Základy imunologie a principy vakcinace v chovech prasat

Cílem semináře společnosti MEVET spol. s.r.o., který se konal 21. 2. v Lednici na Moravě, bylo připomenout základní imunologické pojmy ve vztahu k produkčním chorobám a zároveň objasnit některé aspekty vakcinace v chovech prasat.

Přítomné posluchače přivítal jednatel společnosti MEVET Dr. Z. Sýkora. Společnost zaujímá na českém a slovenském trhu vedoucí pozici v segmentu malých zvířat a drůbeže. Vakcína Circovac je historicky první vakcínou proti PCV2 na trhu a jedinou vakcínou pro prasnice i selata. Odborný program moderoval Dr. T. Jirásek, technický a marketingový manažer přípravků pro prasata a skot fy MEVET.
 
Se základními imunologickými pojmy a mechanismy imunitní odpovědi vzhledem k vakcinaci účastníky seznámila Anne Goubier, imunoložka s bohatými zkušenostmi z veterinární sféry, dnes pracující jako vedoucí výzkumné laboratoře francouzského výrobce humánních vakcín. Nejnovější poznatky o cirkovirových infekcích prasat prezentoval  Dr. Francois Joisel (global technical swine service fy MERIAL), jež ve své druhé přednášce shrnul nejdůležitější body veterinární vakcinologie vzhledem k vakcinaci prasat. Třetí speaker, Dr. Stephane Imbert (CEE technical service fy MERIAL), vystoupil s aktuálními poznatky ohledně PRRS a možnostmi prevence tohoto onemocnění. Praktický náhled na celou problematiku potom vnesl do odborného programu Preben Mortensen (praktický veterinář z Dánska, s téměř 20-letými zkušenostmi se zdravotní problematikou prasat, který dnes působí také jako technický konzultant pro MERIAL Norden). 
 
A. Goubier uvedla základní imunologické pojmy, imunitní obranné strategie, význam fyzikálních a chemických bariér. Připomenula, že novorozená selata disponují nedostatečnou imunitní odpovědí a také nižším počtem imunitních buněk. Jejich imunitní odpověď je směřována ve prospěch TH2 typu odpovědi (tvorba protilátek) a zároveň je TH1 deficitní. Mají opožděnou a slabší protilátkovou odpověď a nemají zralá germinální centra, přežití těchto selat závisí na příjmu kolostra během prvních 12 hodin života. Imunitní paměť je také nedostatečná. Pro starší prasata bývá charakteristická zhoršená lokální odpověď v místě vakcinace, nižší primární odpověď na nové antigeny, zhoršená indukce paměťových buněk a snížený účinek booster vakcinací.
Vakcinační strategie
Na adaptivní imunitní odpovědi se podílejí 4 faktory: vakcinační program (jedna nebo několik aplikací), způsob aplikace vakcíny (s.c., i.m., slizniční), antigen (inaktivovaná adjuvantní vakcína, modifikovaná živá vakcína, virový vektor, DNA, proteiny) a adjuvans (imunomodulace, depotní účinek, targeting). Nové generace adjuvans jsou čistější, účinnější a bezpečnější.
Přežití selat závisí na příjmu kolostra, protože nedochází k transplacentárnímu přenosu imunoglobulinů. Selata musí přijmout kolostrum do 6 hod po porodu. Kolostrum obsahuje většinu IgG a některé IgA, absorpce imunoglobulinů se po porodu rapidně snižuje. Přenos maternální imunity není omezen pouze na protilátky, lymfocyty prezentují 10 až 25 % buněk v kolostru (70 – 90 % T lymfocyty, méně než 30 % B lymfocyty). Tyto lymfocyty jsou schopny projít střevní bariérou a vstoupit do krevního oběhu novorozených selat, ale buňky alogenního maternálního kolostra GIT bariérou neprochází tzn. funkční jsou pouze buňky přenesené od vlastní matky. Mateřské imunitní buňky přenesené kolostrem se podílejí na specifické a nespecifické imunitní odpovědi selat. Klasické zamražování kolostra imunitní buňky zabíjí. Překládání selat méně než 6 hodin po porodu (cross fostering) vede k nedokonalému přenosu mateřské buněčné imunity.
 
V přednášce specifita PCV2 imunologie, zmínil F. Joisel co je nového za posledních 15 let, kdy francouzská firma MERIAL jako komerční partner evropského PCVD konsorcia stála od počátku u samotného výzkumu tohoto onemocnění a zároveň přišla jako první s vakcínou proti tomuto patogenu.
PCV2 virus je nejmenším savčím virem, velmi podobný porcinnímu parvoviru a je všudypřítomný.
Jeho dezinfekce a eradikace je velmi obtížná, stádo je prakticky perzistentně infikované. Problémem není jenom kontakt s virem, ale věk zvířete, ve kterém se s virem setká a v jakém množství. Embryo je chráněno velmi silnou vrstvou zona pellucida, po jejím prasknutí je už embryo vnímavé k infekci. U vyvíjejícího se embrya jsou infekcí nejvíce ohroženy kardiomyocyty a hepatocyty (průkaz viru v srdci, játrech), méně makrofágy. U fetu jsou nejvíce citlivé makrofágy, u mladých prasat makrofágy a dendritické buňky. U starších prasat klesá citlivost těchto buněk a senzitivními jsou buňky epiteliální. Během vývoje může dojít v důsledku infekce k odúmrtí embrya, fetu, byly zaznamenány aborty, mumifikovaná selata, nízká porodní hmotnost. Krátce po porodu dochází k imunosupresi, ale adekvátní hladiny mateřských protilátek selata chrání. Negativní vliv mají přesuny zvířat, může dojít k superinfekci jinými patogeny.
 
Onemocnění prasečím cirkovirem u prasat
PCV2 se podílí na typickém syndromu poodstavového multisystémového chřadnutí prasat (PMWS), dochází k imunosupresi díky infekci makrofágů a dendritických buněk, projevují se typické příznaky a léze, infekce probíhá s deficitní imunitní odpovědí.
PCV2 infekce může probíhat subklinicky, v klinické formě, jako PCV2 specifická granulomatózní enteritida, nebo PRDC (komplex respiračních onemocnění prasat). Dochází  k prohloubení dalších infekcí, např. virových (PRRS, CSF, PRV), bakteriálních (H. parasuis, Streptococcus suis) aj. PCV2 je spojován s řadou významných onemocnění prasat, poškozuje imunitní systém, zhoršuje zdraví a užitkovost celého stáda, včetně reprodukčních problémů.
Virus PCV2 zabraňuje přenosu signálu infekce, tlumí plazmocytární sekreci INF alfa, v mízních uzlinách je prezentace antigenu Th buňkám snížená, nejsou aktivovány specifické lymfocyty, není vyvolána specifická odpověď na patogena. Setkání s virem na začátku života selete má za následek zhoršenou funkci imunitních orgánů a tím sníženou imunitní odpověď. Dochází k pomnožování viru v organismu. Typické je zaostávání růstu, nevyrovnanost vrhu, úhyny. Obecně jsou pro rozvoj PMWS v jakémkoliv věku klíčové tři body 1. raný věk selat 2. masivní expozice virem PCV2 a 3. slabá kolostrální imunita. Spousta případů onemocnění prasat byla zjištěna v Asii. V Evropě byly pozorovány variabilní klinické příznaky u postižených zvířat, např. diarea, polyserositida (H. parasuis), embryonální mortalita, mumifikace, aborty, porody slabých selat s nízkou hmotností. Posun a větší variabilita klinických projevů v posledních letech vedla ke zvolení nové terminologie, a to PCVD nebo také PCVAD tzn. s cirkovirem související onemocnění prasat.
 
Vakcína Circovac navozuje silnou humorální a buněčnou odpověď, chrání imunitní systém mladých selat. Vakcína obsahuje celý inaktivovaný virus jako antigen, kmen pochází z klinického případu PMWS z Kanady. Je známo, že mezi všemi vyskytujícími se kmeny je více než 95% homologie. Zvolený kmen je rezistentní, v průběhu výroby vakcíny je velmi důležitá jeho inaktivace. Adjuvans je vysoce potentní, navozuje jak velmi vysokou hladinu protilátek, tak také silnou buňkami zprostředkovanou imunitní odpověď a zkříženou ochranu proti PCV2a i PCV2b. PCV2 specifické INF gama buňky jsou indukovány v krvi a přenášeny ve velkém množství v kolostru vakcinovaných prasnic, prochází střevní bariérou selat a jsou v krvi těchto selat nacházeny funkční minimálně do 30. dne. Pomocí vakcíny je zajištěna komplexní ochrana proti virovým genotypům a epitopům na jeho povrchu, navozuje silnou a dlouhotrvající protilátkovou odpověď Ig G1 a IgG2, ELISA protilátky a sérum neutralizační protilátky. Vzhledem k dynamice onemocnění byla pro specifické případy onemocnění vakcína registrována také pro použití u selat, a to v dávce 0.5 ml a dnes tedy, jako jediná na trhu poskytuje takto široké možnosti.
 
Dr. Stephane Imbert vysvětlil přítomným specifitu imunologie PRRS, respektive její záhady.
Infekce prasat byla poprvé popsána před 20 lety. Mezi kmeny PRRS existuje vysoká variabilita. Máme 2 typy kmenů – evropské a americké, méně stabilní vyvolávají hodně respiračních problémů a reprodukčních, ale může dojít i ke kombinaci těchto kmenů. Poškozuje ekonomicky chovy prasat, např. v USA je to více než 664 miliónů dolarů ročně. V EU v r. 2004 náklady na prasnici díky tomuto onemocnění přesáhly 200 euro. Z hlediska ekonomického je jednou z nejhorších nákaz v historii produkce prasat. Ve srovnání s parvovirem vyvolává aborty ve druhé polovině gravidity, předčasné porody slabých, mrtvých a mumifikovaných selat. Další klinické příznaky zahrnují cyanózu uší, konjunktivitidu, diareu, aj. Při akutní infekci byla zjištěna výrazná cirkulace viru v chovu, zdravotní poruchy po odstavu, zvl. na začátku výkrmu, patoanatomickým projevem je typická virová intersticiální pneumonie, dále se často objevují superinfekce (S. suis aj.).
Virus je méně odolný v prostředí bez hostitele, rychle se šíří mezi stády. Při porovnání s PCV2 je potřeba malé množství viru, aby vzniklo onemocnění. PRRS je vysoce infekční onemocnění, s dlouhodobou exkrecí, infekce přetrvává ve spermatu až 100 dní, v séru až 210 dní. Existuje hodně symptomatických nosičů. Imunologická odpověď je poměrně slabá, infekce se rychle šíří a je rekurentní. Virus je imunomodulatorní, jednoduše řečeno to znamená, že nastaví odpověď imunitního systému tak, aby mu vyhovovala. Vylučování a přetrvávání viru v organismu je dlouhodobé, prase reaguje tak, že vytváří ELISA protilátky, které nekorelují s ochranou. Protilátky, které poskytují ochranu organismu, jsou sérum neutralizační, k jejich sekreci dochází později, po kontaktu s virem. V rámci prevence proti tomuto onemocnění, je třeba zvážit všechny kritické body v rámci zoohygieny, a toto doplnit vhodným vakcinačním schématem, jak bylo demonstrováno na příkladech s  inaktivovanou vakcínou Progressis. Nicméně z celosvětově dostupných vakcín zatím žádná neposkytuje 100% řešení.
 
Poslední příspěvek P. Mortensena patřil principům vakcinace v dánských chovech prasat. Vakcinace v chovech může probíhat z pohledu úrovně národní, z pohledu úrovně dané farmy nebo produkční sekce/kategorie. Vakcinační schéma pokrývá ochranu proti ztrátám v reprodukci (minim. PPV, PCV2, SIV a PRRS je-li chov pozitivní), ochranu zdraví samotných prasniček, prasnic a kanců, mělo by zajišťovat dobrý rozvoj konstituce zvířat a ochranu potomstva pomocí kolostra a umožnit aktivní ochranu selat a prasat. Funkčnost celého vakcinačního plánu je potom otázkou vhodného načasování, správné vakcinační techniky a manipulace s vakcínou, což si dánští veterináři dobře uvědomují.
 
Přítomní posluchači si v luxusním prostředí lednického hotelu My Hotel podstatně rozšířili znalosti z oboru vakcinologie a  imunologie s  přínosem do vlastní praxe a zúčastnili se plodné diskuse. Společenský večer proběhl ve vinném sklípku s ochutnávkou značkových vín jihomoravských vinařů a hudebním doprovodem, cimbálkou. Odborné materiály jsou k dispozici u firmy MEVET.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *