Zemědělci požadují vyrovnání dotací už v r. 2010

Hlavní zásluhu na tom, že dotace nejsou v členských zemích EU stejné, má Francie

Zemědělci z nových členských zemí EU požadují vyrovnání přímých plateb na úroveň danou přístupovými smlouvami již v roce 2010, nikoliv až v roce 2013, podle plánů EU. Zemědělci požadují také větší podporu producentům mléka. Na kongres nevládních agrárních organizací dnes přijeli do Brna zástupci 13 unijních zemí, včetně chovatelů mléčného skotu z Německa, Rakouska, Nizozemí a Francie, tedy starých členských států. Přes určité výhrady ze strany zejména francouzského zástupce při hlasování o textu deklarace všichni zástupci s požadavkem na dotace.
Dotace pro zemědělce v zemích, které do EU vstoupily v roce 2004 a později, jsou nižší, než činí průměr původních členských zemí. Nově vstupující státy s takovým rozdělením plateb až do roku 2013 souhlasily v přístupových smlouvách, které unie zpravidla dodatečně nemění. Hlavní zásluhu na tom, že dotace v nových a starých členských zemích nejsou stejné má Francie, která v roce 2002 podmínila zachováním nerovností budoucí rozšiřování EU.
Dřívější vyrovnání přímých plateb, se kterým souhlasili i zúčastnění představitelé starých členských zemí, by mělo zejména eliminovat negativní dopady finanční a hospodářské krize na rolníky v nových členských zemích.
Rolníky trápí hlavně pokles cen zemědělských komodit a snížení odbytu jejich produkce. Požadavek na srovnání dotačních podmínek dříve než v roce 2013 zazněl v minulosti již několikrát, například během březnové demonstrace v Praze, které se účastnilo kolem 8000 zemědělců.
Podle rolníků vlivem dvoukolejné společné zemědělské politiky ztrácí noví členové unie soběstačnost v řadě komodit. Například Česká republika již není soběstačná ve výrobě cukru, lnu, škrobu, v produkci ovoce a zeleniny či vepřového masa.
Farmáři, kteří od pondělí v Brně jednali souběžně s neformální radou ministrů zemědělství a rybolovu EU, dále požadují po roce 2013 jednotný systém sazeb přímých plateb pro všechny členské státy EU.
Chtějí také podporu pojištění a tlumení rostoucí rizikovosti v zemědělství či podporu sociálního a zdravotního pojištění hrazenou státem, započtenou do národních dotací.
Chovatelům mléčného skotu by unie podle prohlášení měla pomoci zavedením minimální ceny syrového kravského mléka ve výši 40 eurocentů za litr a dočasným snížením mléčných produkčních kvót. Podle prezidenta Evropského představenstva pro mléko R. Schabera se výkupní cena mléka v Evropě nyní pohybuje od 18 do 24 eurocentů. V roce 2015 mají být úplně zrušeny kvóty, které jednotlivým členským státům určují, kolik mléka smějí ročně vyprodukovat. Do té doby mají být postupně navyšovány.

Zemědělci volají také po větší regulaci obchodních řetězců. Ty čelí dlouhodobě kritice farmářů i výrobců potravin, protože podle jejich mínění zneužívají svého dominantního postavení na trhu. Zemědělští odboráři ze zemí visegrádské čtyřky, ale též Lotyšska a Bulharska, jsou nespokojení s chováním řetězců, a chtějí blokovat jejich centrální sklady. Zda se blokády opravdu uskuteční, se prý rozhodnou na základě výsledků evropských voleb a přístupu z nich vzešlého eurokomisaře k této problematice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *