V. KOTRBÁČEK
Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Veterinářství 2005;55:686-688.
SOUHRN
V článku jsou popsány hlavní fyziologické zákonitosti a funkce uplatňující se v adaptaci telat na podmínky odchovu v individuálních venkovních boxech. Je popsán vliv vzájemného poměru mezi tělesnou hmotností a tělesným povrchem na tepelné ztráty a v souvislosti s nimi i schopnost telat reflexně regulovat tok krve do povrchové kapilární sítě. Autoři si dále všímají vlivu dalších faktorů termálního prostředí na úroveň energetického metabolizmu telete. Připomínají, že zvýšené evapovační a konvekční tepelné ztráty (vlhké prostředí, průvan) jsou hlavními příčinami podchlazení a následných zdravotních problémů. Na druhé straně „suché“ teploty i hluboko pod hranicí termoneutrality telata dobře snáší. Vzestup produkce tepla s nimi spojený však snižuje podíl energie využitelné pro přírůstek hmotnosti. Článek se stručně zabývá i chováním telat v boxech, které může být rovněž podmínkami v nich značně ovlivňováno. Narozené tele disponuje adaptačními mechanizmy pro celoroční venkovní odchov. Účinnost těchto mechanizmů však není neomezená, což vyžaduje důslednou kontrolu hlavních rizikových faktorů s touto technologií spojených.
SUMMARY
Outdoor rearing and postnatal physiology of calves.
This paper presents principal physiological patterns and functions that assert in adaptation of calves on rearing conditions in individual outdoor box-calf. Influence of mutual relationship between body weight and body surface on heat losses is described within the context of calves ability reflectively regulate blood stream into surface capillary network. The authors also observed other factors of thermal milieu on the level of energetic metabolism of calf. They remind that increased evapovation and convection thermal losses (humid surrounding, air draught) are the basic causes of hypothermia and next health problems. On the other hand, calves undergo well “draw” temperatures deep below thermo-neutrality level. But relevant heat production decrease energy ratio used for weight gain. Behaviour of calves in boxes was observed too because boxes influence their behaviour in great extent. Born calf has adaptation mechanisms for the annual outdoor rearing. Efficiency of these mechanisms is not restricted which requires consequent control of risk factors unite with this technology.
Úvod
Není to tak dávno co se u nás rozšířil tzv. vzdušný odchov telat. Mnozí si jistě vzpomenou na období, kdy se mu říkalo „studený“ a byl dobově poplatný metodám zaváděným v SSSR s tak zvanými Štajmanovými boudam; avšak zde historie individuálního odchovu telat nezačíná. Tato metoda byla využívána již na počátku minulého století v USA, kde sloužila hlavně v ochraně zvířat proti parazitózám. Jednoduché boudy se snadno přemisťovaly a půda, na kterých stály se dobře asanovala.
Znovuzavádění individuálních venkovních boxů, u nás přibližně před 30 lety, přineslo řadu otázek, např. jak by měly být velké, z jakého materiálu zhotovené, jak v nich lze zajistit tepelný komfort telatům i v zimních měsících apod.
Také ústav fyziologie tehdejší Vysoké školy veterinární se do řešení této problematiky zapojil.1 Přišel s návrhem individuálního boxu pro telata vyrobeného z lehčeného polypropylenu.
Výhodou tohoto materiálu byla nejen uspokojivá pevnost a dobré tepelné izolační vlastnosti, ale především žádoucí hladkost a nenasákavost jeho povrchu. Tím se box podstatně lišil od všeobecně používaných bud zhotovených z dřevěných, špatně dezinfikovatelných desek. Zmíněný typ byl několik let vyráběn a i když později doznal tvarových změn, lehčený polypropylen je i dnes pro tyto účely často používán.
Tepelně izolační vlastnosti boxů byly rovněž častým námětem diskusí. Potřebuje tele zateplené masivní boudy nebo stačí jen lehké přístřešky? V této souvislosti bychom chtěli uvést několik základních fyziologických dat vztahujících se ke zmíněné problematice.
Narozené tele patří svou tělesnou hmotností, asi 40 kg, mezi mláďata s výhodným poměrem mezi touto hmotností a tělesným povrchem. Výhodným v tom smyslu, že teplo, které vzniká metabolickými procesy v organizmu, je do prostředí vydáváno relativně malým povrchem. Tyto vztahy vyniknou, srovnáme-li tele například s jehnětem. Při porodní váze jehněte zhruba 4 kg je jeho tělesný povrch (vypočtený podle Meehova vzorce)2 0,3 m2. Povrch telete vypočtený stejným způsobem činí 1,4 m2. Znamená to, že 10 x těžší tele má tělesný povrch ve srovnání s jehnětem jen 5 x větší. To je významný předpoklad k redukci tepelných ztrát v chladu. Není bez zajímavosti, že i mezi jehňaty různých plemen lze nalézt rozdíly v chladové rezistenci dané, mj. i porodní hmotností.3 Současně je třeba mít na zřeteli, že výhoda relativně malého tělesného povrchu se mění v nevýhodu při tepelné zátěži. Venkovní boxy musí proto splňovat oba požadavky – chránit jak před podchlazováním, tak před přehříváním telat. Podchlazení může nastat zvýšenou evapovací způsobenou vlhkostí. Z mokrého povrchu těla se tepelný výdej zvyšuje až 15 x, zejména v kombinaci se zvýšenou konvekcí. Protože se většinou týká břišních partií, důsledkem jsou vážné poruchy funkce gastrointestinálního traktu. Závětří a především pak suché lože jsou pro tepelný komfort telat základním předpokladem. Na druhé straně boxy musí chránit i před silnou solární radiací, která může vést k přehřívání zvířat v letních měsících.
Ze zkušenosti chovatelů je známo, že při dodržení zmíněných zásad tele snáší bez viditelného diskomfortu i minusové venkovní teploty. Na této schopnosti se podílí další zajímavá fyziologická funkce. Tou je schopnost omezovat přívod teplé krve z vnitřních orgánů do povrchových cévních pletení. Arteriovenózními anastomózami je v případě potřeby tato krev odvedena do hlubších partií, aniž by došlo k předávání tepla do kůže a k následnému jeho úniku do okolního vzduchu. Tento tzv. „tulení oběh krve“ je vybavován reflexně na základě chladových stimulů a to již krátce po narození. Delší pobyt v teplé stáji může naopak vést k opožděnému spuštění tohoto reflexu a k podchlazení telete při jeho náhlé chladové expozici.
Další fyziologickou zajímavostí telat je jejich značně úsporný energetický metabolizmus. Telata skotu narozená v původním prostředí zůstávala na místě porodu – matky nenásledovala. Ty je přicházely kojit do místa úkrytu, což zřejmě snižovalo riziko útoku predátorů. Zároveň však tato strategie umožňovala efektivnější využití přijaté energie k růstu. I telata našich moderních plemen se v podstatě chovají stejně. Většinu času leží, podřimují nebo spí. Aktivitu projevují v období krmení a nějakou dobu po něm. Klidový energetický metabolizmus se přitom pohybuje kolem 500kJ/kg0,75/den4, což znamená asi 8000 kJ/tele/den. Pro představu, k uhrazení zmíněného energetického výdeje tele potřebuje 2,5 až 3 l mléka. Znamená to, že teprve dávka, která je nad toto množství, může být využita k růstu tělesné hmotnosti. V této souvislosti je však třeba uvést, že chladová expozice pod tzv. termoneutrální zónu zvyšuje podíl živin katabolizovaných v termoregulačních procesech. Podle Schrama et al.1993,4 lze za spodní kritickou teplotu považovat 12 až 15 ºC. Celkový energetický výdej pod touto hranicí se pak zvyšuje o 9 kJ/kg0,75/ºC/den. Jinými slovy teploty kolem bodu mrazu zvyšují tepelné ztráty telete zhruba o 2000 kJ, což představuje energetickou hodnotu 0,7 l mléka.
Zvýšené ztráty tepla v chladu tele instinktivně omezuje účelným termoregulačním chováním. Delší dobu leží často stočené do klubíčka. Tato poloha umožňuje snížit výdej tepla až o jednu třetinu.5 Dalším fyziologickým mechanizmem, který se podílí na energetických úsporách, je spánek. Obdobně jako jiná mláďata i telata prospí značnou část dne. Často se vyskytuje REM spánek – u telat charakterizovaný nejen rychlými pohyby očí, ale také uší. Během REM spánku je krk stočen dozadu a hlavu tele opírá o trup. Tím ji fixuje v době kdy jsou krční svaly atonické. Úzké boxy, které tuto polohu nedovolí zaujmout nebo případně uvázání telete, REM spánek narušují. Jde nejen o narušení „welfare“ tedy pohody telete, ale také o zkrácení doby optimální utilizace přijaté energie, kterou tato spánková fáze umožňuje.
Charakteristickým rysem chování telat v postnatálním období je olizování, okusování předmětů v okolí a mají-li příležitost i sání uší či pupků jiných telat. Je zajímavé, že k těmto projevům dochází hlavně po napití mléka. Svědčí to o skutečnosti, že pocit sytosti se u nich dostavuje se zpožděním. Fyziologický význam tohoto „nadbytečného“ chování spočívá v kontaktu s okolím, což v původním prostředí znamenalo s okolní vegetací. Stimuloval se tak příjem hrubého krmiva s následným rozvojem předžaludku i jeho postupné osídlování mikroflórou. Je-li zmíněné chování vhodně směrováno k pevnému krmivu, sehrává i dnes ve vývoji telete pozitivní význam.
Závěr
Tele díky své tělesné hmotnosti při narození, uspořádání povrchového cévního systému, účinné termogenezi i účelnému termoregulačnímu chování má předpoklady pro vysokou chladovou rezistenci a tím i pro celoroční odchov v individuálních venkovních boxech. Do nich však musí být přemístěno krátce po narození a zde chráněno proti vlhkosti, průvanu i silné solární radiaci. Důležitý je i pokles okolních teplot pod termoneutrální zónu, který vede ke zvyšování tepelné produkce na úkor energie využitelné k růstu.
Literatura:
1. Kotrbáček V., Vrbka F. Buňka pro vzdušný odchov telat. Průmyslový vzor č. 19627;1987:5.
2. Ruckebusch Y., Phaneut L.P., Dunlop R. Physiology of small and large animals. B.C. Decker; Inc. Philadelphia, Hamilton, 1991.
3. Šlosárková S., Doubek J., Fleischer P., Mala G. Differences in cold resistance of new-born lambs of
merinoladschaf and romney marsh breeds. Proceedings of IV. Central Buiatric Congress. Croatia, 2003;502-503.
4. Schrama J. W. Energy metabolism of calves fed below maintenance. PhD. Thesis, 1993.
5. Schrama J. W., Arieli A., Vander Hel W., Verstegen M. W. Evidence of increasing thermal reguirement in young, unadapted calves. J Anim Sci 1993;71:1761-1766.
Adresa autora:
Doc. Ing. Václav Kotrbáček, CSc.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Ústav fyziologie
Palackého 1 – 3
612 42 Brno
e-mail: kotrbacekv@vfu.cz
