematiku bakteriofágů, jako léčebného prostředku i původce onemocnění zmínila Dr. P. Hájková. Bakteriofágy jsou virové patogeny bakterií patřící mezi nejpočetnější organismy na Zemi. Do koce 20. stol. bylo známo více než 5000 druhů, zařazených do 13 čeledí. Terapeutické využití se datuje rokem 1919, ale jejich pozdější vývoj byl zastíněn použitím antibiotik. Výhodou je baktericidní účinek a vysoká specifita, nevýhodou jejich vychytávání RES a nemožnost průniku do uzavřených prostorů (abscesů, granulomů ap.). Bakteriofágy nejsou ve veterinární medicíně registrovány. V indikovaných případech mohou být vhodnou alternativou antibiotika (rezistence, toxicita, manipulace s pacientem, udržení terapeutické hladiny). Autorka uvedla úspěšné použití bakteriofágů u dravců a sovy pálené.
Na výskyt hlavničky (zhoubné katarální horečky) u kopytníků ve Dvoře Králové upozornil Dr. J. Váhala. K propuknutí infekce došlo u buvolů po přímém kontaktu se stádem ovcí a koz, u těchto druhů zvířat probíhá nákaza bezpříznakově. K často postiženým stádům patřily i antilopy koňské, klinické příznaky se projevily také u skotu watusi. Nemoc probíhá ve čtyřech formách – perakutní, intestinální, hlavové-oční a lehké. Příznaky generalizovaného lymfoproliferativního onemocnění zahrnují apatii, anorexii, vodnatou později hemorrhagickou diareu, výtoky z očí a nozder. Infekci nelze léčit.
Sobotní program byl zakončen bohatým rautem a hudbou k poslechu i tanci.
Nedělní prezentace zahájil Dr. K. Sedlák přehledem nových a staronových virových infekcí (emerging and re-emerging infectious diseases) u volně žijících zvířat a zoozvířat. Volně žijící zvířata bývají často rezervoárem a zdrojem infekce domácích zvířat i lidí. Byla uvedena etiologie, šíření a rizika přenosu viru Schmallenberg, západonilské horečky, ptačí chřipky, Aujeszkiho choroby a Afrického moru prasat v Rusku. Výskyt nových infekcí významně ovlivňuje mezinárodní obchod, změny klimatu a globalizace.
Další přednáška autora se týkala postižení gepardů infekční peritonitidou koček (FIP) v Zoo Praha v letech 2010 a 2011. Jedno kotě uhynulo, čtyři mláďata a čtyři dospělá zvířata byla utracena. V současnosti je infikováno vysoké procento populace koček domácích, ale klinické příznaky se objevují jen u několika jedinců. Pato-anatomické změny byly velmi podobné nálezům FIP u koček. Bílkovinné precipitace, které se občas vyskytují u koček domácích v přední komoře oční, nebyly pozorovány.
Dr. L. Pavlačík léčí infekci v oblasti čelistí u zoo a volně žijících kopytníků (lumpy jaw, aktinomykóza). K onemocnění dochází po poranění v dutině ústní, další příčinou je geneticky podmíněná hyperplazie zubního cementu. Klinicky se onemocnění projevuje tvorbou abscesů, u pokročilých případů až chronickou osteomyelitidou čelisti. V Zoo Dvůr Králové se onemocnění vyskytuje relativně často.
Aktuální virové onemocnění, papilomatózu srnčí zvěře, charakterizoval Dr. J. Král. Manifestuje se kožními tumory, případně tumory v plicích, vyšší prevalence byla zjištěna u jedinců starších. Nemoc postihuje savce i ptáky, manifestuje se tvorbou papilomů, benigních tumorů, probíhá latentně, u některých jedinců chronicky. Papilomy bývají snadno chirurgicky odstraněny, velké fibropapilomy mohou samy odpadnout. Závažnost onemocnění závisí na lokalizaci a velikosti nádorových změn.
O tom, že vyšetření na chlamydophilózu u chovatelů exotických ptáků bývá v ordinacích humánních lékařů často opomíjeno, pohovořila Dr. J. Mikešová. U lidí probíhá toto málo známé onemocnění ve dvou zcela rozdílných formách – pneumotické (horečka, pocení, silné bolesti hrdla a svalů, světloplachost aj.) a nepneumotické (toxický stav s vysokou horečkou, třesavkou, trýznivými bolestmi hlavy, růžovými skvrnami na kůži, může probíhat jako encefalitida, endokarditida, žloutenka apod.).
U ptáků závisí klinické příznaky na kmeni, druhu hostitele a jeho kondici, ve většině případů jsou nespecifické, např. deprese, nechutenství, hubnutí, načepýřené peří aj. K přenosu infekce dochází aerogenní cestou, prokázán byl i přenos vertikální, přes vejce na mládě.
Odborný seminář nemohl být zakončen lépe než prohlídkou Zoologické zahrady v Olomouci s odborným výkladem. Za přípravu a průběh zajímavého semináře patří poděkování prof. Z. Knotkovi, Dr. P. Hájkové a Dr. L. Chrastinové.
Seminář finančně podpořily společnosti AtomVet, Bayer HealthCare, Bioveta, a.s., Resorba a MVDr. Helena Vaidlová – Veterinární klinika Mada.
 
S vakcinačním programem v Zoo Olomouc seznámila přítomné Dr. L. Chrastinová

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *