J. POZDÍŠEK
Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín
Veterinářství 2006;55:105-111.
SOUHRN
Chov skotu bez tržní produkce mléka představuje pro travní porosty vhodnou formu jejich udržení, a to při harmonickém uplatnění jejich produkčních i mimoprodukčních funkcí. Výměra obhospodařovaných travních porostů skotem v ČR závisí na celkových stavech skotu, alokaci skotu v méně příznivých oblastech, změnách krmných dávek dojnic ve prospěch kvalitní objemné píce, navýšením stavů krav bez tržní produkce mléka a využitím českého strakatého plemene s kombinovanou užitkovostí, které má potřebnou schopnost konverze travních porostů a z nich vyráběných konzervovaných krmiv. Významnou podmínkou pro chov masných plemen skotu je minimalizace nákladů, především pracovních. Z hlediska možného uplatňování chovu masných plemen skotu v méně příznivých oblastech je preferován pastevní způsob chovu v co nejdelším období během roku. Produkce, kvalita krmiv a potřeby chovaných zvířat jsou biologickými předpoklady pro obhospodařování travních porostů. V příspěvku jsou shrnuty výsledky výzkumného řešení problematiky chovu skotu bez tržní produkce mléka se zaměřením na zajištění výživy zvířat a na jejich základě formulována doporučení pro uplatnění v současné zemědělské praxi.
SUMMARY
Cattle breeding without market milk production presents for grasses convenient form of their keeping at harmonic use of their performance and other functions. Area of managed grasses by cattle in the Czech Republic depends on whole stock of cattle, cattle allocating in less favoured areas, changes of feed ration of dairy cows in benefit of qualitative roughage, enhancing of cow stocks without market milk production and use of Czech Spotted Breed with combined performance that have required ability of grasses conversion with produced preserved feed from them. Important condition for meat cattle breeding is minimalisation of costs especially labour. From the point of possible usage of meat cattle breeding in less favoured areas, grass rearing is preferred as long as possible during a year. Production, feed quality and needs of breed animals belong to biological presumption of grasses management. In this study, results of research solution of breeding cattle without market milk production aimed on ensuring the animal nutrition were summarised and on their base were set recommendations for employment in current agriculture practice.
Zajištění potřebného množství a poměrů živin v přijímaném objemu sušiny krmné dávky, základní pravidlo výživy zvířat, platí i pro kategorie skotu v systému chovu bez tržní produkce mléka (bez tržní produkce mléka).1,2 Stabilní nabídka vyváženého množství energie na skutečnou potřebu je důležitá. Jako kontrola odpovídající výživy slouží stanovení tělesné kondice zvířat. Užitkovost, zdraví a plodnost krav zajišťuje vedle energie samozřejmě i potřebné množství proteinu (dusíkatých látek), minerálních látek a vitaminů, jakož i struktura dávek a zásobení vodou.
Výrazný deficit energie snižuje produkci mléka, zvyšuje riziko onemocnění a zatěžuje výměnu látkovou – mohou nastoupit i vlivy negativně ovlivňující plodnost.
Přebytek energie vede ke ztučnění a má za následek zvýšení počtu těžkých porodů.
Vede ke zvýšenému odbourávání tuků na začátku následující laktace, zvýšení metabolických problémů a snížení plodnosti. Nejvyšší riziko ztučnění je na konci období sání až do poloviny doby stání na sucho.
Zvířata je třeba krmit až do dosažení sytosti. Pro přežvýkavce obecně platí, že příjem asi 2,0 až 2,2 kg sušiny krmiva na 100 kg živé hmotnosti vede k jejich nasycenosti.3 U jalovic se tato hodnota redukuje o 15 %, u vysokobřezích krav až o 25 %. Zajištění potřebné energie lze tedy regulovat pomocí koncentrace energie krmiva, resp. krmné dávky (NEL v MJ/kg sušiny). Ve fázi s nízkou potřebou energie je třeba předkládat strukturální krmiva s nižší koncentrací energie. Při vysoké energetické potřebě je třeba zkrmovat krmiva s vysokou koncentrací energie.
Potřeba energie krav bez tržní produkce mléka
Potřebu energie dělíme na záchovnou a produkční. Záchovná potřeba odpovídá takovému množství energie, které dostačuje zvířeti k zachování životních funkcí (trávení, metabolismus živin, krevní oběh atd.). Se zvyšující se hmotností zvířat se zvyšuje i jejich záchovná potřeba (na kus). Nízká resp. vysoká teplota prostředí, ale i vysoká pohybová aktivita zvířat zvyšují záchovnou potřebu o 10 až 50 %.
Potřeba na produkci se skládá z potřeby energie na tvorbu mléka, růst plodu a případné zvyšování hmotnosti krávy. Potřeba energie v průběhu laktace se snižuje v souladu s klesající produkcí mléka. Na začátku doby stání na sucho je potřeba energie nejnižší, zde je proto nebezpečí ztučnění krav velmi vysoké. Na začátku období intenzivního růstu plodu, tj. v posledních týdnech před porodem, se spotřeba energie opět zvyšuje. Krmení nad úroveň potřeby zvířat může vést k nadměrnému růstu plodu a na to navazujícím komplikacím.
Pro orientaci v tabulce 1 a schéma 2 jsou prezentovány koncentrace energie v porostech podle termínů a frekvencí sečí, resp. využití, které jsou výsledkem hodnocení získávaných vzorků porostů ze stanovišť v ČR, které byly získány v rámci řešení projektu NAZV ČR číslo EP7148 s názvem: „Nutriční a biologická testace pícnin ke zvyšování koncentrace živin v základních krmivech“.
Dusíkaté látky
Ve srovnání s kravami s vysokou produkcí mléka mají krávy bez tržní produkce mléka jen nízkou potřebu dusíkatých živin. Při dobré funkci a produkci bachoru u dojných krav je možno potřebu dusíkatých látek uhradit až do produkce 15 kg mléka mikrobiálním proteinem.4 Zcela dostatečný je obsah 12 % N-látek v 1 kg sušiny krmiva (20 g Nl / MJ NEL). S výjimkou dávek s vysokým podílem silážní kukuřice, krmné slámy, přestárlého porostu nebo vymoklého sena k úhradě potřebného množství N-látek dostačuje zelená píce, resp. krmiva vyrobená z jetelovinotravních porostů, které jsou sklízeny v optimální zralosti a kvalitně konzervovány. Jako problematické se mohou projevit přebytky N-látek, zvláště při zkrmování vysokých dávek mladé zelené píce (schéma 1).
To má za následek průjmy, zatěžování přeměny látek a negativní ovlivnění užitkovosti. Na začátku pastvy (mladá píce) je třeba proto podíl mladé píce omezovat přikrmováním sena, slámy případně siláže. Při kontrole krmných dávek upozorňují vysoké pozitivní hodnoty bachorové dusíkové bilance (RNB přes + 50 g/den) na přebytek dusíku v bachoru.
Průměrný obsah PDIN (skutečně stravitelné dusíkaté látky - „proteiny“ v tenkém střevě; zahrnují ve střevě stravitelné nedegradovatelné dusíkaté látky a mikrobiální bílkoviny, které mohou být v bachoru syntetizovány z degradovatelných dusíkatých látek krmiva)
u sledovaných druhů a odrůd trav, při aplikované úrovni hnojení, byl u prvních odběrů na úrovni 102 gramů a u jetelů na úrovni 152 g. Mezi průměrným obsahem PDIN u trav a jetelů byly obdobné rozdíly i v dalších termínech odběrů. Vzhledem k pozvolnějšímu poklesu obsahů PDIE (skutečně stravitelné dusíkaté látky „proteiny“ v tenkém střevě; zahrnují ve střevě stravitelné nedegradovatelné dusíkaté látky a mikrobiální bílkoviny, které mohou být v bachoru syntetizovány z energie krmiva) oproti PDIN dochází k postupnému zužování poměrů mezi těmito živinami s nárůstem pícnin. Zatímco u trav bylo možno zaznamenat (při aplikované úrovni hnojení) vyrovnání tohoto poměru kolem 15. května a mezi 15. až 20. květnem je možno očekávat změnu poměru PDIN/PDIE postupně ve prospěch PDIE. U jetelů dochází také k postupnému zužování poměru mezi PDIN a PDIE, ale ani v termínu k 17. červnu nebyl zaznamenán opačný poměr těchto živin jako u trav.
Zajištění strukturnosti dávek
Doporučuje se, aby obsah vlákniny v sušině dávek neklesal pod 18 %. Současně je třeba zohlednit strukturální účinnost krmiv. Zejména mladý pastevní porost (jaro, ale i podzim) vykazuje špatnou strukturální účinnost, to může způsobit trávicí potíže strukturálního původu. Zvířata reagují průjmovými stavy. V těchto případech je třeba dokrmovat seno, zavadlé siláže (3 až 5 kg), resp. krmnou slámu. Pro nerušený průběh trávicích procesů u dojnic se za minimální příjem strukturálně účinné vlákniny považuje 400 g na 100 kg živé hmotnosti a den. Z toho vyplývá, že dojnice o průměrné ž. hm. 600 – 650 kg přijme denně okolo 2,5 kg strukturálně účinné vlákniny. Pro odchov mladého dobytka ve věku jednoho roku stačí více jako 300 g, později více než 400 g strukturální vlákniny na 100 kg ž. hm. a den.
Změny krmných dávek
Pro kvalitní krmení přežvýkavců je nezbytný pozvolný přechod při změnách krmných dávek. Zvířata, především bachorová mikrofóra, vyžaduje asi třítýdenní období k přizpůsobení se provedeným změnám. Rychlé změny snižují aktivitu bachorových mikroorganismů, způsobují trávicí poruchy, průjmové stavy a snižování příjmu krmiv. Časté kolísání složení krmných dávek, ale i rychlé změny v krmivech (např. na konci, resp. začátku pastvy) je třeba minimalizovat.
Základní krmiva různé jakosti je třeba zkrmovat jen v míchaném stavu, aby zvířata většího rámce neměla možnost vybírat si jen kvalitnější krmiva a nežádoucně tučněla. Je proto žádoucí maximálně vyrovnané stádo krav. Zvířata s příliš vysokou, resp. nízkou užitkovostí, s problematickou plodností nebo dlouhým obdobím stání na sucho je třeba selektovat. Průběžná kontrola kondice a usměrňování krmných dávek jsou nezbytné k dosahování dobrých výsledků. Pro krávy stojící na sucho je potřebné zajistit oddělené ustájení.
Minerální a vitaminové doplňky
Pro zajištění odpovídající minerální výživy je třeba znát obsahy minerálních látek v používaných krmivech. Při pastvě jsou přídavky vápníku převážně zbytečné. Naproti tomu při zkrmování pastevního porostu v pozdějším vegetačním stavu, resp. při přikrmování slámou se může dostavit karence fosforu. V každém případě je třeba doplňovat krmnou sůl, neboť při pastvě je dusík krytý jen z 20 až 30 %. K zajištění dostatečného zásobení stopovými prvky (zejména Se, Zn, a Cu) je třeba podávat přísady příslušné směsi nebo používat vhodné minerální lizy. Tím se může pokrýt dostatečně i potřeba vitaminů. Zajištění minerální výživy je třeba věnovat pozornost zejména při využívání nehnojených nebo nedostatečně hnojených ploch. V tab. 2 je uveden příklad normativních doporučení pro mikroprvky a vitaminy.
Výživa po otelení
U krav s vyšší užitkovostí a při dobrém kondičním stavu lze usměrněnou výživou v prvních dvou až třech týdnech po otelení malým snížením spotřeby energie zabránit rychlému a vysokému růstu produkce mléka. V tomto období je spotřeba mléka telaty omezena na úrovni asi 6 až 8 kg (max. 10 kg). U matek s vysokým produkčním potenciálem lze redukovanou výživou zabránit nebezpečí vzniku zánětů vemene a průjmovým onemocněním telat. Fáze redukovaného krmení nesmí ale trvat dlouho. Mohlo by dojít k negativnímu ovlivnění nejen užitkovosti, perzistence laktace, zdraví, ale i následné plodnosti. Na období redukovaného krmení v prvních dnech sání telat musí následně, nejpozději na konci třetího týdne, navázat období plnohodnotné výživy. Zkrmováním objemných krmiv dobré jakosti (5,6 až 5,8 MJ NEL/kg suš.) lze zajistit dostatečnou a vyváženou výživu. U extenzivnějších plemen s ohledem na nižší energetickou potřebu lze vystačit s krmivem nižší jakosti (5,2 až 5,6 MJ NEL).
Zajištění potřebných živin podle stadia mezidobí je důležitým předpokladem pro zdraví zvířat. Zkrmování jadrných krmiv matkám při dostatku objemných krmiv s odpovídající koncentrací živin není potřebné a ani hospodárné. Jen v těch případech, kdy krávy na počátku laktace prudčeji zhoršují tělesnou kondici (při nízké kvalitě krmiv, extrémních klimatických podmínkách), případně u prvotelek, může být užití jadrných krmiv smysluplné. Sledovat kondiční stav plemenic je potřebné také k zajištění úspěšného zabřezávání. V případě většího poklesu hmotnosti nebo zhoršené kondice v důsledku nižšího příjmu živin, než jsou požadavky zvířat, lze použít koncentrovaných krmiv („flushing“) v množství 1 až 1,5 kg na kus a den.
Výživa krav v pastevním období
Uprostřed období sání telat stačí předkládat matkám dobrá objemná krmiva formou pastvy mladých porostů. Touto výživou lze doplnit i odbourané tělesné rezervy z počátku doby sání. Zároveň je zajištěna i dostatečná produkce mléka pro optimální růst telat. Již na konci druhé třetiny období sání lze podávat energeticky chudší krmivo. Tím se zabrání tučnění krav. Dávky je třeba v tomto období přizpůsobovat tělesné kondici zvířat. V žádném případě nesmí ale krávy snižovat hmotnost, současně je třeba naopak zabránit vyšším hmotnostním přírůstkům. Koncentrace energie krmiva se má pohybovat v rozmezí 5,3 až 5,6 MJ NEL/kg sušiny. Extenzivnějším plemenům (resp. kravám s nižší užitkovostí) stačí v tomto období krmiva s koncentrací energie v rozpětí 4,8 až 5,3 MJ NEL. Při chovu krav v pastevním období je třeba zajistit dostatečnou nabídku krmiv (zatížení pastvin, příkrm).
Výživa v období pozdní pastvy a období stání na sucho
V období před odstavem a po odstavu telat je třeba krávy krmit na nižší úrovni (udržet optimální kondiční stupeň v rozmezí 3,25 až 3,75 bodu, při použití pětibodové stupnice pro hodnocení tělesné kondice). Složení krmných dávek na konci období kojení telat musí na tuto úroveň navazovat. Jsou-li krávy v období poslední třetiny březosti v dobré kondici, je třeba zamezit nadměrnému zvyšování jejich hmotnosti. K tomu je vhodná strukturální objemná píce s obsahem energie na úrovni 4,6 až 5,2 MJ NEL.
V tab. 3 jsou uvedena normativní doporučení a v tab. 4 jsou na příkladech typů krmných dávek uvedena schémata optimálního zásobení energií ve vymezených obdobích chovu krav bez tržní produkce mléka.
Výživa sajících telat
V chovu krav bez tržní produkce mléka je tele hlavním produktem. Proto je třeba klást na zdárný vývoj telete největší důraz. Za cílový parametr lze považovat dosažení hmotnosti telat v osmi měsících věku 300 kg, resp. denní přírůstek na úrovni 1 100 g. Vedle optimálních podmínek chovu je nejdůležitější odpovídající výživa.
Jen v případě, že zdravá kráva poskytuje potřebné množství mléka, může vývoj telete zdárně probíhat. Při výběru plemene pro toto výrobní odvětví je ukazatel produkčních schopností krav velmi významný. Tento požadavek zdůrazňuje význam chovu kříženců, který kombinuje dobrou mléčnou produkci matek s masnou užitkovostí zajištěnou otcovskou linií.
Nejvýznamněji ovlivňuje výživu telat mléčná užitkovost krav a dobrá perzistence laktace. Nejdůležitějším obdobím z tohoto hlediska je zhruba polovina druhého měsíce sání do konce pátého měsíce, kdy je schopnost příjmu jiných krmiv u telat omezena. Nízký příjem mléka v tomto období má za následek i nedostatečný přívod živin. V prvém měsíci života je potřeba živin z 95 až 100 % kryta mlékem.
Prvním předpokladem úspěšného odchovu telat je vedle biologické hodnoty narozených telat (dobré životaschopnosti) včasné přijetí telete matkou a konzumace dostatečného množství mleziva. U prvotelek a krav s nevyvinutým mateřským instinktem je kontrola porodů a pomoc ošetřovatele v počátcích sání nutná. Tento moment je třeba vnímat jako součást péče o zvířata v době porodu, a to zejména u prvotelek. Neochota k přijetí telete může být důvodem pro vyřazování těchto zvířat z dalšího chovu. Trvale čisté vemeno, ale i podmínky krmení v prvních týdnech po otelení, zajišťují zdraví telat. Nezbytná je profylaxe průjmových onemocnění telat, jakož i využití všech prostředků zabraňujících průjmům. V prvém měsíci věku je třeba telatům dát k dispozici nejlepší objemnou píci, trochu jadrných krmiv (stimuluje rozvoj funkce bachoru) a čistou vodu.
Od druhého měsíce věku vzrůstá význam příjmu objemné píce jako doplněk k mléku. Telata musí mít neustále možnost příjmu nejkvalitnějších objemných krmiv. Tele je schopno přijmout potřebné množství krmiv v případě jeho vysoké kvality a s vysokou stravitelností. Čím lepší je kvalita krmiv, tím více krmiv a živin telata přijmou a dosáhnou lepších přírůstků hmotnosti. Význam příkrmu telat stoupá v případě, že mléčná produkce krav je nízká, resp. nelze zajistit dostatečnou nabídku kvalitní objemné píce. V případě nízké produkce matek nemohou telata ani při vyšším příjmu doplňkových krmiv (objemná píce + koncentráty) pokrýt potřebu energie. Přírůstky klesají o 100 až 200 g. Aby mohly dosáhnout vyšších přírůstků, musela by energetická hodnota doplňkových krmiv výrazně přesahovat 5,9 MJ/kg NEL na kg sušiny krmiva. Toho lze dosáhnout vedle nabídky vysoce kvalitních základních krmiv případně doplňkem 0,5 až 1 kg jadrných krmiv. Od pátého měsíce věku je potřeba živin telat kryta převážně objemnými krmivy.
Rozhodující část mléčné výživy telat probíhá v období pastvy, kdy při dostatku mléka kojících krav dosahují telata přírůstků živé hmotnosti nad 1 kg. Při zimním období telení se telata odstavují před ukončením pastvy. Vlastní odstav představuje pro telata značně kritický úsek života. Oddělení matek a telat se obvykle provádí během jednoho dne. V průběhu dvou až tří dnů po odstavu projevují krávy i telata značný neklid, což má za následek snížení příjmu krmiva. Nutné je úplné oddělení krav a odstavených telat (bez možného kontaktu). Pokud jsou oddělená stáda krav a telat chována na stejné pastvině, dochází často k protržení hrazení a spojení obou stád. Pro vlastní dělení je účelné třídicí zařízení, spojené s váhou a fixačním boxem pro možné zootechnické a veterinární zákroky.
Zajištění potřeby dusíkatých živin
Mléko kojících krav osahuje 2,8 až 3,4 % bílkovin. To odpovídá vysokému příjmu dusíkatých látek v rozsahu 210 až 250 g na kg suš. mléka. V přídatných krmivech dostačuje pak obsah N-látek na úrovni 13 až 15 %. Při nižší produkci mléka, resp. na počátku období sání telat by byl odpovídající obsah dusíkatých látek na úrovni 14 až 15 %. Dobře stravitelné pastevní porosty vykazují obsah N-látek v rozpětí 12 až 15 %. Při nízké užitkovosti krav nebo nízké kvalitě krmiv, případně při použití kukuřičné siláže je třeba do směsí použít i komponenty s vyšším obsahem N-látek.
Doplněk minerálních látek a vitaminů
Mladému skotu je třeba rovněž zajistit doplněk minerálních látek, vitaminů a stopových prvků. Fosfor lze běžně pokrýt z mléka a ostatních krmiv. Na počátku výkrmu (100 až 200 kg ž. hm.) je třeba pokrýt potřebu vápníku dávkou asi 15 až 20 g na kus a den. V tomto období chybí i zhruba 1 až 3 g hořčíku. Vzhledem k obsahu sodíku v mléce není třeba počítat s jeho přídavkem až do hmotnosti 250 kg, kdy postačí 1 až 2 g na kus a den.
Zajištění pitné vody a parazitární ochrana
Jak telata od druhého týdne věku, tak i mladý skot musí mít k dispozici pitnou vodu. Na tom závisí příjem krmiv. Přežvýkavci jsou citliví na různé pachy a proto napájecí zařízení musí být udržována v čistotě.
V chovu krav bez tržní produkce mléka je uplatněn společný chov mladých i starších zvířat. Tím jsou zvířata vystavena zvýšenému nebezpečí přenosu parazitárních onemocnění. Tlak invaze parazitů omezuje příjem krmiv, vede k trávicím a metabolickým poruchám, drasticky snižuje užitkovost a může vést k vážným zdravotním problémům až úhynu zvířat. Včasným a opakovaným ošetřením zvířat proti stanovištním a specifickým parazitům se lze účinně bránit proti zdravotním rizikům, jakož i hospodářským ztrátám.
Krmení odstavených telat
Po odstavu chybí mladému skotu živiny obsažené v mléce. K zabránění výraznému poklesu užitkovosti a kondice zvířat, je třeba zajistit zvýšený příjem kvalitního objemu, případně zařazením živinově vyváženého doplňku jadrných krmiv. Není dobré, když se střetne doba odstavu se změnami složení krmných dávek. Změny krmných dávek je třeba provést již dva až tři týdny před uvažovaným odstavem. Jen pozvolné změny zajistí bezproblémový odstav. Dávky jádra je třeba zvyšovat již před odstavem a to až na úroveň, která odpovídá potřebě živin po odstavu. Při jednom krmení lze podávat maximálně 1,5 kg jádra. Přechodná krmná dávka by měla obsahovat 5,9 až 6,5 MJ/kg sušiny NEL a 14 % N-látek v 1 kg sušiny, podle požadované úrovně přírůstků. Vysoký příjem krmiv lze zajistit při podávání doplňkových krmiv 2 x denně a při trvalém přístupu zvířat k napájecí vodě. Plnohodnotnost výživy z hlediska minerálních látek a vitaminů je nezbytností. V neposlední řadě je třeba připomenout, že stresové faktory omezují užitkovost a proto je třeba se vyvarovat hrubých zásahů v době odstavu.
V následujících tab. 5 až 7 jsou uvedeny potřeby živin pro odchov jalovic, výkrm jalovic a výkrm býčků, které vychází z doporučených potřeb živin (Pozdíšek 1992 a 1994, Sommer a kol. 1994) a zohledňují vyšší nároky na záchovnou potřebu, kterou je třeba respektovat při chovu skotu bez tržní produkce mléka.5
Závěr
V základních principech jsou potřeby živin zvířat, která jsou chována v systému chovu skotu bez tržní produkce mléka obdobné jako u zvířat chovaných ve stájích. Specifikem pro Skot bez tržní produkce mléka je zvýšený důraz na minimalizaci nákladů na krmiva a především pracovních nákladů. Ve výživě těchto kategorií skotu je kladen důraz na pastevní způsob chovu po co nejdelší dobu. Kvalita krmiv a koncentrace živin musí zajišťovat přiměřený růst a vývin chovaných kategorií a plemen, odpovídající kondici, zdraví a v neposlední řadě jejich dobrou reprodukci. Především z těchto důvodů je potřebné uspokojovat diferencované potřeby živin ve výživě zvířat. Také proto je nezbytné využívat sezónnosti i v oblasti reprodukční. U konzervovaných krmiv je třeba zajišťovat v potřebných proporcích výrobu krmiv s vysokou a nižší koncentrací živin v jejich sušině.
Příspěvek byl zpracován za podpory výzkumného projektu NAZV QF3018.
Literatura:
1. Pozdíšek J., Bjelka, M. Výživa a krmení skotu v systému bez tržní produkce mléka. In: Obhospodařování travních porostů a jejich využití skotem v době přibližování ČR do Evropské unie. Praha, VÚRV 2002:165–173.
2. Steinwiedder A. Krmení krav bez tržní produkce mléka. In: Chov polygastrů v méně příznivých oblastech a možnosti naplňování zásad evropského modelu multifunkčního zemědělství. Rapotín, 2002:69–82. ISBN 80-903142-0-1.
3. Sommer A., Čerešňáková Z., Frydrych Z. a kol. Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro přežvýkavce. ČAZ komise výživy hospodářských zvířat. Pohořelice, 1994:198. ISBN 80-901598-1-8.
4. Pozdíšek J. Odvození požadavků na příjem energie a dusíkatých látek u jalovic. Výzkum v chovu skotu 1992;34(1):14–19.
5. Pozdíšek J. Výživa jalovic. Náš chov 1994;54(12):14–15.
Adresa autora:
Ing. Jan Pozdíšek, CSc.
VUCHS Rapotín, s. r. o.
Výzkumníků 267
788 13 Vikýřovice
