V České republice byl po pěti měsících potvrzen nový případ ptačí chřipky. Nachází se v malochovu drůbeže v obci Brloh na Českokrumlovsku v Jihočeském kraji. Výskyt nákazy v chovu potvrdilo vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha (SVÚ). Vzhledem k tomu že se nákaza objevila pouze v malochovu drůbeže neuvádějícímu produkty na trh, nepřijde ČR o oficiální status země prosté ptačí chřipky. Ten je důležitý pro mezinárodní obchod s drůbeží a jejími produkty.
V malochovu drůbeže se původně nacházelo osm slepic. Chovatelka nahlásila Krajské veterinární správě pro Jihočeský kraj (KVS) postupný úhyn většiny slepic. Veterinární inspektoři zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé kusy k vyšetření do SVÚ. Slepice v době kontroly vykazovaly klinické příznaky onemocnění. Vyšetření v SVÚ Praha následně potvrdilo vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5.
„Krajská veterinární správa v souladu s evropskou legislativou nevymezí okolo zasaženého chovu uzavřená pásma a v nich mimořádná veterinární opatření. SVS vyzývá chovatele drůbeže, aby dodržovali pravidla biologické bezpečnosti, zejména zamezili kontaktu s volně žijícími ptáky,“ řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Zasažený malochov splňuje mírnější podmínky pro nevyhlášení pásem kolem něj, tou hlavní je skutečnost, že chovatel neuvádí drůbež ani její produkty na trh, což znamená, že riziko šíření nákazy z daného chovu je minimální. KVS o situaci informovala chovatele a obce v přilehlé oblasti. Veterinární inspektoři budou nákazovou situaci v oblasti bedlivě monitorovat.
Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry ptačí chřipky způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny.
Základním preventivním opatřením je (pokud možno) chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit na krajskou veterinární správu.
V letošním roce bylo na území ČR vyhlášeno celkem 5 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v komerčních chovech drůbeže a 23 ohnisek v chovech ptáků držených v zajetí (malochovech drůbeže). První ohnisko se objevilo hned zkraje roku 2024 v malochovu drůbeže v Horních Slověnicích na Českobudějovicku. Poslední ohnisko bylo potvrzeno 15. března v malochovu v obci Pištín rovněž na Českobudějovicku. Taktéž poslední záchyt vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků byl zaznamenán v březnu 2024. Česká republika je od května 2024, kdy oficiálně získala od Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) status země prosté, bez výskytu této nákazy v komerčních chovech drůbeže.*
Petr Vorlíček, tiskový mluvčí SVS
