Letos lišky profitují z mimořádně teplého podzimu.
Lišky ztrácejí plachost a odvažují se stále blíž k lidským sídlům. Podle hornorakouských statistik se počet ulovených lišek, jejichž množství se v této spolkové zemi za posledních dvacet let zdvojnásobilo, zvýšil ze 3600 odstřelených šelem za rok na zhruba 7000. Lišky se od svých nor vzdalují stále častěji až k okrajům měst. Nedávno se dokonce našel liščí trus v zahrádkářské kolonii ve čtvrti Urfahr na severu Lince. Letos početním stavům lišek prospěl teplý podzim. Díky mírným teplotám mohly lovit myši v polích a konzumovat žížaly i v době adventu, kdy je jinak půda už dávno zmrzlá a pokrytá sněhem.
Růst liščí populace v podhůří Alp podporují i proměny krajiny. Jednak vzrostla míra zalesnění, jednak se změnil způsob obhospodařování luk. Dříve se žala tráva dvakrát až třikrát do roka, dnes čtyřikrát až pětkrát. Koroptví a křepelčí vejce, polní zajíci a hraboši se tak pro lišky stávají snadnou kořistí. Dalším důvodem rozmnožení lišek v Rakousku je vymýcení vztekliny. Z přirozených nepřátel zbyli jen výři a orli. Třebaže počet výrů opět roste, liščí populační explozi změnit nemohou. Odpovědnost za regulaci početního stavu lišek zůstává jen na myslivcích.
