XIII. výroční konference České asociace veterinárních lékařů malých zvířat

proběhla ve dnech 22. – 23. 10. 2005 v Kongresovém centru v Praze.

Program zahájil prezident asociace dr. O. Huml, poté patřily sobotní dopolední přednášky polské veterinární lékařce, která se zabývá kardiologií, dr. M. Gancarz. Tématem přednášek byla diagnostika a terapie nejčastějších arytmií souvisejících s dilatační kardiomyopatií – druhově specifické ventrikulární arytmie (boxer, dobrman) a atriální fibrilace (75 – 80% připadá na obří plemena); náhlý úhyn (vážné ventrikulární arytmie s následnou fibrilací), předčasná ventrikulární a supraventrikulární depolarizace, ventrikulární tachykardie a tachyarytmie.
Odpoledne vystoupil dr. P. Scheer z VFU s problematikou holterovské elektrokardiografie u psů a koček, která je ve veterinární medicíně indikována pro záchyt arytmií s negativním EKG, jako základní monitoring v zátěžové elektrokardiografii, u kontroly antidysrytmické terapie, k časnému odhalení skrytých kardiomyopatií u predisponovaných plemen (boxer, dobrman) a při vyhodnocování srdeční frekvence u jednotlivých druhů zvířat. Autor doporučuje, aby si majitel zapůjčil přístroj na víkend a monitoroval pacienta v domácím prostředí. Na základě holterovského vyšetření je možné rozpoznat vegetativní pozadí konkrétní dysrytmie a navrhnout příslušnou terapii.
Odborné přednášky dr. P. Foxe (USA), specialisty na kardiologii, se týkaly přístupu k srdečním onemocněním a jejich rozlišení od nemocí respiračních u dyspnoe, intoleranci k zátěži, synkopách, kašli a cyanóze. Diferenciální diagnostika srdečních nemocí je často založena na auskultaci třetí a čtvrté srdeční ozvy a na době a lokalizaci srdečních šelestů. V dalších přednáškách uvedl autor problematiku rtg hrudníku, diagnostiku a terapii srdeční insuficience.
Nedělní přednášky probíhaly již tradičně v paralelních sekcích – kardiologické, neurologické, dermatologické, oftalomologické, pro veterinární techniky a management veterinární praxe.
V sekci kardiologické vystoupil opět dr. Fox, který uvedl patologii srdečních onemocnění, jejíž efektivní zvládnutí závisí na včasné a přesné diagnóze, anamnéze (predispozice u velkých a obřích plemen a linií), fyzickém vyšetření, EKG a RTG hrudníku. Mezi nejfrekventovanější získané nemoci srdce u psů patří endokardióza a dilatační kardiomyopatie. Dilatační kardiomyopatie je idiopatické onemocnění typické pro srdeční insuficiency během systoly, predominantně postihující velká a obří plemena psů. Před manifestací klinických příznaků může být zjištěna kachexie; klinickým indikátorem insuficience myokardu je třetí srdeční ozva. Endokardióza vyvolaná chronickou myxomatózní degenerací chlopní postihuje zvláště malá plemena stárnoucích psů. Chlopně se na periferii progresivně zesilují, jejich funkce umožňující průtok krve je oslabena, což organismus kompenzuje hypertrofií předsíní a dilatací komor, resp. progresivní kardiomegalií. Perikardiální tamponáda je charakterizovaná progresivní letargií a sníženou tolerancí k zátěži. Femorální arteriální tlak a pulz je redukován, sliznice mohou být bledé. Hypertrofická kardiomyopatie je idiopatické onemocnění myokardu, které je u některých plemen koček dědičné. Příčinou nemoci je srdeční insuficience ve fázi diastoly. Pro onemocnění je charakteristický pulmonární edém, systolický apikální šelest a čtvrtá srdeční ozva. Častá náhlá smrt může být příčinou arytmie přičítané abnormálnímu substrátu myokardu.
Odborníci se zájmem o neurologii se sešli na sekci druhé, aby vyslechli práce dvou autorů z Velké Británie dr. L. S. Garosiho a dr. S. R. Platta zaměřené na diagnostický přístup a terapii epileptických záchvatů, vestibulární onemocnění a klinické hodnocení míšních pacientů.
Třetí sekce byla věnována aktuální problematice dermatologie; o praktických zkušenostech nežádoucího chování psů a koček a zdánlivě nesouvisejících drematologických potížích se s posluchači na základě několikaletých zkušeností v tomto oboru podělila naše přední odbornice, dr. H. Žertová. V humánní medicíně jsou psychické problémy příčinou dermatologických potíží u třetiny pacientů; touto problematikou se zabývá tzv. behaviorální medicína. Mezi mozkem (emocemi) a kůží existuje vzájemná vazba, protože vznikly ze společného základu, neuroektodermu. Autorka ukázala na několika konkrétních případech psů a koček primární poruchy chování projevující se zvýšenou péčí o srst (psychogenní alopecie a pruritus), olizováním (akrální dermatitida z olizování, ALD) a okusováním tlapek aj. a otíráním se o různé předměty, které vedoucí k automutilaci pacienta. K těmto poruchám patří i stereotypní a nutkavé chování. Mnozí pacienti trpící separační úzkostí (při nedostatku podnětů) na sebe rádi upoutávají pozornost a vykazují problémové chování. Příčinou sekundárních poruch chování jsou dermatologické stavy způsobující zvířatům bolest, svědění nebo hyperestezii, např. syndrom hyperestezie koček. Autorka doporučuje důkladnou anamnézu problémového chování zvířete, uspořádání domácnosti včetně členů rodiny a vzájemnou interakci, denní režim, kde zvíře spí a odpočívá, jaké bere léky aj. Kromě terapie tricyklickými antidepresivy, selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a psychotropiky je jednou z možností terapie kontrapodmiňování (učení pacienta novému chování) a desenzitizace (podpora nového chování s postupným přidáváním dalších podnětů).
Dr. R. Fábiková (Itálie) prezentovala psychogenní dermatózy psů a koček, jejich terapii a klasifikaci podle dermatologických klinických nálezů a poruch chování. Onemocnění psychogenního původu, typické nevhodným přístupem majitele ke zvířeti – dermatitis a hyperestezie ocasu byly námětem přednášky dr. M. Vondřičky. Etiologii, prognózu a terapii environmentálních kožních onemocnění uvedl dr. O. Huml z Analytické laboratoře Plzeň. Solární dermatitidu (nasální solární dermatitida, solární dermatitida trupu a končetin), která se vyskytuje u psů s nedostatečně pigmentovanou kůží, je nutno diferenciálně diagnosticky odlišit od fotodermatitidy, reakce na sluneční záření (hlavní význam má u hospodářských zvířat – pastinák, třezalka). K dalším environmentálním onemocněním, které autor podrobně popsal, patří dermatitidy způsobené dráždivými látkami, hyperkeratózy, pyodermie anebo pyotraumatická dermatitida.
V sekci oftalomologické vystoupil dr. P. Raušer (VFU Brno) s onemocněním oka u boxerů tzv. boxer ulcer, charakterizovaným refrakterními povrchovými vředy rohovky (epitel uvolněný od stroma rohovky nebo bazální membrány). Nemoci rohovky u koček, uveitis a manifestaci očních nálezů při celkových onemocněních koček (virózy, bakteriální, protozoální a plísňové infekce, imunitně zprostředkované nemoci, diabetes mellitus, hypertenze, hyperthyreóza, hyperlipémie aj.) a psů (leishmaniáza) prezentoval popsal dr. M. Roze (Francie). Program pro veterinární techniky uvedl dr. T. Lake (Kanada) na téma toxoplazmóza jako častá antropozoonóza a druhou část prezentoval stomatolog dr. T. Brauner (Slovensko) přednáškami z oboru dentální profylaxe psů a koček, zdůraznil význam granulované stravy, která mechanicky čistí zubní plak a obsahuje různé množství chemických látek (nejčastěji polyfosfáty), které tvorbu a usazování plaku snižují; mj. uvedl také význam na trhu dostupných dezinfekčních gelů, roztoků a sprejů a indikaci extrakce zubů.
V sekci management veterinární praxe vystoupil prezident WSAVA dr. L. Dee a na osobním příkladu hovořil o managementu veterinární praxe nemocnice na Floridě. Zúčastnění tak měli možnost inspirace pro vlastní praxi z nejpovolanějších úst. Ústřední myšlenkou semináře byla snaha amerických veterinářů pracovat méně za více. Ve Spojených státech 20 % nejlepších zákazníků tvoří 80 % obratu a 20 % nejhorších (nejmenší tržba) tvoří 80 % problémů. Tito nejlepší zákazníci nepatří na rozdíl od nejhorších mezi cenově senzibilní. Veterinární lékaři si mohou vybrat zaměřením na cílovou skupinu a přizpůsobením své ceny, které zákazníky si ponechají. Rovněž větším využitím středního personálu zvyšují svoji efektivitu a příjmy.
Dr. Bernardy, odborný garant sekce managementu veterinární praxe zdůraznil, že tento program organizovala KVL ke zvýšení uvědomění svých členů, neboť česká veterinární veřejnost zřejmě raději pracuje více za méně peněz; tento trend se zde snažilo představenstvo KVL změnit.

Irena Sekaninová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *