Za vysvědčení opici!

Než pejska nebo kočičku, o které nikdo v rodině nestojí a nemůže se, ba ani nechce o takové zvíře starat, měli by rodiče uvažovat o jiném dárku. Ono vůbec darovat živého tvora někomu, o kom buď není známo, že by se o něj dokázal postarat, nebo v horším případě není jasné, že by ho vůbec chtěl, lze považovat za velmi nemoudré počínání. Potom se nelze divit, že se po městech pohybují napůl bezprizorní psi a jsou s nimi problémy a problémy jsou i s toulavými kočkami. Přidělává se tak zbytečná práce soukromým veterinárním lékařům, policistům i lékařům humánním.

Mnohem méně škody i starostí nadělá, když si odrostlejší potomek pořídí sám na jeden večer opičku.
Pořídit živého tvora, to si žádá zodpovědného majitele i toleranci, když už ne lásku, ostatních členů rodiny. Znamená to také zvířeti vytvořit odpovídající podmínky, ať už jde o jeho prostor k životu, či o odpovídající krmení. Důležitý je i čas, který je potřeba zvířeti věnovat, čas k výchově i ke hrám. A v neposlední řadě nezapomenout i na různá očkování – například u psa je povinné jednou ročně očkovat proti vzteklině (poprvé nejpozději do šesti měsíců stáří). Doporučuje se to také u koček, se kterými majitelé jezdí na chaty či chalupy.
Zkrátka, vlastnit jakékoli zvíře, to sice může být legrace, je to ale především zodpovědnost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *