N. ROSSOW
Veterinární klinika, Stegelitz, Německo
Veterinářství 2006;55:105-111.
SOUHRN
Nadbytečný příjem proteinů vyvolává vzestup močoviny, která stimuluje syntézu prostaglandinu inhibicí syntézy progesteronu. Tím se embryonální mortalita zvyšuje. Negativní vliv nadměrného množství proteinů po porodu se u většiny dojnic projeví zvýšenou koncentrací amoniaku v bachoru, který limituje mikrobiální syntézu proteinů a dochází k úbytku tělesné hmotnosti. Optimální množství proteinů a energie po porodu lze stanovit na základě koncentrace močoviny v mléce nebo krevní plazmě.
SUMMARY
Proteins abundance causes increasing of urea that stimulates the synthesis of prostaglandine by inhibition of progesterone synthesis. This is the reason of enhanced embryonic mortality. Negative influence of excessive amount of proteins after delivery proves higher concentration of ammonia in paunch that limits microbial protein synthesis including body mass decrease. Optimal amount of proteins and energy post partum is possible to determine by means of urea concentration in milk or blood plasma.
Úvod
O negativním vlivu vyšších dávek proteinů na plodnost existují protichůdné údaje. Tab. 1 informuje o krmném pokusu s vysokou a nízkou nabídkou proteinů. Krávy se zvýšenou nabídkou proteinů měly vyšší koncentraci amoniaku v bachoru, vyšší koncentraci močoviny v krevní plazmě a v sekretu vulvy. U většiny parametrů plodnosti byly zaznamenány významné rozdíly.
Při nadměrném zásobením proteinem je koncentrace močoviny v mléce významně zvýšena. Hodnoty nad 3,3 mmol.l-1 souvisí s nižším stupněm zabřeznutí.2
K podobným výsledkům dospěli sice také jiní autoři, přesto však existují i negativní nálezy. Proto je potřeba dalších výzkumů, aby mohl být vysloven jednoznačný závěr.
Na vliv nadměrného množství proteinů na průběh reprodukce existují různé názory:
1) Nadbytečný příjem proteinů zhoršuje vnitřní prostředí dělohy pro embryo a jeho implantaci do děložní sliznice. Vzestup koncentrace močoviny v sekretu dělohy souvisel s poklesem pH; byla také zjištěna nižší koncentrace K, Mg a P. Přítomnost močoviny stimuluje syntézu prostaglandinu (PGF2 α), tím že tlumí syntézu progesteronu. Tím se zvyšuje embryonální mortalita. Polynenasycené mastné kyseliny rybích mouček by měly vliv močoviny na syntézu prostaglandinu tlumit. Stejný efekt byl pozorován také při zkrmování moučky ze sojových bobů.
2) Detoxikace vzrůstajícího množství amoniaku zatěžuje hospodaření s energií
Nadbytek proteinů vyvolává u většiny případů vzestup amoniaku v bachoru, čímž je limitována
mikrobiální syntéza proteinů. V bachoru vznikající amoniak se dostává portálním krevním oběhem do
jater, kde se transformuje na močovinu. Ztráta energie přitom dosahuje 49 kJ NE/g
dusíku. Zátěž energetické látkové výměny se projevuje zvýšeným poklesem tělesné hmotnosti.
Krávy s nabídkou 15 % redukovatelného proteinu ztrácejí v prvních 28 dnech laktace 50 kg tělesné
hmotnosti a při příjmu 11 % redukovatelného proteinu ztráta činí jen 21 kg.
Negativní vliv na plodnost je méně ovlivněn metabolismem proteinů než metabolismem energie s
následnou tendencí: prodloužení intervalu v průměru o 17 dnů, menší žluté tělísko a nižší sekrece
progesteronu. Při vyšším přísunu amoniaku může být překročena detoxikační kapacita jater, projevující
se zejména steatózou jater. Také glukoneogenetická kapacita jater je omezena a dále klesá sekrece
inzulinu. Narušený metabolismus glukózy ovlivňuje především funkci ovarií a vede k následným
poruchám plodnosti: suprese imunitního systému a zvýšený výskyt endometritid; nižší procento
zabřezávání a prodloužená servis perioda; opožděná ovulace; nižší sekrece progesteronu; vyšší ztráty
tělesné hmotnosti, případně nižší přírůstky; nižší pH se změnami koncentrace různých minerálních látek
v děložním sekretu.Kontrola zásobování proteinem a energií post partum může být zajištěna stanovením
množství močoviny v mléce nebo v krevní plazmě. U správně krmených krav se pohybuje koncentrace
močoviny v mléce kolem 115 do 140 mg/l. Vyšší hodnoty svědčí o možnosti, že nabízený dusík nebyl
plně využitý pro mikrobiální syntézu proteinů.
Závěr
- k dosažení optimální plodnosti je nutná výživa na nejvyšší úrovni
- krávy, které jsou na vrcholu užitkovosti, musí denně přijmout asi 22 – 25 kg krmiva a vypít 90 litrů vody
- krávy mají být v klidu, krmný prostor by měl být 10 až 11x větší a přitom musí krávy přijmout 2 – 2,5 kg krmiva. Každé krmení trvá zhruba 30 minut, což představuje 5 – 6 hodin denního krmení
- krmivo musí být k dispozici minimálně 22 hodin denně. Starší krávy vysoce výkonné užitkovosti žerou více, déle přežvykují a pijí více vody než méně výkonné krávy
- některé mají zůstat ve stejné skupině aby se předešlo agresivitě při příjmu krmiva a boji o místo ke krmení. Během krmení byla pozorována sociální hierarchie. Budou odstrčeny níže postavené krávy? Existuje agresivní dominance u průbojnějších krav?
- pro každou krávu musí být k dispozici místo ke krmení široké 61 až 76 cm a napaječky pro 20 krav
- postpartální negativní energetická bilance ovlivňuje podstatně reprodukci; je minimalizována vysokým příjmem krmiva
- zkrmování tuku a rybí moučky má pozitivní vliv na plodnost
- nadměrný příjem proteinů má nepříznivý vliv na prostředí pro embryo v děloze a jeho implantaci v děložní sliznici. Detoxikace zmnoženého amoniaku zatěžuje energeticky organismus.
Literatura:
1. Carroll D. J., Barton B. A., Anderson G. W., Smith R. D. Influence of protein intake and feeding strategy on reproductive performance of dairy cows. J Dairy Sci 1988;71:3470.
2. Butler W. R. Nutrition and reproduction interrelationships in dairy cattle
http://ansci1.abc.cornell.edu/tmplobs/baaNssKUb.pdf
3. Phatak A. Nutritional influences on reproductive function
http://www.dairybiz.com/archive/repro_37.htm
4. Jordan E. R., Fourdraine R. H. Characterization of the management practices of the top milk producing
herds in the country. J Dairy Sci 1993;76:3247-3256.
Adresa autora:
Prof. Em. Dr. Med. Vet.
N. Rossow
Veterinární klinika
Afrika Nr. 3
17268 Stegelitz
Německo
e-mail: prof.rossow@t-online.de
