Vliv systému ustájení na kontaminaci vajec

SOUHRN
Tůmová, E., Englmaierová, M., Charvátová, V. Vliv systému ustájení na kontaminaci vajec.
Byl sledován vliv ustájení v klecích a na podestýlce, na počátku a konci snáškového cyklu při skladování 0 – 14 dnů na kontaminaci vaječné skořápky. Signifikantně vyšší kontaminace (P≤0,001) celkovým počtem mikroorganismů a enterokoků byla u vajec z podestýlky, u E.coli byla nevýznamně menší u klecí. S věkem nosnic se významně (P≤0,018) zvyšovaly počty enterokoků na skořápkách u vajec z podestýlky. Byly zjištěny signifikantní interakce (P≤0,019) věku slepic a systému ustájení v počtu enterokoků.

SUMMARY
Tůmová, E., Englmaierová, M., Charvátová, V. The effect of housing system on egg contamination.
The effect of housing in cages and on litter at the beginning and the end of a laying cycle during 14 days storage on egg contamination was evaluated. Eggs from litter were significantly (P≤0,001) higher contaminated by total number of microorganisms and enterococci, whereas E coli was non significantly lower in cages. Contamination by enterococci significantly (P≤0,018) increased with hens age in eggs from litter. In enterococci contamination, the significant interaction (P≤0,019) of age and housing system was determined.

Úvod
Kvalitu vajec lze vyjádřit různými způsoby, například technologickou hodnotou, nutričním složením, ale také mikrobiálním znečištěním. Z literatury je zřejmé, že mikrobiální kontaminace skořápky je závislá na prostředí, do kterého je vejce sneseno. Ihned po snesení je u zdravých nosnic vejce téměř sterilní, pak ale dochází k rychlé kontaminaci povrchu skořápky mikroorganismy přítomnými ve výkalech, prachu nebo na zařízení hal. Při vyjímání vajec z vejcovodu nebyla u 92% vajec zjištěná žádná bakterie, ale po snesení vejce do vydezinfikovaných klecí se počet bakterií na skořápce pohyboval v průměru 104 KTJ /vejce.1 V současné době, v souvislosti se změnami systému ustájení se naskýtá otázka, jakým způsobem ovlivňuje systém ustájení znečištění skořápky a tím i bezpečnost produkce konzumních vajec.
Počáteční kontaminace skořápky koreluje s koncentrací bakterií v hale.2-5 Byly zjištěny průkazné rozdíly v kontaminaci vzduchu mezi ustájením na podestýlce (3,97 log KTJ/m3) a v klecích (3,03 log KTJ/m3) z čehož vyplývá 9krát vyšší kontaminace při chovu na podestýlce.2 Pozitivní korelace r2=0,66 je mezi koncentrací aerobních bakterií ve vzduchu a počáteční kontaminací skořápky. Nejvyšší hodnoty kontaminace vzduchu byly stanoveny ve voliéře (5,3 log KTJ/m3), nižší v obohacených klecích (4,4 log KTJ/m3) a nejnižší v konvenčních klecích (4,3 log KTJ/m3).3 V této souvislosti je významně vyšší bakteriální znečištění skořápek zaznamenáváno u vajec na podestýlce či ve voliérách ve srovnání s konvečními či obohacenými klecemi.3,5,6 Nejvyšší kontaminace vaječných skořápek celkovým počtem mikroorganismů byla zjištěna u vajec z alternativního ustájení (9 251 132 KTJ/vejce na podestýlce a 3 989 876 KTJ/vejce ve voliéře), zatímco významně nižší (P≤0,001) u klecí (34 046 KTJ/vejce v obohacené kleci a 24 137 KTJ/vejce v konvenční kleci). Podobné výsledky byly i u výskytu enterokoků (51 260 KTJ/vejce na podestýlce, 13 350 KTJ/vejce ve voliéře, 360 KTJ/vejce v obohacené kleci a 330 KTJ/vejce v kleci konvenční) a Escherichia coli (2 151 730 KTJ/vejce na podestýlce, 3 007 680 KTJ/vejce ve voliéře, 14 230 KTJ/vejce v obohacené kleci a 6 520 KTJ/vejce v kleci konvenční).7 Nebyl prokázán vliv věku slepic na mikrobiální kontaminaci.3,5,8 Naproti tomu byl průkazně vyšší (P≤ 0,05) počet aerobních bakterií a enterokoků v létě proti zimnímu období.3
Z výsledků skladování konzumních vajec, jak v chladničce, tak i v pokojové teplotě, vyplynul signifikantní pokles bakteriální kontaminace skořápky celkovým počtem aerobních bakterií stejně tak i gramnegativními bakteriemi.9 Celkový počet gramnegativních bakterií ve srovnání s celkovým počtem aerobních bakterií statisticky průkazně poklesl během skladování při pokojové teplotě (z 4,04 na 3,23 log KTJ/vejce), ale v prostředí chladničky snížení nebylo až tak výrazné (ze 4,04 na 3,66 KTJ/vejce). To bylo pravděpodobně způsobeno nižší vlhkostí při skladování za pokojové teploty. Během skladování po dobu 14 dnů neprůkazně klesl celkový počet aerobních bakterií při pokojové teplotě a atmosférické vlhkosti 50 % (z 5,44 na 5,22 log KTJ/vejce) i v chladničce (5 °C) a atmosférické vlhkosti 85 % (z 5,44 na 5,33 log KTJ/vejce).4 Přestože byla zjištěna vyšší počáteční kontaminace vaječné skořápky celkovým počtem aerobních bakterií u vajec z neklecových systémů v porovnání s klecovými systémy, na konci řetězce, tj. v obchodech, si byla průměrná kontaminace v obou systémech podobná.9
Cílem studie bylo porovnání mikrobiální kontaminace vajec při ustájení v konvenčních klecích a na podestýlce. Dále posoudit změny v mikrobiálním znečištění skořápek z obou systémů při skladování vajec v pokojové teplotě a vyhodnotit rozdíly v kontaminacích na začátku a konci snášky.

Materiál a metody
Kontaminace vajec byla sledována v pokusu se slepicemi nosného typu, které byly ustájeny v konvenčních klecích Eurovent (550 cm2) a na podestýlce (7 ks/m2). V obou systémech ustájení bylo znečištění vajec hodnoceno na začátku snášky mezi 22. a 27. týdnem věku a na konci snášky mezi 55. a 59. týdnem věku. Podmínky pokusu odpovídaly běžným podmínkám pro chov slepic nosného typu.
Vejce pro stanovení kontaminace skořápky byla sbírána během sledovaných období třikrát, celkem 120 vajec z každého ustájení. Kontaminace vajec byla zjišťována v den sběru a po 2,7 a 14 dnech skladování při pokojové teplotě 20 oC. Počty životaschopných bakterií byly stanovovány standardními plotnovými metodami. Celkový počet mikroorganismů (CPM) byl zjišťován pomocí Standard plate count agaru (Oxoid), ke stanovení Eschericha coli byl využit Mac Conkey agar (Oxoid) a počtu enterokoků Slanetz Bartley agar (Oxoid). Po inkubaci byly spočítány typické kolonie na Petriho miskách a vypočteny kolonie tvořící jednotku.
Výsledky byly hodnoceny programem SAS, vícenásobnou analýzou rozptylu, metodou ANOVA. Statistické zpracování zahrnovalo i interakce systému ustájení, doby skladování a věku slepic.

Výsledky a diskuse
Kontaminace vajec byla více než stonásobně vyšší na podestýlce něž v klecích jak u celkového počtu mikroorganismů, tak i u E. coli i enterokoků a byly tak potvrzeny údaje z literatury uvádějící vyšší mikrobiální znečištění vajec z alternativních chovů.2-5,7 Rozdíly mezi systémy ustájení byly signifikantní u celkového počtu mikroorganismů (P≤0,001) a enterokoků (P≤0,001). S věkem nosnic se znečištění skořápky neprůkazně zvyšovalo zejména u E. coli a enterokoků, zatímco u celkového počtu mikroorganismů došlo k malému poklesu. Kontaminace vajec v závislosti na věku není příliš uváděna, spíše se setkáváme s rozdíly podle ročního období, kdy k většímu znečištění dochází především v letním období ve srovnání se zimou. 3,5,8 S dobou skladování se počet mikroorganismů na skořápce neprůkazně snižoval, k rychlejšímu poklesu docházelo u vajec z počátku snášky. U všech sledovaných skupin mikroorganismů bylo snížení kontaminace skořápky větší u vajec z klecí a to až do 14. dne skladování. U vajec z podestýlky klesaly počty mikroorganismů do 7. dne skladování a ve 14. dnu byl výskyt mikroorganismů na skořápce neprůkazně vyšší. Tato zjištění jsou v souladu s prací, kde byl zaznamenán pokles kontaminace s dobou skladování.4 Na druhou stranu nejsou uváděny rozdíly mezi systémy ustájení.9 S věkem nosnic se významně (P≤0,018) zvyšovaly počty enterokoků na skořápkách u vajec z podestýlky. Rozdíly ve změnách počtu enterokoků v obou systémech ustájení a podle věku potvrzuje i signifikantní interakce (P≤0,019).

Závěr
Kontaminace vajec byla vyšší u podestýlkového ustájení ve srovnání s klecemi, zvyšovala se s věkem nosnic. V této souvislosti je významné zjištění, že počty enterokoků významně rostou u vajec z podestýlky, což může být problematické z hlediska bezpečnosti produkce konzumních vajec. Z tohoto důvodu je také důležité volit systémy ustájení, které umožňují lepší hygienu produkce jako například obohacené klece.

Práce vznikla za finanční podpory výzkumného záměru MŠMT MSM 6046070901 a MZe 0002701404

Literatura:
1. Kerihara, K., Chuhei, I., Koukichi, G., Konuma, H., Shinagawa, K. Bacterial contamination on the shell surface of hen eggs and the source of contamination. Japanese Journal of Food Microbiology, 1996,13:111–116.
2. Quarles, C. L., Centry, R. F., Bressler, G. O. Bacterial contamination in poultry houses and its relationship to egg hatchability. Poulty Science, 1970, 49:60–66.
3. De Reu, K., Grijspeerdt, K., Heyndrickx, M., Zoonos, J., De Baere, K., Uyttendaele, M., Debevere, J., Herman, L. Bacterial eggshell contamination in conventional cages, furnished cages and aviary housing systems for laying hens. British Poultry Science, 2005a , 46:149–155.
4. De Reu, K., Grijspeerdt, K., Heyndrickx, M., Uyttendaele, M., Herman, L. The use of total aerobic and Gram-negative flora for quality assurance in the production chain of consumption eggs. Food Control, 2005b, 16:147–155.
5. De Reu, K., Grijspeerdt, K., Heyndrickx, M., Uyttendaele, M., Debevere, J., Herman, L. Bacterial shell contamination in the egg collection chains of different housing systems for laying hens. British Poultry Science, 2006, 47:163–172.
6. De Reu, K., Grijspeerdt, K., Rodenburg, B., Tuyttens, F., Heyndrickx, M., Zoonos, J., Herman, L. Bacteriological eggshell contamination in cage and non-cage housing systems for laying hens: experimental studies facing an international on-farm comparison. In: Book of abstracts ,,XXIII. World's poultry congress“, Brisbane, 2008a, Australia, (CD).
7. Tůmová, E., Englmaierová, M. Systém ustájení slepic nosného typu a mikrobiální znečištění vaječné skořápky. Agromagazín, 2006, 7:38-39
8. Protais, J., Queguiner, S., Boscher, E., Piruet, J.-C., Navarr, B., Salva, G. Effect of housing system on the bacterial flora in the air and on egg shells. In: Book of abstracts ,,X. European symposium on the quality of eggs and egg products, Saint-Brieuc, Ploufragan, France, 2003, 142–149.
9. De Reu, K., Messens, W., Heyndrickx M., Rodenburg, T. B., Uyttendaele, M., Herman L. Bacterial contamination of table eggs and the influence of housing systems. World's Poultry Science Journal, 2008b, 64:5–19.

Adresa autora:
Prof. Ing. Eva Tůmová, CSc.
Katedra speciální zootechniky
ČZU v Praze
Kamýcká 129
165 21 Praha 6