Kožní metastázy maligních neoplazmat nejsou v běžné praxi malých zvířat časté.
U psů pochází většina z nich z karcinomů, a to zejména z buněk mléčné žlázy nebo buněk nediferencovaných. Příčinou kožních metastáz mohou být i jiné tumory, např. lymfomu, mastocytů a hemangiosarkomu. Avšak poněvadž jsou tato neoplazmata charakterizována vznikem metastáz, je obtížné stanovit, zda je kůže postižena primárně anebo sekundárně. Kožní metastázy vnitřních karcinomů byly již popsány u dvou psů, jeden při výskytu adenokarcinomu kolonu, druhý v duodenu.
V této kazuistice byl vyšetřen pes s kožními metastázami adenokarcinomu sliznice žaludku pomocí aspirační cytologie a diagnóza byla potvrzena histologicky. Dvanáctiletý pes, nekastrovaný, smíšené rasy byl přiveden na kliniku kvůli anorexii a občasnému vomitu, trvající jeden týden. Během jednoho měsíce se vytvořily na kůži zád, trupu a zadních končetin četné noduly, pes byl vyhublý a kromě bolestivosti při palpaci kraniální břišní dutiny a výskytu nodulů nevykazoval žádné klinické příznaky. Noduly o velikosti 1 až 3 cm v průměru byly hladké, nebyly fixovány k okolní tkáni a byly elastické konzistence; některé z nich ulcerovaly. Diferenciálně diagnosticky byly zvažovány granulomy/pyogranulomy, četné primární kožní tumory (např. lymfomy, histiocytomy, mastocytomy a adnexální tumory/cysty. Vzhledem k vomitu byly suspektní mastocytomy. Předpokládaná diagnóza byla stanovena na základě primárního žaludečního tumoru s metastázami ve slezině a kůži. Pes byl léčen metoclopramidem (0,4 mg/kg) každých osm hodin a ranitidinem (2 mg/kg) po 12 hod., intravenózně a subkutánně dostával infúzi. Vzhledem k přetrvávajícímu nechutenství a vomitu byl pes po třech týdnech utracen. Při postmortálním vyšetření byla žaludeční stěna v místě antrum pylori ztluštělá, pevná a slabě roztažitelná. Žaludeční mízní uzliny byly zvětšené a ve slezině byly četné nodulární léze. Malé noduly byly zjištěny v omentu a pankreasu. U lidí je četnost výskytu kožních změn podmíněná přítomností nádorů uvnitř těla a kolísá od 0,7 do 9 % a vždy souvisí se špatnou prognózou. Rakovina prsu je nejčastější příčinou kožní manifestace nádorů u žen a rakovina plic u mužů; rakovina žaludku souvisí u lidí v 6 % s kožními metastázami. Žaludeční tumory se šíří přilehlými lymfatickými cestami a následně krví. Proto jsou nejčastější metastázy u zvířat a lidí v regionálních mízních uzlinách (žaludečních, gastroduodenálních a ve slezině), omentu, peritoneu, játrech, slezině a pankreasu. Na celkovém počtu neoplazmat u psů se podílejí žaludeční tumory okolo 1 %. Z těchto tumorů je nejčastější adenokarcinom, jehož výskyt kolísá v rozmezí od 42 do 72 %. Adenokarcinom byl zaznamenán u psů středního věku a u psů starších, s větší predispozicí u samců. Difúzní adenokarcinom je u psů diagnostikován častěji v žaludku než ve střevech.
Dell´Orco M., Bertazzolo W., Vergine M. Gastric mucinous adenocarcinoma with cutaneous metastases in a dog: diagnosis by fine-needle aspiration cytology. J Small Anim Pract 2005;46:449-453.
