Veterinární lékaři se v praxi stále častěji setkávají s onemocněním drobných savců, exotů a dravců. To je důvod proč se v letošním roce ČAVLMZ (Česká asociace veterinárních lékařů malých zvířat) zaměřila na nejčastější problémy drobných zvířat, které majitele přivádí k veterináři. Anatomická stavba těla, výskyt a léčba nemocí je u těchto zvířat jiná než u psů a koček, vyžaduje individuální přístup k pacientovi a znalosti na úrovni doby.
Jako první vystoupilDr. V. Tukač, CSc.a zaujal přítomné posluchače nejnovějšími poznatky ze své praxe pod názvem řešení nejčastějších problémů u exotických ptáků. Pro bakteriální dysbiózy střevní mikroflóry je typická anorexie, spojená se zhoršením výživného stavu a změnou konzistence i barvy trusu. Ke stanovení diagnózy autor doporučuje provést cytologický nátěr. Velmi častou příčinou této dysbiózy jsouBacillus spp., Clostridium spp., anebo Bacteroides spp., které dobře odpovídají na terapii potencovaným amoxicilinem, tylosinem, či metronidazolem. Další příčinou poruch trávení, zejména u mláďat nebo u imunosuprimovaných jedinců jsou kvasinky. Původce prokážeme cytologickým vyšetřením, aplikujeme antimykotika s dostatečným přísunem tekutin. Autor zmínil klinické příznaky exotů, prognózu a terapii při postižení jater a pankreatu.
Příčina poruch opeření může být neinfekční, např. stres, orgánové poruchy a deficit ve výživě. Výživa ptáků není přirozená, zakoupená krmiva disponují různou kvalitou. Vysoce kvalitní složení mají některé druhy granulí vyšší ceny. Nejvážnější karenční stavy způsobuje tzv. klasická semenná dieta, která je příčinou nedostatečného množství aminokyselin, mastných kyselin, minerálních látek, vitamínů a specificky účinných látek (flavonoidy, antokyany, taniny aj.). K nejčastějším infekčním onemocněním u exotických ptáků patří PBFD – Psittacine beak and feather disease, aviární polyomavirus (APV)) a ektoparazité (všenky, čmelíci, roztoči).
S dalšími nemocemi, se kterými přichází majitelé těchto zvířat do ordinace je dyspnoe, retence vejce, neuropatická gastrická dilatace a nestrávená semena v trusu – celkové chřadnutí. Příčinou chřadnutí, megabakteriózy je kvasinka Macrorhabdus ornithogaster ve žláznatém žaludku, připomínající vzhledem obrovskou bakteriální tyčku. Její výskyt je běžný u drobných pěvců a drobných papoušků jak v chovech, tak u petů. Pozorujeme velmi dobrý až nadměrný příjem potravy v kontrastu se zhoršující se kondicí a progresivní apatií. Při klinickém vyšetření je markantní vyhublost až kachexie. Postižený jedinec tráví celý den na misce, kde spí nebo přijímá potravu.
Prof. Z. Knotek, CSc. odborný program moderoval a předneslmodelové postupy v diagnostice a terapii plazů. Naše republika je zemí se širokým spektrem plazů běžně chovaných v zájmových chovech. Vzácné a velké druhy plazů jsou omezeny nařízením mezinárodních dokumentů (např. CITES) a soustředěny ve specializovaných chovech. Služby poskytované chovatelům plazů zahrnují základní péči některých veterinárních pracovišť nespecializovaných pouze na exotické pacienty, odbornou péči poskytovanou veterinárními lékaři vykonávajícími praxi i v zoologických zahradách a specializovanou péči na pracovištích určených výhradně pro praxi exotických pacientů. Na příkladu pěti konkrétních kasuistik: chronická bakteriální dermatitida krajty tygrovité, obstipace u agamy vousaté, dystokie a cizí těleso v GIT u želvy zelenavé, dystokie u gekončíka nočního a otoky víček u chameleóna jemenského přednášející dokumentoval zásady správného klinického přístupu k pacientovi.
Obr 4
Nejčastější případy onemocnění u dravců v klinické praxi prezentovalMVDr. Martin Ptáček. Klub sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě má zhruba 500 členů, kteří vlastní okolo 1000 loveckých dravců. Členové Klubu odchovávají okolo 500 mláďat různých druhů dravců ročně a počet odchovaných mláďat neustále vzrůstá. Autor popsal etiologii, klinické příznaky a terapii frekventovaných pseudomonádových clostridiových infekcí, aviární tuberkulózu, aspergilomykózu a otravu olovem, k níž dochází buď při postřelení dravce nebo při pozření zvěře brokovnicí. Posledním často se vyskytujícím onemocněním neznámé etiologie jsou otlaky pařátů dravců (pododermatitida). Příčinou může býtšpatný povrch posedu, nedostatečná cirkulace krve, nadváha, nedostatečný letový trénink, přerostlé drápy, poranění aj. Již při zarudnutí kůže nebo objevení se ztvrdlé krusty je třeba pařát ošetřit. Po dezinfekci jodovými preparáty se doporučuje masáž změkčující mastí s obsahem urei (Callusan Forte). Při nekrotických změnách lze přistoupit k chirurgickému ošetření a vyjmutí nekrotické tkáně. Sutura na chodidlové ploše se často
špatně hojí, pařát opatříme speciální botičkou z pěnové hmoty, aby se snížil tlak na suturu a zabandážujeme.
Řešením zásadních případů u fretek, králíků a hlodavců (potkan, osmák, morče) se zabýval
MVDr. K. Hauptman, Ph.D. U fretek se vyskytují tři velmi časté, život ohrožující problémy – inzulinom, cizí těleso v GIT a zbytková ovariální tkáň. Klinické příznaky inzulinomu jsou odvislé od míry poklesu glukózy v krvi a délce trvání, rozdělujeme je na neuroglukopenické a adrenergní, případně kombinaci obou. Diagnóza se opírá o stanovení koncentrace glukózy, patognomické hodnoty jsou pod 2mmol/l. U králíků patří k nejčastějším problémům faciální abscesy, adenokarcinom dělohy a mechanický ileus, který může být vyvolaný jakýmkoliv bolestivým onemocněním. U drobných hlodavců je častým nádor Zymbalových žlaz u potkanů, okluze horních cest dýchacích u osmáka degu, malokluze řezáků u morčete domácího (používání kleští nebo nůžek při korekci malokluze je odbornou chybou, při níž často dochází k frakturám zubů a nežádoucímu poranění zubního lůžka) a ovariální cysty u morčat. Ovariální cysty u morčat jsou nejen endokrinním onemocněním, ale sekundárně ovlivňují i trávicí trakt a kůži. Klinické projevy tohoto často frekventovaného onemocnění nemusí být typické.
