Terapie deformací močových a pohlavních orgánů

Hypospádie je vývojová vada, při které je vyústění močové trubice posunuto ventrálně. Zatímco v humánní medicíně se jedná o nejčastější deformaci penisu, u koní je popsána zřídka. Při této anomálii močové trubice, která je spojena s ventrálním rozštěpem penisu, není meatusuretraeexternusvytvořen. O příčině se dodnes pouze spekuluje.

Deformace, která se vyskytuje u hříbat nejčastěji, je pseudohermafroditismus, při kterém penis často leží příliš kaudálně a je nedostatečně vyvinut. Ústí uretry leží v těchto případech nejčastěji v perinaální oblasti. V uvedeném případě maskulinního pseudohermafroditismumá postižené zvíře samčí gonády.

V popsanémpřípadě teplokrevného hříběte, které bylo vyšetřováno na Vysoké škole veterinární v Hannoveru, se vyskytovaly obě výše uvedené deformace a hříbě mělo z tohoto důvodu rupturu močového měchýře. Rupturu močového měchýře pozorujeme jako častou komplikaci ztížených porodů, přičemž její výskyt je zřetelně častější u hřebečků. Klinické vyšetření hříběte poskytlo následující obraz: nejprve docházelo k vylučování pouze malého množství moči a následně k mírným tenesmům (bolestivému močení), které se postupem času zhoršovaly. Zřetelně se zvětšoval objem dutiny břišní a zevní genitál byl deformovaný. Uretra byla ventrálně kompletně rozštěpena a vyústění močové trubice se nacházelo v perineální oblasti. Po abdominocentéze byl stanoven poměr kreatininu v krviku kreatininu v peritoneální tekutině 1 : 2,25 a uroperitoneum bylo potvrzeno.

V celkové anestézii byla provedena laparotomie vleže, prasklý močový měchýř byl sešit ve dvou vrstvách a penis u kořene amputován. Pokusy o vyprázdnění močového měchýře zůstaly bezúspěšné, proto byl dodatečně zaveden močový katetr. Po operaci byl celkový stav zpočátku nenarušen, po vyjmutí močového katetru avšak došlo k obnovení tenesmů a polakisurie stejně jako k zvětšení množství volné peritoneální tekutiny. V průběhu prováděného endoskopického vyšetření byl zjištěn tkáňový val, který procházel příčně krčkem močového měchýře. Během druhého chirurgického zákroku byla tato tkáň odstraněna diodovým laserem pod endoskopickou kontrolou a močový měchýř byl opatřen ještě jednou suturou, aby byla zajištěna zřejmá nepropustnost stěny. Tentokrát se podařilo úplné a snadné vyprázdnění močového měchýře.

Hříbě dostávalo po operaci penicilin (4x denně 22 000 I.U.), amikacin (10 mg/kg/den) aflunixin-meglumin(2x denně 1,1 mg/kg). Mimoto byly podány omeprazol (4 mg/kg/den) a prebiotikum. Později hříbě obdrželo trimetoprim-sulfát (15 mg/kg/den). Po posledním zákroku byla terapie doplněna o amoxicilin (3x denně 20 mg/kg). Při kontrole sedm měsíců a následně dva roky po operaci nebyly zjištěny žádné problémy s vylučováním moči. Pouze skrotální vak nebyl zcela vyvinut. Spojitost hypospádie a tkáňového valu na krčku močového měchýře nemůže být zcela vyloučena. Použití perineální uretrostomie současně s kompletní resekcí penisu bylo doposud dobře známé z medicíny malých zvířat, ale u hříběte ještě nebylo popsáno.

Celkově se zdá užitečné u hříbat s rupturou močového měchýře a deformacemi v genitální oblasti, současně endoskopicky vyloučit abnormality v močovém měchýři a močové trubici a tyto eventuálně odstranit.