Za 25 let ubylo na polích v Evropě 44 % ptáků

Příčinou je intenzivní zemědělství podporované společnou zemědělskou politikou EU.

Počty běžných druhů ptáků v zemědělské krajině poklesly v Evropě mezi lety 1980 až 2005 o 44 procent, lesních druhů ubylo o devět procent. I dříve běžné druhy, jako vrabec polní, čejka chocholatá nebo skřivan polní, se ocitly na seznamu výrazně ubývajících druhů. Zhoršuje se i situace v nových členských zemích EU, kde byl doposud stav polních ptáků příznivější. Program je společným projektem Evropské rady pro sčítání ptáků a BirdLife International a podporují ho britská Královská společnost na ochranu ptáků a Evropská komise. Významně se na něm podílí také statistický úřad v Nizozemsku. Aktivně jsou do sledování zapojeni ornitologové ze 20 zemí, Češi sčítání koordinují. Výsledky monitorování mají přinést jasné důkazy o tom, že příčinou dramatického úbytku běžných ptáků na starém kontinentu je intenzivní zemědělství podporované společnou zemědělskou politikou EU.
Dokládá to rozdílná míra poklesu polních ptáků patrná při srovnání původních zemí EU a zemí EU, které přistoupily v roce 2004. Zatímco v dřívějších zemích EU zmizelo ze zemědělské krajiny od 80. let 41 % ptáků, krajina nové EU je chudší o 26 % ptáků. Dlouhodobý trend nasvědčuje tomu, že i nové státy EU budou následovat osud starých členů EU. A to i přesto, že na počátku 90. let se počty polních ptáků téměř navrátily na úroveň z počátku let 80. a situace vypadala mnohem lépe.
Souvisí to s tehdejším krachem původního systému hospodaření, zemědělství počátkem 90. let téměř zkolabovalo, a počet ptáků se zvýšil. Ani za socialismu zemědělství ptactvu nepřálo, nebylo ale tak efektivní a intenzivní jako v západní Evropě, kde počty ptáků klesají bez výraznějších výkyvů.
Regionální rozdíly ve změnách početnosti druhů dokládá případ špačka obecného, jehož stavy v celoevropském měřítku výrazně klesají, zatímco v České republice špačků přibývá.
Intenzifikace zemědělství zahrnuje používání průmyslových hnojiv a pesticidů, změny ve skladbě pěstovaných plodin a například i používání výkonné mechanizace. V České republice hraje podle Voříška významnou roli i dlouhodobý úbytek zemědělské půdy jako celku.
Bez reformy společné zemědělské politiky se podle ornitologů situace v Evropě nemůže zlepšit. Ačkoliv Evropská komise už v roce 1992 označila za hlavního viníka poklesu biodiverzity právě intenzivní zemědělství, nyní tvoří podpora postupů šetrných k přírodě méně než desetinu celkového rozpočtu společné zemědělské politiky.
V Evropě ubývají i lesní ptáci. Jejich nejnápadnější pokles je patrný na severu Evropy, kde je zřejmě důsledkem intenzivního lesního hospodářství, a na jihu, kde lesní ptáky ohrožují lesní požáry a neregulovaná těžba dřeva. Příčiny regionálních rozdílů v míře poklesu lesních ptáků chtějí ornitologové ještě hlouběji prozkoumat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *