V uplynulém týdnu se v deníku Metro v rubrice Zdraví v článku Pasterace zabíjí v mléce živiny objevilo několik zavádějících informací, že se pasterizací, popřípadě homogenizací, všechno dobré v mléce zničí. Není tomu tak. Pasterizací se rozumí krátké zahřátí na teplotu okolo 75 °C, a při této teplotě se žádné bílkoviny neznehodnotí.
Snad jediným nezvratným zveřejněným faktem je, že "pasterace slouží k zahubení patogenních mikroorganismů". Ovšem již uvedený výraz "patogenních a zdraví ohrožujících mikroorganismů" je pleonasmus, to je totéž.
Pasterací se prý zhoršuje využitelnost vápníku. Důkaz pro toto tvrzení neexistuje. A údaj, že právě listová zelenina je zdrojem vápníku, je taktéž zavádějící, uvážíme-li, že například ze špenátu člověk z něj dokáže využít zhruba jen 5 %!
Dále homogenizací se neroztříští bílkoviny, ale rozbijí se kapénky tuku. K rozbití bílkovin jsou potřebné enzymy!
Pokud jde o krmení dojnic, musejí dostat tzv. jádro, požaduje-li se vyšší užitkovost. A tak tomu bylo vždy. Ovšem k tomuto jádru, šrotu z obilí, musí kráva jako přežvýkavec dostat i vlákninu. Vysoký podíl energie a nízký podíl vlákniny a bílkovin v krmné dávce by vedl k acidóze a ketóze, což jsou stavy ohrožující nejen produkci mléka, ale i zdraví a život dojnice.
Mléko není významným zdrojem vitaminu C, tudíž snížení jeho obsahu vlivem pasterace není žádnou katastrofou, a dále vitaminy řady B nejsou naopak pasterací nijak významně ovlivněny. Štěpení laktózy vlivem pasterace je další omyl. Až při vyšších teplotách, tedy při sterilaci, nebo UHT ohřevu vzniká z části laktózy laktulóza. Ta má určité vlastnosti, pro které je využívána i ve farmacii, rozhodně se ale velmi rychle nevstřebává. Rychle se vstřebává glukóza a galaktóza, které vznikají enzymatickým štěpením laktózy. Jestliže se cukr (např. ona glukóza) z trávicí soustavy rychle vstřebá, jeho hladina v krvi stoupne. Nikoli, že by klesla.
Hypoglykemie je snížená hladina glukózy v krvi, hyperglykemie je její přebytek. To vše je ovšem ovlivněno regulačními mechanismy, takže u zdravých jedinců k ničemu takovému nedochází.
Velice problematické je tvrzení, že v důsledku nedokonalého trávení tepelně ošetřeného mléka může dojít zahlenění tělních dutin, plic!!??, či dokonce „gynekologických orgánů“, což je eufemismus, kterým se zřejmě myslí dutiny pohlavních orgánů? Tak to tedy opravdu pasterizované ani homogenizované mléko nedovede!
Pravda je, že mléko tepelně ošetřené musí splnit podmínky zdravotní nezávadnosti, tudíž z jeho požívání nesmí zdravému člověku hrozit žádná zdravotní rizika. Je však třeba si uvědomit, že jako každá potravina má být požívána s rozmyslem. Není na místě mléko ani démonizovat ani přehnaně adorovat, jde o jednu z hodnotných součástí jídelníčku.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
