Tlumení endoparazitóz u ovcí a koz v ČR: trendy, chyby, perspektivy

Novobilský A., Vadlejch J. Tlumení endoparazitóz u ovcí a koz v ČR: trendy, chyby, perspektivy. Control of internal parasitic infections in sheep and goats in the Czech Republic: trends, mistakes, perspectives. Veterinářství 2025;75(7):385-391.

SOUHRN

Tlumení gastrointestinálních parazitóz u ovcí a koz v ČR představuje významný problém v chovech ovlivněný změnami klimatu, importy zvířat a rostoucí rezistencí parazitů vůči anthelmintikům. Nejčastějšími parazity gastrointestinálního traktu jsou hlístice rodu Haemonchus, Chabertia, Nematodirus, Teladorsagia a Trichostrongylus, přičemž největší ekonomický a zdravotní dopad má vlasovka slezová (Haemonchus contortus). Dosavadní diagnostické metody založené na mikroskopickém vyšetření vykazují limitace v druhové determinaci. Molekulární metody spojené s identifikací parazitární DNA ze vzorků výkalů nabízejí slibnou perspektivu, nicméně pro účely veterinární praxe jsou stále nedostupné. Pro efektivní tlumení je zásadní správně načasovat aplikaci anthelmintik, zohlednit sezónní dynamiku infekcí a specifické potřeby jednotlivých věkových kategorií zvířat. Alternativy k současné anthelmintické terapii spočívají v selektivní cílené léčbě, vakcinaci, použití rostlin s přirozeným antiparazitárním účinkem či biologické kontrole využívající nematofágní houby. Udržitelné antiparazitární programy reflektující koncept One Health jsou nezbytné pro budoucí efektivní tlumení parazitóz.

SUMMARY

Control of gastrointestinal parasitic infections in sheep and goats in the Czech Republic represents a significant challenge for livestock farms, influenced by climate change, animal imports, and the increasing resistance of parasites to anthelmintics. The most common parasites include nematodes of the genera Haemonchus, Chabertia, Nematodirus, Teladorsagia, and Trichostrongylus, with Haemonchus contortus having the greatest economic and health impact. Current diagnostic methods based on microscopic examination have limitations in species identification. Molecular methods for identifying parasitic DNA from fecal samples offer promising perspectives but remain inaccessible for routine veterinary practice. Effective control requires optimal timing of anthelmintic application, consideration of seasonal infection dynamics, and specific needs of different animal age groups. Alternatives to current anthelmintic therapy include targeted selective treatment, vaccination, use of plants with natural antiparasitic effects, or biological control utilizing nematophagous fungi. Sustainable parasite control programs aligned with the One Health concept are essential for effective future parasite management.*